Článek
Když nás teta Karla nedávno pozvala k sobě domů na menší grilování, neodmítli jsme - maso máme totiž rádi. Podobné akce mají své kouzlo - člověk se dobře nají, popovídá si, zapomene na všední starosti. Pokud ovšem nemáte souseda vegana. Jako má naše teta.
Jděte domů, děti!
Zdálo se, že jsme dorazili právě včas. Na roštu se právě dodělávalo několik kousků naloženého kuřecího a jeho vůně se nesla přes celou zahradu.
Teta se s námi přivítala a hned nás posílala ke stolu, kde už bylo připravené vychlazené pití, čerstvě naservírované krkovice a kotletky. K tomu nakrájený chleba a omáčky - prostě klasika.
Najednou se za plotem ozvalo: „Jděte domů, děti!“
Ten hlas jsem nepoznával, ale bylo jasné, že patří nějakému mladému muži. Teta má hned u oplocení vysázené túje, což je výhodné jak pro ni, tak pro sousedy. Nemohou si navzájem zírat do zahrady.
Nemínili jsme se tím dál zabývat a pokračovali jsme v konzumaci dobrot. Po chvilce cvakla klika vstupní branky. Někdo sem přicházel. Mysleli jsme, že je to strýc František, ale mýlili jsme se.
Zabíjíte zvířata, jste vrazi!
Přímo k nám kráčel vysoký muž vyhublé postavy a sinalým obličejem. Mohlo mu být tak 30 let. Měl na sobě černé kraťasy, nátělník téže barvy a žabky na nohou. Tvářil se hodně naštvaně.
„Prosím vás, nemohli byste grilovat někde jinde? Ten smrad z masa nám vadí. Děti kvůli tomu musely jít domů.“
„Dobrý večer,“ odpověděl jsem mu jízlivě. „Děti nikam nemusely. Domů jste je poslal vy. Takže trochu nechápu. A kde máme podle vás grilovat?“
Měřil si mě pohledem a odvětil, že nejlépe nikde. Zvířata mají právo na život a my je vraždíme pro vlastní uspokojení. Existují i jiné způsoby, jak se dobře a hlavně zdravě najíst.
Já osobně proti lidem, kteří odmítají masné produkty, nic nemám. Je to jejich rozhodnutí, které respektuji. Požaduji ale, aby oni respektovali to naše - tedy konzumovat maso. Pokoušel jsem se mu to takhle vysvětlit, ale on si nedal říct. Karla se kamsi ztratila.
Soused neměl prakticky žádné argumenty, ale přesto trval na tom, že jsme vrazi. Chvíli mě to i bavilo, ale pak mi došla trpělivost.
Teta Karla všechno vyřešila
„Podívejte, my jsme přijeli grilovat! Nebudeme se tady dohadovat s mluvícím králíkem. Rozumíme si?“ vyjel jsem už ostře.
Chtěl mi na to něco odpovědět, když se najednou ozvala tetička Karla: „Nedáte si aspoň vodu, když už jste přišel?“
Ani jsme si nevšimli, kdy přišla. Soused na její nabídku naštvaně přikývl. Vtom se teta hbitě pootočila, sehnula se a pak se ozvalo pořádné šplouchnutí.
„Čerstvá kojenecká, přímo z naší studny. A teď koukejte mazat!“
Ano, soused slíznul plný kbelík studené vody. To byl ten důvod, proč Karla najednou odešla. Chtěla to vyřešit po svém a hlavně přírodně.
Soused zuřil jako býk, ale byl to on, kdo za čvachtavého doprovodu mokrých žabek musel odejít.
Někdy stačí jen chladná hlava a kapka rozumu - a spory jsou pryč.
