Článek
Volby do parlamentu nás teprve čekají, tak si s určitým nadhledem zkusme shrnout eurovolby, coby proběhlé zahřívací kolo.
PROfesionál JUDRdolf se do Bruselu nepodívá, přestože za rublíky oblepil půl republiky. Ani Zao Ce-tung nedovede svou stranu do Brusele, bude se tedy muset vrátit do své oblíbené orientální zádele.
Na špičce chvostu úspěšných stran a koalic se s jedním europoslancem choulí Tomio Okamura se svým SPD. Tak dlouho protestoval proti všem a všemu, až znudil své vlastní voliče, a ti si protestně našli nové, neokoukané protestanty. Komerční fašista tak dlouho přikládal pod kotel lidské nenávisti, až ho sežehnul jím rozfoukávaný plamen.
Srpem a kladivem bude do zad EU (pochopitelně jen do výše své mzdy z EU plynoucí) nadále usilovně tlouci Konečná, ale tentokrát na to nebude sama. Svou vytouženou funkci konečně dostal Dostál, a ten určitě Kateřinu podrží. Nebo podrazí? To zatím neví ani politický turista Ondřej, nechme se jím tedy překvapit.
Skokanem těchto voleb jsou traktoristé vysoce přísahající pravou rukou. Popravdě řečeno, ona by je nezarazila ani dýka se svastikou, kterou opakovaně zvedali starostové, ale která nakonec skončila v zádech jim.
Poraženým je i ten, kdo získal nejvíce mandátů
Nejvíce mandátů sesbíralo ANO. Jejich voličům nevadí auto pro manžela z eráru koupené nebo z kraje propůjčené, organizace daňového úniku, absence jazykového vybavení natož chybějící inteligence. Přestože má nejvíce mandátů, jsou tyto volby sice parádně sehraným, ale přesto funébrmaršem politické divize Agrofertu.
Doposud Babiš se svým politickým cirkusem úspěšně vysával svou konkurenci odprava doleva, stejně jako koaliční partnery oficiální i nepřiznané. Poprvé mu ve volbách pod rukama proklouzly protestní hlasy jinam. Při pohledu na jeho kandidátku je evidentní, že nemá kde brát nové lidi, zůstávají mu už jen jeho věrní koně, nevhodní k jakékoliv jiné zápřeži. Ti s ním bezesporu dojedou až na koňská jatka, která jim už vyvstávají na obzoru. Dopřejme jim dostatek času na jejich poslední cestu, chcípající kobyly nejezdí rychle. Prý ale nejvíce kopou, tak pozor.
Vládní strany si prohrály referendum o sobě
Jejich voliči jim vystavili žlutou kartu, červená je připravená na podzim příštího roku. Neprovedená deagrofertizace státní správy, Bečvou nebo Čapím hnízdem prokázána nefunkčnost justice, neřešení EUR – doplňte si další body sami.
Piráti mají jen jednoho europoslance a tentokrát se nemohou vymlouvat na kroužkování starostů. Prohráli si to jen oni sami. Neustálé útoky na všechny včetně koaličních partnerů jim nijak neprospěly. Kauzu nebešťana Ferjenčíka si budou muset důkladně rozebrat, doufejme že to tentokrát výjimečně provedou za zavřenými dveřmi. Vyvolává to ale dojem, že jejich šalupa má neopravitelnou trhlinu, nabírá vodu a klesá nezadržitelně ke dnu. Uvidíme za rok.
Pokud jde o agresivní kampaň, snaživě jim konkurovali starostové. Pro úspěch v eurovolbách obětovali dokonce i jednotu vládní koalice, ale příliš jim to neprospělo. Jednomu by jich mohlo být až líto – tolik vynaložené práce, času a prostředků přišlo vniveč. Ještě jedna taková předvolební kampaň, a jejich voliči je mohou po žních poslat k Turkovi. Už jsi mu to řekl, Vítku? Že sis radši šel zaběhat? No jistě, jak jinak.
Starostentským trumfovým esem měla být Danuše Nerudová. Kdo ji nevolil v prezidentských volbách, ten teď dostal ke svému výběru definitivní pečeť. Věty, ve kterých bylo více vycpávkových slov než faktů, chování a vyjadřování pavlačové drbny a nevhodné smíchy v debatě. I nácek má matku a k smíchu není její úmrtí. Za mne osobně to bylo největší zklamání voleb.
Jedině spolu máme šanci vyhrát!
To jako opravdu? Znechucení voličů z rozpačitého výkonu vládních stran už jsem zmínil. Kapitola sama o sobě je kandidátní listina eurovoleb a její tvorba. Jestliže bylo jediným cílem SPOLU dosáhnout tří předem určených europoslanců pro ODS, byla složena dobře. Jestliže mělo být cílem tyto volby vyhrát, byla složena špatně.
ODS i KDU-ČSL přišla o jednoho europoslance, TOP09 zůstala na svém počtu. To není výhra, to není ani nevýhra. Nalejme si tichého vína, to je čistá prohra. Jen 9 mandátů z celkových 21 oproti 12 mandátům opozičních a neparlamentních stran, vesměs se vyjadřujících proti vládě znamená, že za rok se stávající vládní strany ocitnou v opozici.
To je špatná zpráva pro budoucnost naší země. A ještě horší zpráva je, že si to podle prvních vyjádření nikdo nechce přiznat. Snaha prodat tyto volby jako jakousi remízu, zahladit líbivými slovy prohru znamená jen jedno – bezkrevný, alibistický poslední rok do voleb ve stylu „Kdo nic nedělá, ten nic nezkazí“.
Výsledek parlamentních voleb může potom být katastrofální.
