Článek
Provozovatel točené zmrzliny na jednom sídlišti se rozhodl potěšit děti s nejlepšími výsledky a nabídl jim zmrzlinu zdarma za vysvědčení se samými jedničkami. Z hezkého gesta se však rychle stala kauza.
Když dobrý úmysl narazí na dotčené matky
„Je to diskriminace,“ argumentují kritici. „Zaslouží si to všechny děti, ne jen ty chytré.“ Matky se dožadují práva na zmrzlinu pro všechny žáky bez ohledu na školní výsledky. Z motivačního prvku se stal příklad údajné nespravedlnosti.
Kde se bere potřeba všechno regulovat?
Kritici přehlížejí základní smysl akce. Odměna za výsledky není diskriminací, ale přirozeným principem motivace. Sportovci dostávají medaile za výkony, zaměstnanci odměny za kvalitní práci. Proč by měla být zmrzlina za jedničky výjimkou?
Jedná se o soukromou iniciativu podnikatele z jeho vlastních prostředků. Nikdo ho nenutil, není to veřejná služba ani povinnost. Je to jeho dobrá vůle. Zmrzlináři nevydělávají balík!
Učíme děti špatné hodnoty?
Paradoxně tím, že se snažíme všechno spravedlivě rozdělit, můžeme předávat problematické hodnoty. Pokud dostanu odměnu bez ohledu na výkon, proč se snažit? Dítě, které se celý rok snažilo, si zaslouží ocenění. To není krutost, ale příprava na reálný život.
Vraťme se ke zdravému rozumu
Ne každé gesto musí být univerzální. Zmrzlina za jedničky není diskriminace, ale motivace. Místo hledání problémů v každém hezkém gestu bychom mohli ocenit, že ještě existují lidé, kteří chtějí druhé motivovat.
Možná by bylo lepší naučit děti, že odměny se získávají úsilím, ne nárokem na spravedlnost za každou cenu.
