Článek
Ideální příležitost
Nebudeme si nic nalhávat - metro je ideálním místem pro různé poberty, zlodějíčky a kapsáře. Než se nadějete, zmizí i s vaším majetkem. Využívají toho, že lidé raději dělají hluché a slepé, než aby se vám pokusili pomoci.
Naše nákupčí Jana odjela v pondělí do Prahy kvůli školení. Ve středu dopoledne nám nečekaně volala přes Teams, aby se podělila o svůj nejnovější zážitek z hlavního města.
Příchozí videohovor
Zrovna jsme se s Markem a Romanem snažili vyřešit zásek na voskovacím zařízení. Když se mi rozezvučel mobil, všichni zpozorněli – videohovor od Jany není zrovna běžná věc.
„Ahoj, Jani. Děje se něco?“ zeptal jsem se po přijetí hovoru.
„Čau, jste tam všichni? Tohle musíte slyšet,“ vyhrkla a potutelně se uculovala.
Vedle mě se postavili Marek s Romanem - každý z jedné strany. Napjatě jsme čekali na to, co nám řekne.
Stanice I. P. Pavlova
Jana se dala do vyprávění. Ráno vyrazila z Florence na Chodov. Ve stanici I. P. Pavlova přistoupil zarostlý hubeňour s kapucí staženou do čela.
Podobných lidí se trochu bojí, takže si držela odstup a dělala, že si ho nevšimla. Ale koutkem oka ho sledovala.
Podivín se pořád rozhlížel po soupravě, až mu zrak padl na seniorku klimbající u předních dveří. Vedle sebe měla položenou kabelku a deštník.
Rázný protiútok
Muž se nenápadně znovu rozhlédl, prohrábl si vous a začal se pomalu přesouvat směrem ke spící důchodkyni. Vlak zpomaloval – chlápek očividně čekal na zastavení a otevření dveří, aby mohl sáhnout po kabelce a bleskově zmizet.
Jenže to špatně načasoval.
Vlak trochu prudčeji zabrzdil, což seniorku vytrhlo ze spánku. Jakmile otevřela oči a zjistila, že se k ní sklání podivný cizinec, zareagovala okamžitě.
Popadla deštník a začala ho třískat dřevěnou rukojetí po hlavě a ramenou. Přitom ječela:„Policiééé! Zloděééj!“
Automat právě ohlašoval stanici Vyšehrad a zlodějíček na nic nečekal. Sotva se otevřely dveře, vyrazil ven jako střela. Paní se jen rozhlédla po soupravě a klidně se posadila zpět na své místo.
Zážitek, na který se nezapomíná
Opravdu nevíme, jestli si Jana něco málo nepřibarvila. Prý ale nestačila zírat. My jsme během závěrečné pasáže jejího vyprávění řvali smíchy. Tak či tak - rozhodně nám zlepšila den.
