Článek
Ačkoliv nejsem tak starý, dovolím si tvrdit, že jsem za svůj život už pár politických přešlapů a skandálů viděl. To ale nebylo nic v porovnání s tím, co dokázal ministr životního prostředí a zároveň ministr zahraničích věcí Petr Macinka.
Pochopil bych, že volby pro něj a pro jeho stranu znamenaly úspěch. Tento fakt nezpochybňuji. V politice bylo vždycky možné „něco trochu zakulišit“ a ono to vyšlo. A v tomto případě tomu nebylo jinak - za to dám ruku do ohně.
Bez pokory, bez úcty
Motoristé od samého začátku používali těžký kalibr. Neústupnost a prosazování svého kandidáta Filipa Turka na post ministra zahraničí za každou cenu bylo v případě těchto politických nováčků něčím, co naše politická scéna dlouho neviděla - pokud vůbec někdy.
Mnohým lidem (i nevoličům strany) se tento přístup nejprve zamlouval. Bylo snadné nabýt dojmu, že přišla nová krev, která zatočí se zkostnatělými pořádky a nastolí se zbrusu nový řád.
Proti jmenování Filipa Turka ministrem se však postavil prezident Petr Pavel. Nechci hodnotit, zda byl jeho postup protiústavní nebo ne. Přinejmenším jde o spornou záležitost. Z mého pohledu se však prezident zachoval správně - Turek je příliš kontroverzní osobnost na to, aby mohl vykonávat tak důležitou funkci.
Petru Macinkovi se to z nějakého důvodu nelíbí a rozhodl se pro Turka kýžený post získat stůj co stůj.
Prezident Petr Pavel
Vyhrožování přes SMS
Macinka sice označuje proběhlou komunikaci jako vyjednávání, jeho tvrzení nicméně lze úspešně rozporovat. Při vyjednávání se obvykle nepřistupuje k tvrdě stanoveným časovým limitům, po jejichž nedodržení budou spalovány mosty…
Všechny SMS byly zveřejněny a jsou volně dohledatelné - můžete si je prohlédnout například ZDE.
Upřímně řečeno nevím, co si o sobě Petr Macinka myslí. Měl by si uvědomit, že se pokouší zastrašit vojenského generála, který v životě čelil větším hrozbám, než je pár písmenek. Macinka má částečně pravdu - celé toto dění jednou vejde do učebnic jako odstrašující příklad toho, jak to dopadá, když vládu v zemi převezmou slabí politici.
Facebookové skupiny a diskuze už teď praskají ve švech - všichni se chtějí podívat, jak vypadá opravdový cirkus.
Co na to Babiš? Raději nic, nebo…
Andrej Babiš dělá to nejlepší, co je v daný okamžik možné - chová se a tváří tak, jako by o ničem nevěděl. Nemůže jinak. Kdyby dal najevo svůj nesouhlas, mohlo by s ním být „vyjednáváno“ podobně jako s Petrem Pavlem.
Zásadní rozdíl je ovšem v tom, že v Babišově případě by výsledkem mohlo být vydání k trestnímu stíhání. Logicky si nemůže dovolit ohrozit sám sebe. Z toho důvodu jsem přesvědčen, že momentálně spíš vykonává funkci principála než premiéra.
On sice tomu cirkusu papírově šéfuje, ale „zaměstnancům do jejich čísel nekecá“. Jsem si jistý, že se do této pozice nikdy nechtěl dostat. Musí být velmi frustrující, když je jakožto politický matador donucen sledovat, jak mu zaběhnuté pořádky ničí nově vzkvétající elita, která se nebojí vyhrožovat vrchnímu veliteli ozbrojených sil naší republiky.
Macinkovy výroky o premiérově podpoře se tedy logicky zakládají na pravdě. Premiér ho skutečně podporuje, respektive mlčí a raději dělá, že se ho záležitosti kolem této kauzy netýkají.
Můžeme být nemile překvapeni
Historie mnohokrát dokázala, že podobné vzorce chování vedou k pozvolnému útlaku obyvatelstva, postupnému omezování svobody, a nakonec k plnohodnotné diktatuře. Upevňování moci silou a rozséváním strachu je sice efektivní, ale nikdy ne na věčné časy.
To ale nemění nic na skutečnosti, že by po nás několik dalších generací mohlo na vlastní kůži pocítit, jaké to opravdu je. Je paradoxní, že strana s necelými 7 % hlasů je pro naši budoucnost tak nebezpečná.
Nezbývá nám než doufat, že se náš prezident nenechá zatlačit do kouta a že na žádný Macinkův požadavek nepřistoupí, i kdyby hrozila totální destrukce všech mostů.
Zdroj:
https://www.e15.cz/macinka-sms-pavel-vydirani
