Článek
Vojta byl mladý muž, který se dlouho cítil ztracený ve svém vlastním životě. Na první pohled působil sebejistě, ale uvnitř si nebyl jistý ani svou vlastní identitou. Netušil, že jedna noc změní vše.
Kamarádi ho vytáhli na večírek, kde potkal Petru. Byla krásná, sebevědomá a hezky se s ní povídalo. Vojta byl ten večer posílený alkoholem, a tak to, co začalo jako nevinný flirt, skončilo vášnivou nocí u Petry doma.
Ráno se Vojta probudil nejen s bolehlavem, ale také s překvapivým pocitem prozření. Jako by se mu v hlavě rozsvítilo. Když se díval na spící Petru, náhle pochopil, proč se celý život cítil jinak. Konečně věděl, kdo doopravdy je.
„Petro, moc se ti omlouvám,“ začal Vojta, zřejmě trochu nervózně, a jeho hlas zněl roztřeseně. Skláněl hlavu, jak se snažil najít správná slova. „Včerejší noc byla krásná, ale… uvědomil jsem si něco důležitého. Prosím, nevztahuj si to na sebe, byla jsi skvělá. Já jsem prostě netušil, co vlastně dělám.“
Petra se na něj podívala trochu zaskočeně, ale pak s úsměvem odpověděla: „To se stane, vždyť jsme toho moc vypili.“
Vojta se na ni podíval, jeho oči byly plné nejistoty. „To není jen tím,“ pokračoval, hlas se mu trochu zadrhl. „Já… já jsem si uvědomil, že holky prostě nejsou nic pro mě… chápeš?“ Slova vyšla z něj pomalu, jako by každé bylo těžší než to předchozí.
Petra na něj zírala, její obličej byl teď úplně bez výrazu. Po chvíli, kdy to stále nedokázala pobrat, se jí rozevřely ústa. „Ty mi říkáš, že jsi gay? A to jsi zjistil potom, co jsme spolu strávili noc?“
Vojta se zhluboka nadechl, oči mu pálily. „Já… opravdu nevím, jak to mám říct. Je to tak nějak všechno najednou a… nemohl jsem to dřív pochopit. Ale teď to vím.“
Petra se na něj dívala s výrazem směsi šoku a zmatku, ale po chvíli, kdy tiše přemýšlela, se zdálo, že začíná chápat. Proto si s ní dokázal tak hezky povídat a netlačit na pilu.
Pro Petru to byla rána. Když Vojta odešel, rozplakala se jako malá. Ne proto, že by si s ním malovala společnou budoucnost, ale kvůli tomu, co jí řekl. Je snad ošklivá? Je tlustá? Chová se nějak hrozně v posteli? Nebo to bylo tím, že se neovládla a šla s ním hned napoprvé?
Pár dní jí to leželo v hlavě, ale po několika týdnech už byla v pohodě a dokonce se tomu sama smála. Třeba mu opravdu pomohla najít sebe sama. Možná mu tím zachránila i život.
Vojta mezitím prožíval období velkých změn. Konečně si připustil svou sexuální orientaci a začal žít. Chvilku na to potkal Davida, muže, se kterým si okamžitě porozuměl. David byl chápavý, vtipný a sexy. Výhra v loterii na první dobrou?
Jenže po pěti týdnech od oné noci Petra každé ráno začínala zvracením. První den si říkala, že možná snědla něco špatného. Když to ale pokračovalo několik dní, začala mít obavy. Zašla do první lékárny v ulici a koupila si těhotenský test.
Čekání na výsledek bylo k zbláznění. A pak to přišlo, je těhotná.
„Co budu sakra dělat?“ ptala se sama sebe. „Jak vysvětlím rodině, že mě zbouchnul gay?“ Neměla na Vojtu ani telefonní číslo, tak mu napsala přes sociální sítě. Když zareagoval na její žádost o setkání kladně, trochu se jí ulevilo.
Dali si sraz v útulné kavárně. Vojta si dal své oblíbené latté, zatímco Petra si objednala jen vodu.
„Proč si taky nedáš kafe?“ zeptal se zvědavě.
„Nemůžu, proto s tebou musím mluvit,“ řekla a zhluboka se nadechla. „Jsem těhotná.“
Vojtova reakce ji překvapila. Místo zděšení jeho tvář rozzářil úsměv.
„To je… to je úžasné! Vždycky jsem chtěl být otcem,“ vyhrkl nadšeně.
„Uf, ani nevíš, jak se mi teď ulevilo.“ s úlevou řekla Petra.
„To zvládneme, udělám všechno proto, aby jsme byli skvělá rodina.“
„Jsem zvědavá, jak to vezmou naši.“ prohlásila smutně Petra.
„Půjdu za nimi s tebou, vysvětlíme jim, že na to nebudeš sama.“ a chytil Petru za ruku.
Dlouho tam seděli a povídali si o tom, jaké asi budou rodiče. Smáli se a plánovali, jak zasvětí své rodiče do jejich zvláštní situace.
Petra mu pak vyprávěla o tom, jak se posunula „telenovela“ u ní v práci, o které mu tenkrát povídala. Vojta jí nadšeně vyprávěl, co všechno za těch pár týdnů vyřešil. Jak se mu ulevilo, že konečně ví, kdo opravdu je.
Pak jí pověděl o Davidovi, svém novém příteli, do kterého je zamilovaný. Petra se usmála, ale pak řekla: „Takže jsi rovnou trefil jackpot! Strašně ti to přeju, Vojto. Snad i já jednou najdu takovou lásku.“
Celé těhotenství s ní Vojta chodil na všechna důležitá vyšetření. Často je doprovázel i David, který se stal nečekaným, ale vítaným spojencem. Pomáhal jí stěhovat nábytek, sestavovat dětskou postýlku a dokonce ji držel za ruku, když měla nervy z předporodního kurzu.
Když se holčička narodila, měla kolem sebe tři milující rodiče. Vojta a David nevynechali jedinou příležitost být s malou, zatímco Petra se mohla spolehnout na jejich pomoc kdykoli potřebovala. Možná nebyli tradiční rodinou, ale jejich vzájemný respekt a láska k dítěti z nich dělaly rodinu v tom nejlepším slova smyslu.