Článek
Vanesa si dodnes pamatuje, jak se jí sevřel žaludek, když si v listopadu uvědomila pravdu. Na účtu měla 800 korun a do Vánoc zbývalo šest týdnů. Její rodina Vánoce milovala, každý člen rodiny dostával něco promyšleného, osobního, často i drahého. A ona? Ona neušetřila ani korunu.
„Nemohla jsem jim to udělat,“ vzpomíná dnes sedmadvacetiletá Vanesa na ten okamžik, kdy se rozhodla vzít si rychlou půjčku. „Představa, že přijdu na Štědrý večer s prázdnýma rukama, zatímco oni pro mě budou mít krásné dárky, mi připadala hrozná.“
Když láska zaslepí rozum
Vanesa miluje svou rodinu. Rodiče, kteří jí vždy pomohli, když potřebovala. Mladší sestru, která na ni vzhlíží. Prarodiče, kteří ji od dětství rozmazlovali. Právě kvůli nim se rozhodla sáhnout po rychlé půjčce.
„Řekla jsem si, že je to jen dočasné. Po Novém roce začnu šetřit a do března to splatím,“ popisuje své tehdejší uvažování. „Vůbec jsem si nepromyslela, co vlastně dělám. Kolik přeplatím, jak se mi to všechno nakupí.“
První půjčku si vzala ve výši 15 tisíc korun. Pak si uvědomila, že to na všechny dárky nestačí. Vzala si druhou půjčku u jiné společnosti. Pak třetí. Celkem si půjčila 35 tisíc korun od tří různých poskytovatelů.
Vánoce jako ve filmu
Štědrý večer byl opravdu krásný. Vanesa darovala mamce krásné náušnice, tatínkovi kvalitní batoh na fotoaparát, sestře tablet, který si dlouho přála. Babička dostala hedvábný šátek, dědeček nové knihy na čtení.
„Všichni byli šťastní. Mamka dokonce brečela dojetím nad těmi náušnicemi,“ vzpomíná Vanesa. „V tu chvíli jsem si myslela, že jsem udělala správnou věc. Láska je přece důležitější než peníze.“
Jenže už v lednu přišla první splátka. Místo původních 15 tisíc měla splatit 18 tisíc. U druhé půjčky to bylo podobné, u třetí ještě horší.
Realita po svátcích
„Najednou jsem zjistila, že místo 35 tisíc musím splatit celkem 47 tisíc korun,“ říká Vanesa. „A to během šesti měsíců. Mám plat 28 tisíc, po odečtení nájmu a základních výdajů mi zbývá tak 5 tisíc. Čísla nelžou – tohle jsem si dobře nepromyslela.“
Začala žít ze dne na den. Půjčky splácela z dalších půjček. Situace se rapidně zhoršovala. Úroky rostly, poplatky se kupily. Ze 47 tisíc se stalo 65 tisíc.
„Nemohla jsem spát, nemohla jsem se soustředit v práci. Pořád jsem počítala, jak to vyřešit, ale čísla se prostě nesešla,“ popisuje nejhorší období. „Paradoxně jsem na tom byla mnohem hůř než před Vánoci. Tehdy jsem byla jen bez peněz, teď jsem byla v dluzích.“
Svěření se rodině
Zlom přišel v březnu, když Vanesa dostala výpověď z práce. Uvědomila si, že se situace vymkla z rukou a sama to nezvládne.
„Bylo to nejtěžší rozhodnutí v mém životě,“ přiznává. „Sednout si k rodinnému stolu a říct jim, co jsem provedla. Že jsem se zadlužila jsem kvůli vánočním dárkům a teď to nezvládám.“
Reakce rodičů ji překvapila. Místo výčitek přišla podpora.
Rodiče reagovali s pochopením. Ujistili ji, že ji milují i bez drahých dárků, a příště ať se jim prostě svěří dřív.
Poučení z chyby
O rok později, měla Vanesa dluhy téměř splacené. Rodiče jí pomohli konsolidovat půjčky a domluvili rozumný splátkový kalendář. Našla si novou práci a každý měsíc si odkládá peníze nejen na příští Vánoce.
„Pochopila jsem, že láska se nedá koupit,“ zamýšlí se Vanesa. „Rodina mě miluje i bez drahých dárků. Měla jsem se jim svěřit hned od začátku.“
Letos budou Vánoce jiné. Vanesa už má nachystané dárky – některé dokonce vlastnoručně vyrobené, s láskou a hlavně bez dluhů.
