Článek
Po zákazu ohňostrojů a omezení prodeje pyrotechniky dlouho volala výrazná část společnosti napříč Evropou. Laická i odborná veřejnost argumentovala tím, že jde o dávno překonanou, nebezpečnou a obtěžující zábavu pro menšinu lidí.
Ochránci zvířat zase poukazovali na zbytečný stres, kterému jsou zvířata během výbuchů petard a ohňostrojů vystavena.
Rodiče dětí s autismem nebo jinými speciálními potřebami řeší obdobné problémy - náhlé zvukové a světelné efekty mohou u některých dětí vyvolat záchvaty agrese nebo úzkosti, které se v danou chvíli velice obtížně zvládají.
Do jisté míry lze dát všem výše zmíněným za pravdu, avšak každé omezení něco stojí a může vyvolat silné vlny odporu. Ty se projevily prakticky okamžitě.
Nárůst místo útlumu
Zajímalo mě, do jaké míry jsou spoluobčané ochotni nová omezení akceptovat. Stejně jako za dob pandemických opatření se i v tomto případě ihned zdvihly vlny odporu a vzduchem létaly projevy o omezování svobody, útlaku ze strany elit a postupné zotročování obyvatelstva. Stačilo projít facebookové skupiny.
Někteří z mých přátel mi ukázali své zásoby na Silvestrovskou oslavu - dělbuchy, petardy, ohňostroje - hrubý odhad ceny od 25 000 - 50 000 Kč.
Důvod je prakticky stejný u každého jednotlivce: Mně nikdo nebude nic zakazovat!
Pamatujete si na roušky? Šlo o nařízení, které prakticky okamžitě stvořilo dva naprosto nesmiřitelné tábory, kde neplatily žádné argumenty. Obdobně je tomu i u tohoto zákazu i když konečná čísla se těm pandemickým ani nepřiblíží.
Proč je zákaz problém?
Za mých mladých let by nikoho nenapadlo zkoušet zakazovat novoroční ohňostroj. Pamatuji si, že petardy se házely už od Mikuláše a nemyslím si, že by společnost tehdy byla tolerantnější. Jen neměla ty správné páky a dostatek dat, o která by se dalo opřít.
Přestože se snažím zachovat neutrální postoj, nemohu najít jediný racionální důvod, proč v těchto kratochvílích pokračovat.
Nejčastějším argumentem je, že jednou za rok to snad může vydržet každý. Hojné zastoupení má i tvrzení, že „se to dělalo vždycky“ a najednou je z toho problém.
Co přesně ale ohňostroj přináší? Kromě chvilkové euforie a údivu nad světelně-zvukovou show nic pozitivního nevidím.
Hrozí riziko popálenin nebo i vážnějších zranění. Všude kolem je nepořádek, kterého si nikdo ani nevšimne.
Navzdory rizikům se stále častěji objevuje tvrzení, že zanedlouho bude zákaz prakticky na všechno. To nelze rozporovat, protože je to pravda. Politici si totiž zvykli na rychlá řešení, která nevyžadují žádnou hlubší debatu.
Prostě a jednoduše - když tady něco tak úplně nechceme, tak to zakážeme. Nelze se potom divit, že se lidé bouří a reagují přesně tak, jak nikdo nechce.
Z mého pohledu je problém i v tom, že konkrétně tento druh zábavy prakticky nezná alternativu. Takže de facto vítězí odpůrci na plné čáře, přičemž zastánci nemají možnost využít přijatelný kompromis.
Řekněme si to na rovinu - zákaz nic neřeší a potrvá ještě dlouho, než se situace zklidní.
