Článek
Jmenuje se Václav, ale všichni mu říkají Venca. Dvaadvacet let pracuje jako údržbář mostů pro pražský magistrát, a za tu dobu zažil leccos. Ale co ho poslední roky překvapuje, je ta nová móda se zámky.
Jednou za tři týdny to začíná stejně. Vstane v pět, uvaří si kafe tak silné, že by se v něm dala lžička postavit, vezme si štípačky, a vyrazí na svou pravidelnou obchůzku. První zastávka: Karlův most.
„Dobrý den, pane Karle,“ zdraví slavný most, jako by byl starý přítel. A svým způsobem je. „Tak kolik nových milenců se na vás navěsilo tentokrát?“
Odpověď zná dřív, než dojde k prvnímu místu. Vidí je už z dálky – zářící, nové zámky mezi těmi starými, zrezivělými, které ještě nestihl odstranit. Ještě před osmi lety tady žádné nebyly, ale teď? Za tři týdny se jich tu nashromáždí desítky. Nedá se toho zbavit. Jako kdyby někdo dal na internet návod „Jak být romantický za padesátikorunu z železářství“. Možná by si měl u toho mostu zařídit stánek se zámečky, to by byl kšeft!
„Tak podívejme,“ mumlá si pro sebe, když se sklání k prvnímu zámečku. „Petr + Jana, 14.3.2025.“ Vytáhne štípačky a cvak! Je dole. Někdy ho napadá, jestli ten pár je stále spolu, nebo jestli jejich vztah skončil rychleji než zámek na mostě.
U dalšího zámku se musí zasmát. „Navždy tvůj,“ stojí na něm, ale zámek je tak malý a levný, že už začíná rezavět, i když tu nemůže být déle než tři týdny. Symbolika někdy bývá neúmyslně krutá.
Během posledních let si Venca vyvinul svůj vlastní systém klasifikace zámků lásky:
- Zoufalci – malé, levné zámky, často s pravopisnými chybami ve jménech. Většinou první rande nebo zbrklé rozhodnutí po pár skleničkách.
- Plánovaní romantici – střední zámky, gravírované, často s datem. Tihle přišli připraveni, zámek si nechali upravit.
- Svazek na věky – velké, masivní zámky, které vypadají, jako by měly vydržet nukleární výbuch. Tyto páry to myslí vážně – nebo alespoň chtějí, aby to tak vypadalo.
- Turistické klišé – zámky s nápisy typu „Prague 2025” nebo „Milujeme Prahu!” Tyto páry často přijdou, zamknou, vyfotí se a už je nikdy neuvidíme.
Jeden zámek ho dnes zaujal obzvlášť. Je velký, mosazný, krásně zdobený. „Anna + Jakub“ stojí na něm. Chvíli váhá. Vypadá draze a navíc, kdo dává peníze za zámek, který bude dřív nebo později odstřižen? Nakonec ho s povzdechem sundá. Pravidla jsou pravidla, ale tento si schová stranou – je hezký.
Lidé si neuvědomují, že kromě toho, že mosty přetěžují, vytvářejí údržbářům každé tři týdny několikahodinovou práci navíc. Někdy, když jde Venca domů s kapsami plnými odstřižených zámků, přemýšlí, co s nimi všemi udělat. Má už doma celou sbírku – možná jednou otevře „Muzeum nedodržených slibů lásky“. To by byla atrakce!
Zrovna když se chystá odstřihnout další zámek, zastaví se u něj mladý pár. Drží se za ruce a dívka má v očích slzy.
„Vy… vy je sundáváte?“ ptá se chlapec s výrazem, jako by právě před jejich očima trhal okvětní lístky čerstvě rozkvetlé růže.
„Musím, je to moje práce,“ vysvětluje trpělivě. „Most by tu kopu lásky jinak neunesl.“
„Ale my jsme sem dali náš zámek před třemi týdny… na výročí,“ říká dívka smutně.
Podívá se na zámek, který drží v ruce, a pak na dívku. „Víte co? Zámek jsem ještě nesundal,“ lže milosrdně a rychle schová ten, který právě odstřihl. „Kde přesně jste ho umístili? Zkusím ho tam nechat.“
Jejich obličeje se rozzáří a ukazují mu místo pár metrů dál. Samozřejmě, že všechny zámky v tom sektoru byly už dávno pryč, ale oni si toho nevšimli. Vysvětlili mu, že jejich zámek byl malý, červený, se srdíčkem.
„Mám nápad,“ řekne nakonec. „Co takhle místo zámku na mostě zasadit někde v lese strom? Vydržel by déle než zámek a nemusel by ho nikdo sundávat.“
Pár se na sebe podívá, a pak přikývne. Třeba tím údržbář Venca zavedl nový trend. To se dozvíme až za pár let. Když se pár vzdálil, Venca dokončil svou práci na jedné straně mostu.
A za tři týdny? Tu bude zas, se štípačkami v ruce a kávou v termosce.
Najednou mu zazvoní telefon. „Ahoj lásko,“ říká do telefonu své ženě. „Ne, dnes to bude trvat déle, na Karlově mostě je nová várka… Ano, přinesu ti jeden domů. Vím, tvá sbírka už zabírá celou kredenc, ale tenhle se ti bude líbit, má vyryté roztomilé srdíčko…“ I údržbář má své slabosti pro romantiku.
