Článek
Protože je syn ukázkový žák a minulé pololetí chyběl pouze 8 hodin, domluvili jsme si se ženou v práci volno a syna na výlet vzali. Víte, miluje traktory již od malička, jsou pro něj velkým koníčkem a zálibou na celý život.
Jelikož je manželka velmi praktická a odjakživa přirozená organizátorka, tušila, že na promenádu bude mířit mnoho pražských rodičů se svými dětmi, které přirozeně nemají možnost vidět traktory jako my, lidé žijící na venkově.
Zároveň se dalo čekat, že na výlet vyrazí i desítky, možná stovky dalších rodin. Přiznám se, že i já jsem cítil mírné vzrušení z toho, že uvidím stovky traktorů pohromadě. Taková nádhera!
Žena však avizovala, že se bude konat zároveň i nějaká demonstrace, zrovna v den této kulturní akce. Jaká škoda. Došli jsme k závěru, že se bude jednat asi o ekologickou demonstraci. Přece jenom stovky traktorů tíhnoucích na Prahu není zrovna znak ekologie a enviromentálního myšlení, ale budiž.
Vyjeli jsme tedy skutečně brzy a zaparkovali na Černém Mostě, poté se pomocí metra a vlastních nohou přesunuli na Malostranské náměstí.
Po cestě jsme ještě zakoupili vlajky na podporu českého zemědělství. Když syn uviděl první traktory, rozzářily se mu oči. „Tati, mami, podívejte.“ Volal nadšeně a žena byla dojatá, jak byl šťastný. Kousek opodál stály další děti, které nadšeně mávaly traktoristům.
A tak jsme začali traktory prohlížet a obdivovat je. Naskytla se možnost pohovořit s jedním z majitelů, ten ovšem naše nadšení nesdílel, asi toho měl už dost. Ale i tak nám veselá nálada vydržela a fotili jsme jednu fotku za druhou. Samostatné a skupinové.
Poté se nám přece jen podařilo dát se do řeči s majitelem ukázkového stroje, který nám trpělivě odpovídal na otázky, ale bylo zřejmé, že je zaujatý celkovým stavem zemědělství a financemi, a nakonec vedl monolog o úplně jiných věcech než o svém traktoru.
Další traktory byly opravdu různorodé, mnoho výrobců, typů, velikostí, barev a výkonů. Radost pohledět, až přecházel zrak. Syn si svůj den užíval, žena byla z jeho radosti vedle a mně se skutečně tajil dech. Nadšení bylo vidět i na ostatních rodinách s dětmi. Takový rachot, když startovaly! Dech beroucí.
Pak se začali na pódiu objevovat řečníci. Dychtivě jsme očekávali nějakou zemědělskou ódu, zajímavosti z historie traktorů nebo různé kuriozity. Místo toho začal mluvit nějaký zvláštní pán dosti pomateně, z části protivládně a motal dohromady Rusko a Ameriku. Syn tomu naštěstí tolik pozornosti nevěnoval, ale mě to rozezlilo. Takto hanebně kazit krásnou promenádu. To byla ostuda.
Tak či tak jsme si ale užili příjemný den v Praze. Pochopitelně byla doprava v centru horší, proto jsme se přesouvali logicky pěšky nebo metrem s batůžky na zádech, které byly plné svačin.
Bylo zřejmé, že někteří řidiči v okolí byli poměrně nerudní, ale když přeci vím, že se bude konat na Malostranském náměstí taková akce, tak tam nejedu a nemířím, pokud mě to nezajímá nebo tam nebydlím a neblokuji příznivce.
Celkovou akci ale hodnotíme celá rodina moc pěkně, na výletě se nám líbilo a příště rádi přijedeme zas, chvála organizátorům.
Novákovi
