Digitalizace přijímacího řízení na střední školy aneb další ruská ruleta

O novém způsobu vyhodnocování výsledků přijímacího řízení pro rok 2024 se toho napsalo překvapivě mnoho na to, jak málo je známo skutečně jasných informací. Z veřejných zdrojů zatím víme jen obecný záměr, který si dovolím shrnout do následujících bodů:

zdroj stránky MŠMT zde.

Víc jsem se zatím nikde nedozvěděl. Ideový záměr vypadá nadějně, ale cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly, zejména když se ďábel skrývá v detailu. A čas neúprosně kvapí. Jako rodič, jehož dítě si má podle stávající legislativy za necelých pět měsíců vybrat školy, aniž by bylo jasné, jak vlastě budou přijímací řízení vypadat jsem značně nervózní. A vy všichni, jichž se to týká, byste měli být nervózní taky.

Neznám detaily příprav, ale na základě vlastních skromných zkušeností s řízením projektů si troufám odhadnout, že kritická cesta v tomto projektu je delší než 5 měsíců, které nám rodičům a studentům zbývají k rozhodnutí kam přihlášky podat.

Nejen, že systém není hotov, systém není ani otestován, ani naprogramován. Ba co víc, systém není ani zanalyzován, protože ještě není ani vyhodnoceno výběrové řízení na dodavatele. Já zapomněl ono výběrové řízení bylo vlastně zrušeno. Budeme tedy pracovat s nakoupenými lidmi v rámci Cermat, ale ani interní tým stále neví, jaké je konečné zadání. No a jak by mohlo být známo zadání, když ještě nebyly změněny zákony a vyhlášky. Zatím mi není ani známo, že by alespoň byly k veřejné diskusi návrhy těchto legislativních změn publikovány. Vláda 4. 10. 2023 podle stránek MŠMT vyjádřila souhlas s novelizací školského zákona (zákon 561/2004 Sb). Stav novelizace příslušné vyhlášky (vyhláška č. 353/2016 Sb.) mi není znám. Kdy a jak novela dopadne v parlamentu se neví. Článek MŠMT doufá v ukončení legislativního procesu v průběhu ledna 2024. Ještě, že máme parlament, kde se do vládních návrhů neházejí vidle pozměňovacími návrhy ze všech stran a schvalování se nezdržuje žvaněním na jakékoliv téma.

Cermat chce systém spustit v pilotu k 15. 1. 2024. MŠMT ve zmíněném článku věří, že v lednu 2024 vyřeší veškeré legislativní úpravy. Jenže „leden 2024“ může znamenat třeba taky 29. 1.2023. Takže už dnes MŠMT připouští, že finální podoba zadání může být hotova až po termínu spuštění pilotního systému. Schválně jsem použil sloveso „věří“, protože s těmito parametry se jedná o projekt náboženského typu s potřebou zapojení zázraků. Cynický neznaboh by to spíš popsal jako jízdu po zábradlí plném hřebíků bez kalhot.

Stachanovské úsilí, nekonečný příval peněz ani zdrojů ani nejlepší vůle interního týmu totiž nedokáže popřít otřepanou poučku projektového řízení: Neexistuje 9 žen, které by společnými silami zvládly přivést na svět dítě za jeden měsíc, přestože za 9 měsíců to samé dokáže každá z nich v klidu a sama.

Zjevně se tu doufá v souběžné práci na metodice určující zadávací požadavky na systém a samotném programování systému, jehož zadání se velmi pravděpodobně bude měnit vývojářům pod rukama. Vzhledem k uvedeným termínům znamená každá i minimální změna, chyba či zpoždění ve výše zmíněných krocích pomyslný náboj do komory revolveru. K usmrcení projektu v tak nerealistickém čase a stačí pouhá jedna rána. Nazývat tuto situaci ruskou ruletou s jedním nábojem v šesti komorách je vlastně eufemizmus. Projekt digitalizace přijímacího řízení v tomto roce připomíná spíš KGB ruletu se šesti náboji v šesti komorách. Zatočit bubínkem před každým výstřelem je samozřejmě stále povoleno.

Níže se pokusím vysvětlit proč bude mít interní tým téměř nadlidský úkol připravit za pár měsíců systém k němuž není ani dnes jasné zadání. A zadání nebude zjevné nejspíše až do ledna 2024.

Výhodou elektronického zpracování obecně je dozajista jeho rychlost, jednoznačnost a přesnost. Méně známou nevýhodou automatického zpracování je však nutnost zcela jasně a detailně popsat nejen hlavní princip, ale především ošetřit veškeré výjimky a konflikty, které při zpracování mohou nastat. A zde pro rodiče i školáky a možná i pro ředitele středních škol začíná děsivé neznámo. Je potřeba si uvědomit, že počítač je pouhý pilný blbec na počítání nul a jedniček. Abych to přiblížil na jasném příkladu z běžného života. Všichni víme, že pokud chceme uvařit vajíčka na hniličku, vaříme je 3 minuty. To je jednoduchý hlavní princip, pro inteligentního kuchaře není třeba nic dalšího dodat. Ale pro pilného blbce je potřeba ošetřit spoustu dalších podmínek, jako například: Dávám vejce do studené vody a počítám 3 minuty od bodu varu nebo od začátku? Dávám vejce až když voda vaří? Záleží, jestli jsou vejce právě vyndaná z lednice? Záleží na počtu a velikosti vařených vajec? Nevadí, když je vejce naprasklé? A tak dále. Je to jako s Golemem, který při úklidu dostal příkaz: „v místnosti nesmí zůstat ani smítko“, takže se smetím letělo vybavení i osazenstvo místnosti.

Obdobným, pro někoho možná hloupým, způsobem se můžeme zamyslet i nad zatím zveřejněnými pravidly přijímacího řízení. Chytráci, kteří v pohodě vaří 7 naprasklých vajec vyndaných rovnou z lednice 3 minuty od zapálení hořáku pod hrncem, dál číst nemusí. Ti už mají jasno. Pokusím se uvést několik situací, které by měly být metodicky řešeny, ale zatím nikdo nikde nezveřejnil jak.

Hromadné a automatické zpracování může proběhnout pouze, pokud je i způsob vyhodnocování totožný. Jak bude systém postupovat, když si dnes každá škola může dotvořit bodovací systém po svém? Například „Prestižní gymnázium“ bude dávat 15 bodů ze sta za umístění v olympiádě, 60 bodů za jednotné zkoušky a 25 bodů za vysvědčení. „Střední škola za rohem“ bude brát v potaz výsledek jednotných zkoušek (60 bodů) a vysvědčení (40 bodů). Zatímco „Učňák s maturitou pod kopcem“ bude především spoléhat na výsledky jednotné zkoušky (70 bodů), pak si připraví své vlastní zkoušky (30 bodů) a za vysvědčení nebude dávat nic. Jak si s tím centrální systém vyhodnocování poradí?

1A) Bude systém pro každou střední školu mít vlastní metodu vyhodnocování výsledků?

1B) Pokud ano, co se bude dít, když na první volbě nebude nutné dokládat skutečnosti, které bude třeba doložit při volbě druhé či třetí (například výsledek olympiády nebo jakákoliv forma výsledků specifické školní přijímací zkoušky), ale ty systém získávající podklady z místa konání přijímací zkoušky u první či druhé volby nebude mít k dispozici. Třeba proto, že při přijímacích zkouškách na škole první (či druhé) volby je prostě nechtěli a uchazeč se nedostal a jako další třetí prioritu si dal školu, kde naopak tato kritéria jsou?

1C) I kdyby nedošlo na variantu 1B, jak bude systém centrálně vyhodnocovat přijetí či nepřijetí podle jednotlivých priorit žáků, když každá škola bude mít jinou metodu či jen váhy vyhodnocování, a tudíž výsledné skóre každého žáka se bude lišit pro každou střední školu? Tedy v situaci, kdy pro každé kolo vyhodnocování uchazečových priorit budou výsledky zkoušek podle metodik škol absolutně rozdílné?

Áďa se vždycky lépe učil, a tak si troufl dát jako první volbu „Prestižní gymnázium“ a jako druhou volbu „Ucházející střední školu za rohem“. Béďa je sice fajn, ale ve škole nic moc. Tak se raději držel při zdi a jako první volbu dal „Ucházející střední školu za rohem“. Jako druhou volbu dal Béďa „Učňák s maturitou pod kopcem“. Třetí volby nejsou pro příklad důležité. Přijímačky dopadly pro oba kamarády podle očekávání Áďa exceloval s 80 body ze sta. Béďa to zvládl za slušných 72 bodů ze sta.

Jenže v prvním kole se ukázalo, že Áďa měl velké oči a ani 80 bodů mu na prestižní gymnázium nestačilo. Zatím co Béďa měl kliku a 72 bodů stačilo jen tak tak na poslední místo na střední školu za rohem. No ale v druhém kole Áďova přihláška žádá o přijetí na střední školu za rohem. Jak to systém vyhodnotí?

2A) Áďu nepřijme, protože už má plno a na posledním místě se na školu dostane Béďa, přestože má horší skóre na přijímačkách?

2B) Přijme Áďu, protože má lepší skóre. Béďa, přestože byl v prvním kole vyhodnocování přijat, je najednou pod čarou a tudíž nepřijat?

Pokračujme v předchozí situaci Ádi a Bédi a předpokládejme, že systém zvolí variantu 1B z druhého příkladu. Tedy při vyhodnocení druhého kola Áďova druhá volba posunula Béďu pod čáru a jeho původní umístění z prvního kola se tím pádem zrušilo vyhodnocením Béďovy první volby. Co si systém počne na konci druhého kola?

3A) Béďovu přihlášku nebude brát v potaz, protože ji už vyřídil v prvním kole a Béďa tak zůstane viset ve vzduchoprázdnu?

3B) Zařadí Béďovu přihlášku do dalšího třetího kola zpracování a bude ignorovat Béďovu druhou volbu, protože druhé kolo je již ukončeno?

3C) Bude se pro Béďovu přihlášku opakovat druhé kolo vyhodnocování podruhé, potřetí, počtvrté? Protože takových případů bude při hromadném zpracování určitě mnoho.

Jak bude systém automaticky vyhodnocovat situaci, když škola bude mít kapacitu 60 míst a ani o židličku víc a na 55. až 65. místě se umístí 10 žáků s absolutně stejnými výsledky přijímacího řízení?

A tak bych mohl pokračovat dál a dál. Jak vidíte nedořešených témat je mnoho. Obvykle čím hlouběji jdete, tím více problémů a kolizí takových automatizovaných postupů přibývá. Každý, kdo zažil implementaci nového informačního systému ví, o čem mluvím. Není výjimkou, když analýza automatizace obdobných procesů trvá měsíce i roky, a i tak se nepovede. A tolik času rozhodně nemáme. Obvykle se ve své profesi při takových chvílích ptám zadavatele: Pane řediteli, chcete to mít hotové ve středu, nebo dobře? A pozor! Raději připomínám: nebo s čárkou se píše při významu vylučovacím.

Za všechny dotčené touto cestou vyzývám k brzkému zveřejnění alespoň návrhů připravované metodiky vyhodnocování k veřejné diskuzi. Sebelepší interní tým totiž nikdy nemá takovou představivost, aby vychytal případné problémy než „hloupá“ a všemi podceňovaná uživatelská komunita.

Držím panu Ministrovi Bekovi a jeho týmu na MŠMT a Cermatu palce. Jsou totiž přesně jako ti nešťastníci v pohádce „Poslední propadne peklu“, kterou jim napsala a zrežírovala nečinnost všech jejich předchůdců. Za sebe budu velmi rád, pokud se brzy věci vyjasní, bude zveřejněna alespoň nová metodika vyhodnocování ošetřující všechny možné havarijní stavy vyhodnocování a my rodiče budeme doufat, že hrajeme ruskou ruletu, kde náboj není ani v poslední komoře, což zjistíme až podle výsledků písemek.

Hodně štěstí ve vašem konání a ať se dílo podaří. Dobře a včas. Všichni, kdo se na změně systému vyhodnocování podílí, ho budou potřebovat snad víc než studenti na příštích přijímačkách.

PS: Pokud ale „čistou náhodou“ všichni hrajeme KGB ruletu, pak přeji panu ministrovi Bekovi a jeho týmu odvahu a sílu to přiznat včas. Však on se svět nezboří.