Článek
Sedíte si poklidně v tramvaji a najednou se vzduchem rozlehne ostrý ženský hlas: „Hele Jano, víš, že mě Petr včera zase podvedl? Jo, našla jsem mu v telefonu zprávy od tý jeho sekretářky!“ Postupně se dozvídáte detaily manželské krize, finanční situace rodiny i to, jak dotyčná plánuje rozvod. Nechtěli jste to vědět, nikdo se vás neptal, přesto jste násilně vtaženi do intimní zpovědi neznámé osoby.
Vítejte v éře mobilních telefonů na reproduktor, trend, který se šíří veřejným prostorem jako nakažlivá choroba. Co se to s námi stalo? Kdy jsme se rozhodli, že naše soukromí je vlastně záležitost všech okolo?
Geniální vynález, nulová ohleduplnost
Musíme ocenit naprostou genialitu tohoto přístupu. Proč si prostě dát telefon k uchu, když můžete celému okolí dopřát kulturní zážitek v podobě vašich intimních rozhovorů? Proč použít sluchátka, když můžete být středobodem pozornosti? Je přece tak elegantní držet telefon před sebou jako mikrofon a křičet do něj, zatímco se vaše soukromí rozléhá vagónem nebo restaurací.
Luxusní auto, tlačítková mentalita
Zvláště obdivuhodné je chování řidičů luxusních vozů. Sedíte za volantem auta za několik milionů korun, vybaveného nejmodernější technikou včetně Bluetooth připojení, které dokáže telefonát propojit automaticky. Ale ne, to by bylo příliš jednoduché. Raději budete držet mobil před sebou, telefonovat na reproduktor a ohrozíte sebe i ostatní. Vždyť proč využívat technologie, za které jste zaplatili, když můžete být originální?
Všichni jsme jedna velká rodina (nedobrovolně)
Díky těmto osvíceným jedincům se konečně stáváme společenstvím hlasitých hovorů. Všichni společně řešíme manželské krize paní v trolejbusu, sledujeme finanční problémy pána ve špatně padnoucím saku, účastníme se rodinných intrik cizích lidí. Není to krásné? Nikdo už nemusí být sám se svými problémy, protože je okamžitě sdílí s dvaceti náhodnými cestujícími v autobuse.
Nedávno jsem byla svědkem výjimečného kulturního zážitku, kdy žena v tramvaji probírala své gynekologické problémy s takovou pečlivostí a detailností, že by jí mohli závidět studenti medicíny. Druhá osvícená duše zase na celou čekárnu rozebírala konkrétní částky rodinných dluhů. Proč si tyto cenné informace nechávat pro sebe?
Nová kultura, nebo ztráta klidu?
Restaurace se mění v nedobrovolná call centra, tramvaje v mobilní kanceláře a čekárny v místa, kde se řeší politika. Kvalita našeho života ve veřejném prostoru se dramaticky zvyšuje, konečně máme stále co poslouchat. Kdo by chtěl nudný klid nebo možnost vlastních myšlenek?
Obdivuji především hlasitost těchto rozhovorů. Lidé totiž pochopili, že když mluvíte do reproduktoru, musíte křičet, aby vás druhá strana slyšela. Logické. Že přitom pokřikujete na celou tramvaj, to je jen vedlejší efekt, který všichni jistě ocení.
Kam zmizela ohleduplnost?
Společnost se konečně osvobodila od zastaralých konceptů, jako je ohleduplnost či soukromí. Proč respektovat ostatní, když můžete být středobodem pozornosti? Proč používat sluchátka nebo odejít stranou, když celý svět touží slyšet vaše problémy?
Technologie se vyvíjí rychleji než naše schopnost je používat rozumně - to je přece fantastické. Máme k dispozici hands-free sady, Bluetooth sluchátka, možnost odejít stranou, ale proč využívat tyto nudné možnosti, když můžeme být inovativní?
Opravdu to stojí za to?
Možná je čas si položit otázku: Opravdu je náš telefonát tak zásadní, že kvůli němu musí trpět desítky lidí kolem? Opravdu naše pohodlí stojí za nepohodlí všech ostatních? Nebo snad máme už tak málo respektu k okolí, že nám je jedno, jak se ostatní cítí?
Veřejný prostor patří všem, ne jen těm nejhlasitějším. Možná by stálo za to si to občas připomenout. Jak to vnímáte vy? Jste odpůrci, nebo ten, kdo si přijde jako v telenovele a nechce vystoupit, aby se dozvěděl konec příběhu?
