Článek
Ahoj, tady Bára! Jak už možná víte, úklid a péče o domácnost jsou moje srdeční záležitost. Dneska bych s vámi chtěla probrat jednu zdánlivou maličkost, která nám všem často proletí pod rukama, aniž bychom jí věnovali větší pozornost: barevné houbičky na nádobí. Spousta lidí si myslí, že je to jen marketingový tah, aby balíčky hezky vypadaly. Ve skutečnosti je ale barva houbičky obvykle navázaná na to, jak je houbička tvrdá a k čemu se hodí. A když tuhle logiku pochopíte, ušetříte si zbytečné starosti typu poškrábaného nádobí nebo nepoddajných připálenin, které nejdou dolů.
Proč by vás barvy houbiček měly zajímat
Možná si řeknete: „No jo, Bára a její houbičková filosofie… To už je trochu moc, ne?“ Jenže věřte, že tahle maličkost dokáže proměnit každodenní mytí nádobí v jednodušší a efektivnější činnost. Proč?
- Účinnost: Když si vezmete houbičku se správnou hrubostí, za chvilku máte hotovo, a ještě ušetříte saponát i svoje nervy.
- Ochrana nádobí: Použitím příliš drsné houbičky můžete napáchat škody na nepřilnavých površích nebo poškrábat sklenice, takže je radši označíte za „sváteční“ a už je nikdy nevytáhnete.
- Přehlednost a hygiena: Kdo má víc houbiček různých barev na různé činnosti (nádobí, kuchyňská linka, koupelna…), toho nezaskočí křížová kontaminace a chaos v kuchyni.
Já sama jsem se naučila barevně rozlišovat houbičky už v luxusních hotelích, kde jsem dřív uklízela. Ono tam musíte být nejen pečliví, ale taky rychlí a šetrní k veškerému vybavení. Zkrátka – barevné značení se mi doteď osvědčilo i doma.
K čemu která barva slouží
Žlutá a modrá: Jemnost především
Tyhle houbičky bývají nejšetrnější. Žlutá je taková ta typická „měkoučká“ varianta, kterou můžete bez obav použít na křehké skleničky, porcelán, křišťál nebo i na jemně glazované talíře. Modrá je často taky jemná, ale mně osobně přijde, že už umí o něco víc „zabrat“, aniž by povrch poškrábala. Jestli máte drahé hrnce s nepřilnavou vrstvou, doporučuju právě žlutou nebo modrou houbičku, protože se nemusíte bát, že vám pánve brzy skončí s nevzhlednými šmouhami.
Červená, růžová, oranžová: Zlatý střed
Když vidíte někde houbičku v těchto teplejších barvách, bývá to takový univerzál na denní mytí. Zvládne lehčí připáleniny, poradí si s mastnotou, ale přitom to není vyložený „brusný papír“. Pokud si nejste jistí, co všechno na nádobí máte za povrchové úpravy a nechcete zbytečně škrábat, sáhněte po červené (případně růžové). Na běžné talíře, misky a hrnky ideální.
Zelená: Když potřebujete pořádnou drbku
Asi nejznámější je klasická žluto-zelená houbička se zelenou hrubou částí. Zelená obvykle značí největší sílu a hrubost. Já ji používám hlavně na nerezové hrnce a plechy, kde se něco připálilo, nebo na dno pánví (ale jen těch, co nemají citlivý povrch). Na teflon, sklo a leštěné povrchy ji fakt radši nezkoušejte, ať si neuděláte víc škody než užitku.
Ostatní barvy a speciální vychytávky
Občas narazíte i na bílou (nebo stříbrnou) abrazivní vrstvu – ta je naopak úplně nejjemnější, často doporučovaná třeba na sklokeramické desky nebo hodně choulostivé nádobí. Na opačném konci spektra je černá houbička, což je taková ultimátní drbna – odstraní i nejhorší připáleniny, ale zanechá na většině povrchů škrábance. Tu bych do běžné domácnosti moc nepořizovala, protože se spíš používá v profi provozu na opravdu odolnou špínu (rošty, průmyslové digestoře atd.).
Jak houbičky správně používat a udržovat
Jedna barva = jeden účel
Zvykněte si mít v kuchyni více houbiček a každé přidělit své pole působnosti. Třeba modrá na skleničky a hrnky, růžová na běžné talíře a hrnce, zelená na odolné připáleniny. A kdyby vám to pomohlo, pořiďte si jinou barvu ještě do koupelny, ať „koupelnovou“ houbičkou omylem nemyjete pak skleničky – křížové kontaminaci je lepší se vyhnout.
Nezapomínejte na hygienu
Houbičky se umí chovat jako líheň bakterií, zvlášť když je necháte ve dřezu pohozené a mokré. Po každém mytí je důkladně propláchnu, vyždímám a nechám uschnout na vzduchu. V hotelích to byl naprostý základ – tam by nám ani nedovolili houbičku nechat jen tak válet.
Občas se dá houbička propláchnout v horké vodě s octem, dát na minutku do mikrovlnky nebo vyprat v myčce. Ale žádná dezinfekce nefunguje donekonečna. Jakmile začne houbička zapáchat nebo se rozpadat, vyhoďte ji a vezměte novou. Doporučuje se měnit ji zhruba jednou týdně, pokud ji používáte denně.
Kvalita (nejen) podle značky
Ne vždycky platí, že žlutá je vždy jemná a zelená vždy drsná. U dobře zavedených značek (Vileda, Spontex, 3M Scotch-Brite atd.) to obvykle sedí, ale některé levné bezejmenné balíčky dělají všechny houbičky stejně hrubé. Pak se nedivte, že vám i „modrá“ poškodí teflon. Takže je fajn si na obalu přečíst, k čemu je houbička určená. Když to výrobce ani neuvádí, moc bych mu nevěřila.
Můj závěrečný tip
Není to žádná věda, ale pár drobných změn v přístupu dělá zázraky. Když budete barvy houbiček brát vážně, věřte mi, že se vám poděkuje jak nádobí (vydrží déle bez poškrábání), tak vaše ruce (ušetříte si zbytečné drhnutí). Mít doma víc houbiček, vědět, k čemu se která hodí, a pravidelně je měnit – to je takový malý trik, který jsem se naučila v profi provozu a doteď na něj nedám dopustit.
Tak a teď se přiznejte: měli jste ještě nedávno v kuchyni „univerzálku na všechno“ a netušili, proč v balíčku dostanete pět různě barevných houbiček? Doufám, že vám moje rady pomůžou při dalším úklidu. Až příště narazíte na balíček, kde najdete třeba žlutou, modrou, červenou a zelenou, vzpomeňte si na mě a zkuste jim dát šanci přesně tam, kam patří. Uvidíte, jak vám to mytí půjde od ruky!
Zdroj: oficiální weby výrobců
