Článek
Jedna z módních značek tiskne na trička slogan žijeme v městech, v srdcích máme hory a oceán. Myslím si, že tak to jednoduše je.
Shon, kvanta lidí a neosobních pohledů. Plná tramvaj a každý kouká jinam. Smog. Panelové a bytové domy, lidi na metry blízko. A přesto k sobě mají daleko. Hluk na ulici a místa kam nikdo raději nechodí. Beton a stres. Kolony. I tak by se dalo prezentovat město.
Stejně tak jako rozmanitost obchodů a služeb. Práce na dosah ruky a výběr škol. Kultura a volnočasové aktivity.
A co takový rychlejší život? Je to výhoda nebo ne?
Těžko říct. Osobně jsem žil na vesnici, pak ve velkém městě, jednom menším a nakonec zpět na vesnici. A teď vám, milí agresoři z měst předložím skutečnou krásu života.
Jen na vesnici slyšíte zřetelně zpěv ptáků, v ten samý moment vás hřeje sluníčko do tváře a cítíte ve vzduchu vůni jara nebo léta.
Jen na vesnici zažijete tu pravou kulturu a tajemství vesnické dupárny, plesu, diskotéky.
Jen na vesnici máte bio vejce, bio králíky, borůvky, maliny a další ovoce zdarma.
Jen na vesnici vyjdete z baráku ven a slyšíte upřímný pozdrav a vidíte vlídný úsměv.
Jen na vesnici se umí semknout celá komunita tak jako nikde jinde.
Jen na vesnici jdete k sousedům pro vejce a vrátíte se s opicí.
Jen na vesnici vám soused přinese lahůdky ze zabíjačky zdarma.
Jen na vesnici vám spoluobčané postaví novou střechu, když vám ta stará shoří.
Na vesnici nikomu nejste jedno.
Lidé jsou tu k sobě laskavější, vřelejší a milejší…a ty letní lásky…ty se dají v té nejkrásnější míře zažít jenom tady.
...
A co víc? Děti na vesnici pořád jezdí na kole, staví bunkry, tráví často dny venku. Je prokázáno, že příroda a venkov jsou nejlepší terapie.
Hluboké vztahy, pevná přátelství i přes dětské šarvátky typu horní proti dolním. Čerstvý vzduch. To všechno má podstatně navrch. A pokud chceme město, nákupy, služby, restaurace, lékaře, tak prostě sedneme do auta a do města si dojedeme. Logicky. A nebojte, moderna je tu taky.
Žijeme si tu kvalitní životy, máme hezké bydlení jako kdekoliv jinde, pečujeme o sebe, své oblečení a svůj vzhled. Na vysoké školy naše děti chodí rovněž.
A co naše ženský? Krásný baby tělem i duší. Na plese vám vyrazí dech, mají svůj smysl pro humor, umí vzít za práci, umí vytvořit ten pravý domov, jsou to skvělé mámy a výborně vaří. Jsou to normální vesnické holky, klidně titulované, ale v hlavě to mají srovnané. A my je nenecháváme nikdy na nic samotné. A pokud je toho hodně, ve vesnici vám vždy někdo pomůže.
A jak říká dcera. Nic se nevyrovná normálnímu klukovi z vesnice. Chlap se širokými rameny z práce okolo domu nebo z lesa, s hodnou, veselou povahou a charismatem, na který ve městě nenarazíš. Naši kluci se nelíčí, nepoužívají při focení filtry a úpravy a je na ně spoleh.
Však každá měšťanka, co sem přijede na chatu, si tu vždycky vybere ženicha.
A tak vy, zarytí a agresivní měšťáci přijeďte mezi nás na letní zábavu. Dejte si s námi pivo pod širákem, opečme si buřta a nedělejte ze sebe něco víc, protože nejste. Stejně jako my.
A pokud chcete remcat, tak nám raději polibte šos a řešte sami sebe.
Zdravím
František H.
