Článek
Za tři týdny tady máme zase 17. listopad.
Víc jak pětatřicet let po listopadu 89 dovolila svobodná volba mých spoluobčanů, aby se stal stbák premiérem a sestavil vládu, která rozbíjí všechno dobré, co se ve státě podařilo za víc jak tři desetiletí vybudovat.
Rozhodli se, že zničí naše rodinné stříbro, Českou televizi a Český rozhlas. Zničí jejich nezávislost a podřídí je vůli politiků. O nic jiného tady nejde. Lžou, odvádějí pozornost, matou, ale je úplně jasné, že vědí, co dělají. Dobře vědí proč narychlo, přes noc, schvalují zásadní zákon bez odborné a veřejné debaty. O půl páté ráno. Protože ničí naši svobodu.
Voličům populistů většinou ani nedochází, co se vůbec děje. Jásají, když vidí, jak elita národa protestuje a vzpírá se kastrování demokracie. „Konečně vám ukážeme, vy zkrachovalci a zaprodanci, vy jedni Stachové, Svěrákové, Ebenové, Pitharti, Hřebejci, konečně vám sklapne, vám všem těm hercům, spisovatelům, vědcům, učitelům, lékařům. Vy elito jedna, teď vám konečně stbáci zatnou tipec, teď řádíme my.“
Že to je i jejich svoboda, kterou jim berou, že na to doplatí i oni sami sami, to nechápou.
Je to teď na nás. Občanská společnost se musí ničení svobody bránit.
Bude to hodně horký podzim.
