Článek
Love Island bezesporu patří mezi sledované reality show. To nelze rozporovat. Jen se mi nedaří odhalit pravou příčinu toho, že od ní někteří diváci nemohou odtrhnout oči. Mně stačilo zhlédnout jedinou epizodu.
Studie povrchního chování
Nebojím se to tak nazvat, protože podle mého názoru je divákovi nabízen pohled na to, co jsou soutěžící ochotni a schopni udělat pro často bezvýznamný posun.
Ale třeba jsem jen starý morous a nechápu, že abych poznal pravou lásku, musím nejprve postupně „olízat“ hned několik dívek. Teprve pak se můžu vyjadřovat k tomu, jaký pocit z toho mám.
Tedy, pokud mi průběh soutěže nezhatí plány. Klidně se totiž může stát, že si s někým vytvořím jakési pouto, které mi vzápětí přetrhnou diváci. Jim se to totiž nemusí líbit, tak si pojistí, že vypadnu.
Řev, řev a zase řev
Možná jsem jenom trefil špatnou epizodu, ale faktem zůstává, že soutěžící dívky dokáží řvát hlasitěji než kolotočáři na pouti.
Kdyby to bylo pár chvil, tak budiž. Jenže ony ječí pořád a to se vlastně vůbec nic neděje - pokud nepovažujete příchozí zprávu za ekvivalent objevu nesmrtelnosti.
„Přišla zpráva - ááááááá! Srdíčka naše - áááááá!“
Chvílemi jsem nevěděl, jestli mi program neskočil o 20 let zpátky do pořadu Natočto! při měření decibelů.
Čísla, drama a manipulace
Dneska už nikoho nepřekvapí, když si do nějaké reality show „odskočí“ influencer/ka. Co však překvapí je tvrzení, že to nedělají kvůli číslům. Ne, vůbec ne. Vždyť oni přece nechtějí žádnou sledovanost a už vůbec ne v televizi…
Influenceři mají určité výhody - vědí, co funguje a jak přitáhnout lidi. Jsou mistři tvorby a není proto divu, že některé události ve vile dosahují dramatických rozměrů. O nějaké autenticitě však vůbec nemůže být řeč.
Pardon, ale já osobně opravdu neznám nikoho, kdo by skutečně věřil tomu, že svou osudovou lásku najde na místě plném intrik, manipulací a polopravd.
Takže buď neznám ty správné lidi a nebo to jednoduše nefunguje. Naštěstí už nemusím nikoho hledat, což mě uklidňuje.
Vážný otřes
Snažím se to brát s humorem, ale pravda je, že tenhle pořad ve mně zanechal nesmazatelnou stopu. Vždycky jsem tak nějak chtěl věřit tomu, že jako lidé si ještě stále nestojíme zase tak špatně.
Avšak po zhlédnutí byť jen jediné epizody dostává moje víra vážné trhliny. Pokud se Love Island někomu líbí a nemůže se dočkat další epizody, je to jeho věc - ještě stále jsme svobodní lidé.
Za sebe ale říkám, že než bych musel vydržet další díl, raději vyhodím TV z okna.
