Článek
Koaliční strany ANO, SPD a Motoristé přišly s návrhem zrušit poplatky za Českou televizi a Český rozhlas od roku 2027 a nahradit je financováním ze státního rozpočtu. Zní to skvěle, dokud si neuvědomíte jednu věc. Tyhle instituce budou dál potřebovat peníze, a ty se musí vzít odněkud. Zůstává jen otázka, jestli nás to vyjde levněji, nebo spíš naopak.
ČT i Český rozhlas jsou obří instituce, aby nás to ještě nestálo víc.
Absurdita platby za vlastnictví zařízení
Koncesionářské poplatky fungují na principu, který je dnes skoro komický. Máte doma televizi, počítač nebo mobil, takže platíte. Nezáleží na tom, jestli služby využíváte. Jeden uživatel sociálních sítí to vtipně shrnul poznámkou, že podle stejné logiky by měl platit poplatek za penis, protože teoreticky může mít děti, i když je nechce. Absurdní příměr, ale vystihuje to podstatu problému.
Jenže místo přímé platby teď budete platit daně, ze kterých se služba zaplatí automaticky. Bez ohledu na kvalitu vysílání nebo na to, jestli vůbec nějaké zařízení vlastníte. Zatímco dřív jste mohli tvrdit, že televizi nemáte, teď budete platit všichni bez výjimky.
Státní rozpočet jsou naše peníze
Když politici mluví o financování ze státního rozpočtu, zní to, jako by peníze vzali z přebytku. Jenže státní rozpočet jsou naše společné peníze z daní. Když vám řeknou, že už nebudete platit poplatky, ve skutečnosti je jen přesunou do jiné kolonky.
Tam se stanou součástí neprůhledného systému, kde nikdo neví, kolik provoz skutečně stojí. A když něco není vidět, má tendenci růst bez kontroly.
Nezávislost médií pod státním financováním
Kdysi byla Česká televize a Český rozhlas považovány za nezávislé instituce. Jenže v posledních letech se ten pocit vytratil. A teď přichází největší problém. Když budete financovat média ze státního rozpočtu, kdo bude mít kontrolu? Vláda. Princip je prostý. Kdo platí, ten má vliv.
Zrušení mělo znamenat něco jiného
Tady přichází hlavní myšlenka, kterou politici vůbec nezvažovali. Pokud chcete zrušit poplatky, tak ne proto, abyste média připojili na státní kapačku, ale proto, abyste je donutili fungovat jako normální firmy. Česká televize a Český rozhlas by si měly vydělávat samy. Měly by vytvářet kvalitní obsah, za který budou lidé ochotni zaplatit, prodávat reklamy, nabízet předplatné a soutěžit na trhu.
Ale to by znamenalo odpovědnost a práci navíc. Když vytvoříte špatný obsah, přijdete o peníze. To se politikům nelíbí, protože kontrola nad médii je pro ně důležitější než efektivita. Místo toho dostanou média garantovaný příjem bez ohledu na kvalitu práce. A to je recept na stagnaci.
Koncesionářské poplatky se týkají všech, domácností i firem.
Daně porostou nenápadně
Budou se nám postupně zvyšovat daně, aby se zaplatilo všechno to, co politici přesouvají do státního rozpočtu? Pravděpodobně ano. Neřeknou to nahlas, ale peníze se musí vzít odněkud. A protože škrtat nikdo nechce, zvýší se daně pomalu a nenápadně.
Televize a rozhlas začnou čerpat ze státní kasy víc než dřív, protože nebudou mít tlak na úspory. Když platíte přímo, vidíte každou korunu. Když platí stát, nikdo neprotestuje.
Politické divadlo místo reformy
Co se právě projednává, není reforma. Je to politické divadlo. Řeknou vám, že nemusíte platit poplatky, takže budete spokojení. Ale zamlčí, že stejně zaplatíte ze svých daní.
Politici nám nabízejí zrušení něčeho nespravedlivého, ale místo řešení problém jen přesunou jinam. Tam se stane neviditelným, ale ne menším. Televize a rozhlas budou dál stát peníze, možná víc než dosud. A my všichni za to zaplatíme ze svých daní, aniž bychom viděli fakturu. Právě to je ten trik.
Zrušení poplatků mělo znamenat, že média začnou fungovat sama za sebe. Místo toho je to krok ke státní závislosti a větším výdajům. A kdo na tom vyhraje? Rozhodně ne my.
