Článek
Když se ohlédnu tři roky zpátky, jediné rozhodnutí dokázalo převrátit můj život vzhůru nohama. Tehdy na jaře jsem se rozhodla pomoci Liliyaně s její malou dcerkou. Stály před námi dvě vyčerpané bytosti s několika taškami, které představovaly vše, co si stihly vzít z domova před válkou.
Měli jsme prázdný pokoj po dětech
Vráťa byl vždy spolehlivý partner, proto mě ani nenapadlo pochybovat o jeho souhlasu. „Samozřejmě že jim pomůžeme,“ řekl tehdy bez váhání.
První týdny byly skvělé
Osvěžili jsme si ruštinu, kterou jsme od základní školy už nepotřebovali. Užívali jsme si společné večeře, dětskou radost maličké a hlavně jsme se dozvěděli něco nového. Bylo to oživení naší stereotypní domácnosti. Náš vztah už pár let nebyl ideální, většinu času jsme po práci seděli u televize.
Liliyana byla krásná mladá žena
Její dlouhé blonďaté vlasy a štíhlá postava přitahovaly pozornost všude, kam vešla. Způsob, jakým se pohybovala, dokázal zhypnotizovat každého v místnosti. Musím uznat, že byla opravdu sexy. Až teď zpětně vidím, jak se všechno měnilo po malých krůčcích v můj neprospěch.
Začala vařit speciality z domova a pomáhat s chodem domácnosti. Chodila vždy krásně upravená a oblečená. Stále se smála a chválila manžela, jak je to šikovný chlap. A já jen zírala, jak Vráťa bez remcání kmitá.
Vráťa začal věnovat větší pozornost svému vzhledu
Manžel najednou začal chodit brzy ráno běhat, dokonce zašel i ke kadeřnici. Přitom jsem ho celou dobu stříhala já. A když se vrátil z práce, trávil s Liliyanou dlouhé hodiny v kuchyni, zatímco já si četla v obýváku s její dcerou. Jejich tichý smích za zavřenými dveřmi mi začal vadit. Něco tady nehraje.
Snažila jsem se ty pochybnosti zahnat
Přece ho znám - kluka, se kterým jsem prochodila školní chodby, se kterým jsem vychovala děti, se kterým jsem přežila všechny strasti. Ale červík pochybností hlodal dál.
Brzký příchod domů manžel nečekal
Ten den mi od rána nebylo dobře, nemohla jsem se soustředit. Šéf si všiml, že nejsem ve své kůži. „Běžte domů,“ navrhl, „dodělat to můžete z domova.“ Vděčně jsem přikývla. Možná mi prospěje změna prostředí.
Cestou jsem si představovala, jak si udělám kafe a v klidu se pustím do rozdělané práce. Když jsem přišla domů, našla jsem na chodbě i věci manžela, který měl být v práci. Z patra se ozývaly divné zvuky. S každým krokem po schodech mi srdce bilo silněji. Když jsem položila ruku na kliku ložnice, na moment jsem zaváhala. Pak jsem ji stiskla a v tu chvíli se můj svět rozletěl na tisíc střepů.
Nebylo o čem mluvit
Vráťa se ani nesnažil situaci zachránit. Jen tiše řekl: „Zamiloval jsem se do ní. Možná je to tak lepší, že už to nemusím tajit.“ Ta slova mě bodla jako nůž, jejich upřímnost bolela víc než samotná nevěra. Sbalila jsem si pár nejnutnějších věcí a šla ke kamarádce. Za sebou jsem nechala pětadvacet let manželství, dům plný vzpomínek a naivní představu, že si lidé mají pomáhat.
Dnes, po třech letech, už se na všechno dívám jinak
Našla jsem si malý útulný byt nedaleko od našich dětí. Ve finále mi tahle životní rána přinesla něco krásného, mám mnohem více času na svá vnoučata. Každý den je můžu vídat, být součástí jejich životů. Randím s bráchou své kamarádky, který si prošel také nevěrou v manželství. Je úplně jiný než můj manžel. Pomáhá mi, nosí mi květiny a hlavně je společensky aktivní, to mi strašně chybělo.
A jak se má můj ex?
Cestou jsem si představovala, jak si udělám kafe a v klidu se pustím do rozdělané práce. Když jsem přišla domů, našla jsem na chodbě i věci manžela, který měl být v práci. Z patra se ozývaly dzvuky. spoustu starostí kolem.
