Článek
O Jaroslavovi Faltovi
Jaroslav Falta se narodil 22. března 1951 v Rumburku. Po vzoru svého staršího bratra Jiřího se začal věnovat motokrosu pod hlavičkou jiříkovského Svazarmu a později působil také v Dukle Praha. Díky své houževnatosti a talentu se postupně vypracoval na samotný vrchol československého motokrosu, kdy se stal několikanásobným mistrem Československé republiky .
V 70. letech 20. století patřil dokonce mezi absolutní světovou špičku v kubatuře do 250 cm3. Účastnil se deseti sezón mistrovství světa v nichž vyhrál šestnáct jednotlivých závodů, přičemž i několikrát vedl tabulku průběžného pořadí (jednalo se o roky 1974, 1975 a 1980).
Celkově se osmkrát umístil v první desítce pořadí mistrovství světa. V motokrosu národů, tzv. družstev, získal stříbro a bronz. 1
V motokrosovém světě Česka i Slovenska ho zná každý, včetně jeho příběhu.
Jaroslav Falta, český motokrosař století
Osudná sezóna
Jeho nejúspěšnější individuální sezóna se odehrála roku 1974. Byla plná soubojů s mnoha ostatními jezdci, zejména pak s Gennadijem Mojsejevem ze Sovětského svazu, se kterým bojoval o titul. Náš Jaroslav Falta měl i přes mnoho nepřízní navrch a stal se mistrem světa. Jenže jen na pár chvil. Okamžiky vítězství netrvaly dlouho, do pár minut o titul velkou křivdou přišel.
Poslední závody sezóny 1974, které měly rozhodnout, se jely na švýcarské trati ve Wohlenu. V den závodu byla v depu cítit značná nervozita. Československé zastoupení čítalo po celou dobu sezóny čtyři členy výpravy. Stejně tak na tom byl i Sovětský svaz, který si však na tento závod nelogicky přizval ještě jednoho účastníka.3
Faltovi, vzhledem ke stejnému bodovém zisku s Mojsejevem, stačilo k získání titulu vyhrát jednu jízdu ze dvou.
V motokrosu se totiž vždy jedou dvě bodované jízdy a pořadí v obou z nich rozhodne o vítězi. Přičemž pokud mají po obou závodech dva favorité stejný počet bodů, vyhrává ten, kdo se lépe umístil ve druhé jízdě.
Od začátku závodu bylo patrné, že sovětští jezdci pravděpodobně dostali jasný pokyn, že československý závodník nesmí zvítězit. Některé zdroje uvádí, že se jednalo o přímý rozkaz.2 Při mnoha soubojích na trati bylo evidentní, že politika bude v tento den jasně převládat nad fair play.
Mojsejev, který v první jízdě svojí vinou nešťastně upadl a propadl se tak startovním polem až na samotný konec, neunesl chybu, kterou způsobil. Počkal si až ho, v tu dobu vedoucí Falta, dojede o kolo. V ten moment se naprosto proti pravidlům do závodu vložil a začal na našeho závodníka najíždět a blokovat ho až upadl. Ostatní jezdci je mezitím předjížděli. Mojsejev tak Faltovi více než očividně znemožňoval jízdu.
Pro zajímavost, v pravidlech motokrosu již tehdy bylo jasně dáno, že pokud je jezdec předjížděn o celé jedno kolo, je mu tento skutek signalizován modrým praporem a on musí bez nějakého souboje nechat projet rychlejšího jezdce. Ale pro Mojsejeva jako by to neplatilo.
Falta boj o titul však nevzdal a projel cílem na třetím místě. Tak končil první závod.
Statečný bojovník Jaroslav Falta
Ve druhém, rozhodujícím závodě si náš jezdec vedl nejlépe jak mohl. Věděl, že musí vyhrát a odstartoval jako první.
Jenže za ním došlo k hromadnému pádu. Organizátoři okamžitě začali mávat červenou vlajkou, znamenající předčasné ukončení závodu a opakování startu tak, jak to bylo v sezóně při těchto situacích běžné.
Nicméně když viděli, že mezi těmi, co se pádu vyhnuli, přijíždí náš Jaroslav Falta jako první, vymysleli okamžitě hanebný plán, který by vyhověl Sovětskému svazu.
Opakování závodu se nekonalo, náhle a zmatečně měl závod po pádu pokračovat a pro našeho jezdce byla vymyšlená penalizace za předčasný start. Pochopitelně se jednalo o lež.
Proti Faltovi, sedlajícímu československý stroj značky ČZ, nebyli tak jenom jezdci Sovětského svazu v čele s Mojsejevem, ale i organizátoři závodu. Jejich ředitel byl mimo jiné generální prodejce motocyklů značky KTM pro Švýcarsko, který byl úzce spjat se sovětskou výpravou. Zároveň na této značně seděl i Mojsejev. Právě ředitel byl ten, kdo vydal pokyn k pokračování v závodě. I přesto, že sportovní povinnost byla zcela jiná.3
O tomto šíleném záměru smyšlené penalizace Falta pochopitelně nevěděl a bojoval o titul do posledního možného konce.
Během jízdy na Jaroslava čekali další dva ruští závodníci. A to s jediným cílem - odstranit ho ze závodu. E. Rybaltchenko a V. Popenko ho nebezpečně blokovali a najížděli na něj. Přičemž Popenko mu bez jakéhokoliv ostychu najel svým motocyklem na záda, která mu poranil. Nesportovní chování bylo velkým ohrožením jeho života. Téměř zázrakem vyvázl Falta bez vážnějšího zranění. 1 2 3
Síla fanoušků
I přes tento incident jezdil dál na třetím místě, potřeboval však vyhrát. V momentě, kdy si diváci uvědomili celé dění na trati, přístup organizátorů i sovětské výpravy, začali pískat, bučet a na ruské jezdce házet kamením a vším, co jim přišlo pod ruce.
Tyto skutky zahnali Sověty do depa, kde jim čeští mechanici utrhali kabely od zapalovacích svíček. Falta se mezitím dostal na druhou pozici.
Dramatické situace si všímal i po celou dobu vedoucí jezdec tohoto konkrétního závodu, Belgičan Harry Everts. Ten nemohl uvěřit tomu, co se děje a v ten moment solidárně pustil na první místo Jaroslava. Everts zároveň neměl dostatek bodů ze všech závodů, aby se sám stal mistrem. 3
Falta tedy nakonec v závodě zvítězil a začal se slavit titul mistra světa. Radost však po půl hodině vystřídala bezmoc. Vedení závodu rozhodlo o údajném předčasném startu Falty, kterého penalizovali minutovou ztrátou a Falta se tak oficiálně propadl v tomto závodě na osmé místo. Přišel tak o nutné body.
Mistrem světa se tedy stal sovětský jezdec Mojsejev, Falta skončil druhý. Teprve tehdy všem došlo, proč se dle pravidel start po hromadném pádu neopakoval a každý, kdo měl všech pět pohromadě si byl vědom hanebnému úmyslu.
I přesto, že organizátoři již měli vymyšlený výsledek závodu po onom pádu, nechali Sověty, aby Jaroslava Faltu během závodu ohrožovali.
Tím to ale neskončilo.
Strach, ticho po pěšině a nezlomný mistr Falta
Československá výprava proti dění v posledním závodě mistrovství světa podala protest, který se měl řešit u zeleného stolu na podzimním kongresu mezinárodního mistrovství FIM v San Marinu. To ovšem na české politické scéně vzbudilo poplach. Problémem se měl oficiálně zabývat český Svazarm, ale z politických důvodů se nenašel nikdo, kdo by se odvážil proti Sovětskému svazu na kongresu vystoupit. Později bylo přísně zakázáno se o celé věci vyjadřovat. I přesto, že celý západ viděl, co se stalo. V novinách v ČSSR se zveřejnily pouze oficiální výsledky závodu.1 3
Do San Marina vyjela výprava ČSSR, která měla přísně jasný rozkaz, stáhnout projednání protestu z programu. A tak se i stalo. Vzhledem k tomu, že byl daný protest stažen, nebylo co projednávat. Československá legenda tak na titul mistra světa nedosáhla. 1 3
Legendární český jezdec na motokros nikdy nezanevřel, závodil až do roku 1982. Po skončení kariéry se věnoval renovaci starých motocyklů. U příležitosti státního svátku 28. října 2020, mu byla tehdejším prezidentem České republiky, Milošem Zemanem, udělena medaile Za zásluhy I. stupně.
V motokrosovém světě je však téměř pro všechny právoplatným mistrem světa roku 1974 právě on, i přesto, že jsou dodnes oficiální výsledky uváděny ve prospěch Sovětského svazu.
Pan Falta zemřel na selhání srdce dne 27. března 2022 ve věku 71 let. Čest jeho památce.
Jaroslav Falta, legenda českého motokrosu.
Zdroje:
1HELIKAR, Ivo. Ukradený titul: o nejúspěšnější době našeho motokrosu Jaroslav Falta a jeho spolujezdci i soupeři. Vyd. 2. dopl. Praha: Martina Faltová, 2004. ISBN 80-903489-0-4. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:f9628c30-b2ec-11e6-88f6-005056827e52.
