Článek
Tak jsem se rozhodl. Musím se digitalizovat. Lidská obsluha mi totiž minule vmetla do čenichu, že ve vládní menažérii už mají zmocněnce pro digitalizaci, který se jmenuje stejně jako já – králíček.
A protože odmítám, aby mou čest hájil někdo, kdo pravděpodobně neumí rozlišit ani jetel od pampelišky, sedl jsem si k tomu svítícímu monitoru.
Chtěl jsem být o krok napřed, ale po deseti minutách na internetu mám pocit, že bych se měl spíš zahrabat tři metry pod zem a zůstat tam.
Tchoř v kožené bundě útočí na Ráj
Na monitoru na mě vyskočila zpráva o novopečeném ministrovi pro všechno, co smrdí naftou. Ve vládní zoo mu neřeknu jinak než tchoř v kožené bundě.
Tenhle dravec má v krvi víc oktanů než krevních destiček a jeho přirozeným prostředím zjevně není les, ale odstavný pruh dálnice.
Tchoř se totiž rozhodl, že „zvrátí“ to, co lidé s úctou k přírodě pracně vybojovali – zákaz betonování v srdci Českého ráje. Prý je to „strategická priorita“.
Fascinuje mě ta logika! Máme ve vládě exemplář, který má papírově chránit kytičky a brouky, ale on se chová jako dealer asfaltu při absťáku.
Podle něj je asi jediný způsob, jak si „užít“ Ráj, prosvištět jím stopadesátkou v pekelném stroji a nezastavovat, dokud mu na kapotě nepřistane poslední ohrožený motýl.
Digitální bitva o pískovcové věže
„Musíme to odblokovat!“ prská tchoř. Já, jakožto digitálně probuzený králík, jsem si hned vygooglil, co to znamená.
V překladu z politické hantýrky to zní takto:
„Slibovali jsme vám sice Ráj, ale zapomněli jsme dodat, že v tom Ráji bude nonstop otevřená benzínka, vytunelovaný tunel a sjezd na Turnov.“
Tchoř tvrdí, že bez téhle silnice se česká ekonomika zastaví. Já si spíš myslím, že se zastaví rozum každému, kdo někdy viděl Hruboskalsko jinak než z okénka jedoucího SUV.
Ale co já vím, já jsem jen králík s připojením k Wi-Fi. Podle tchoře je zřejmě ideální pohled na krajinu ten, který trvá 1,5 sekundy v levém zpětném zrcátku při rychlosti 140 km/h.
Vládní menažérie v akci
Je to fascinující podívaná. Čáp (šéf hnízda) slibuje duševní zdraví, zatímco jeho tchoř se snaží vyvolat infarkt u všech ochránců přírody.
Můj jmenovec králíček se mezitím nejspíš snaží digitalizovat i ty pískovcové skály, aby se daly z mapy smazat jedním kliknutím.
Tchoř v kožené bundě je prostě prototyp dravce roku 2026. On nechce chránit životní prostředí před lidmi. On chce chránit lidi před životním prostředím – tím, že ho prostě vyasfaltuje.
„Kde není strom, tam není kůrovec,“ mohl by znít jeho příští volební slogan.
Závěrečné králičí moudro
Vypínám ten svítící nesmysl. Tlapky mě brní a z těch zpráv se mi točí hlava víc než po fermentovaném jablku. Digitalizace mi sice pomohla být o krok napřed, ale ten krok vede přímo ke srázu, přes který má vést tunel pana ministra.
Milí lidé, až se v tom roce 2026 budete divit, proč v Českém ráji místo ptáků slyšíte jen dunění kamionů a proč ministr „životního“ prostředí voní jako čerstvý dehet, vzpomeňte si na mě.
Já si jdu dát digitální detox do své klece. Protože tam, na rozdíl od vládního kabinetu, jsou věci ještě v pořádku.
Vzkaz pro pana ministra: Pokud chcete zvracet… pardon, zvrátit… ochranu přírody, zkuste si nejdřív vykopat noru bez pomoci bagru. Možná pak pochopíte, že Ráj se betonem nespraví. A tu motorku nechte doma, v lese se na ní špatně jezdí.
Váš hlavní digitální inspektor a odbojář proti asfaltu,
Hopík
