Článek
V rozšířeném přístavišti v Hodoníně proběhlo tradiční odemčení kanálu, čímž se Hodonín oficiálně stal součástí propojené splavné vodní cesty z Otrokovic. Baťův kanál tak dosahuje celkové délky 60 km.
„Jsem rád, že jsem mohl být součástí okamžiku, kdy jsme na Baťově kanálu zprovoznili nové, v pořadí už čtrnácté zdymadlo, jehož vybudování prodloužilo vodní cestu až do Hodonína. Jak ukazuje neustále rostoucí zájem turistů, Baťův kanál má obrovský potenciál a Ministerstvo dopravy rozvoj rekreační plavby po jeho vodách dlouhodobě podporuje. Oceňuji i to, že se podařilo projekt dokončit v plánovaném termínu, i když stavba nebyla úplně jednoduchá – ať už kvůli geologii nebo povodním v roce 2024,“ uvedl Ivan Bednárik, ministr dopravy.
„Když jsme před necelými třemi lety v srpnu 2023 zahajovali stavbu, byl to významný a emotivní moment. Dnešek je ale ještě významnější a jsem opravdu rád, že se vše podařilo zrealizovat a nyní otevíráme toto nádherné dílo, které bude sloužit dalším generacím. Přeji Baťovu kanálu, aby letos konečně překonal magickou hranici 100 000 návštěvníků,“ sdělil Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR.
„Nová plavební komora a přístaviště v Hodoníně je dalším významným krokem ke zvýšení atraktivnosti našeho regionu pro turisty. Ve spojení s tradičním folklorem, místní gastronomií a krajovou pohostinností se tak vytváří lákavá návštěvnická destinace,“ dodal předseda správní rady o.p.s. Baťův kanál Jan Zámečník.
Plavební komora Rohatec – Sudoměřice má podobné rozměry jako ostatní plavební komory na Baťově kanále a překonává výškový rozdíl 2,7 metru mezi jezem Sudoměřice a hladinou řeky Moravy. Přilehlý jez z 30. let 20.století prošel kompletní rekonstrukcí, což zajistí stabilní hladinu pro plavbu až do Petrova. Navazující úsek říčky Radějovky dlouhý 800 metrů, dosud nesplavný a tvořící státní hranici mezi Českou a Slovenskou republikou, byl prohlouben a rozšířen na šest metrů. Významná jsou také environmentální opatření – na české straně byla přeložena regionální biokoridorová trasa, tvořená vegetačním pásem a vodotečí.
Plavební komora a související úpravy Radějovky včetně modernizace jezu byly realizovány sdružením SPOLEČNOST BAŤŮV KANÁL, tvořeným společnostmi SWIETELSKY stavební a Metrostav CZ. Vedoucí člen sdružení, SWIETELSKY stavební, v rámci projektu rozšířil koryto říčky Radějovky, vystavěl dva hospodářské mosty přes vodní cestu a zároveň implementoval nový biokoridor. Tento biokoridor zahrnuje nově zbudované koryto drobného vodního toku s několika tůněmi, jejichž účelem je obnovit přirozené prvky lužní krajiny. Plavební komoru a jez zhotovila společnost Metrostav CZ jako druhý člen sdružení.
Celkové stavební náklady činily 396 milionů Kč bez DPH a byly hrazeny ze Státního fondu dopravní infrastruktury České republiky.
V přístavišti v Hodoníně bylo vybudováno nové pevné molo o délce 47 metrů, ke kterému jsou připojeny čtyři plovoucí výložníky umožňující stání až osmi menších lodí. Tím se kapacita původního veřejného přístaviště ve zdrži jezu Hodonín, které vzniklo v roce 2008 díky ŘVC ČR, zvýšila na dvojnásobek. Tento projekt tvoří důležitou součást prodloužení splavnosti Baťova kanálu směrem k Hodonínu a poskytuje novým návštěvníkům možnost pohodlného stání s lodí. Stavba zahrnuje také úpravy okolního svahu a prostředí, což umožňuje bezpečné využití přístaviště jak rekreačními plavidly z Baťova kanálu, tak tradičními veslařskými sportovními loděmi nebo výletními osobními loděmi. Novinkou bude i zavedení břehových elektrických přípojek ovládaných systémem Přístavní karty, obdobně jako na dalších přístavištích Baťova kanálu.
Rozšíření přístaviště v Hodoníně provedlo sdružení firem SWIETELSKY stavební a Labská, strojní a stavební společnost. Projekt měl náklady ve výši 26 milionů Kč, k jejichž financování přispěl také Státní fond dopravní infrastruktury České republiky.
Baťův kanál byl původně vybudován za účelem zavlažování a přepravy lignitového uhlí z Rohatce do Baťových závodů v Otrokovicích. Již krátce po dokončení ve 30. letech 20. století začal sloužit také k rekreační plavbě. Po druhé světové válce provoz postupně ustával, až byla vodní cesta v roce 1972 oficiálně zrušena. V roce 1995 byl kanál obnoven s primárním zaměřením na rekreační využití. Od té doby proběhly rozsáhlé investice, díky nimž se Baťův kanál stal populární destinací pro turistiku spojenou nejen s plavbou lodí, ale i s cyklistikou či pěšími výlety.
Ředitelství vodních cest ČR letos rozšířilo kapacitu přístavu Veselí nad Moravou, kde nyní může kotvit až 66 lodí. Ve veřejném přístavu Petrov byla postavena nová provozní budova vybavená toaletami, sprchami, kuchyňkou a také vyhlídkovou terasou. Přístaviště ve Strážnici bylo díky výstavbě provozního zázemí povýšeno na plnohodnotný přístav. V Napajedlích se aktuálně provádí rozšíření přístaviště, které by mělo být dostupné veřejnosti během letošního léta.
V nadcházejících letech budou připraveny k realizaci další investiční projekty. Mezi nejvýznamnější patří prodloužení splavnosti až do Kroměříže, výstavba přístavů v Hodoníně, Slovácku a Kroměříži a vytvoření plavebního okruhu Veselí nad Moravou – Vnorovy.
Ředitelství vodních cest České republiky (ŘVC ČR) je státní organizace zřízená Ministerstvem dopravy za účelem zajištění přípravy a realizace výstavby a modernizace klíčových využívaných vodních cest a souvisejících staveb potřebných pro jejich provoz. ŘVC ČR rovněž spravuje veřejné přístavy, přístaviště a remorkér BESKYDY.
