Článek
Reforma důchodového systému, která je teď ve schvalovacím procesu v Poslanecké sněmovně, přináší několik zásadních změn. A to podle kabinetu s jediným cílem: zajistit udržitelnost celého systému. K nejkontroverznějším změnám patří postupné zvyšování věku pro odchod do důchodu. Také se rozšíří seznam rizikových profesí s nárokem na předčasné ukončení kariéry a v plánu je upravit způsob výpočtu vyplácených částek. Opatření ovlivní především tu část obyvatel, kteří jsou nyní ve středním věku a mladší ročníky.
Na začátek je potřeba položit si otázku, jestli Česko vůbec důchodovou reformu potřebuje? Odpověď se nehledá snadno. Ani řečníci se na tom neshodnou. Zatímco podle datového ekonoma Datarun Petra Bartoně rozhodně ano – Vít Samek, vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů by v tuto chvíli preferoval spíš reformu veřejných financí. „Ten skutečný užitečný čas byl před 20 lety, takže teď ano potřebujeme důchodovou reformu. Teoreticky můžeme počkat ještě o rok déle, budeme čekat 21 let, ale to jenom zvětšuje ten problém,“ myslí si Bartoň. Podle Samka bychom si ale měli počkat, protože teď je potřeba řešit palčivější problémy: „Z našeho pohledu je nejprve třeba vyřešit reformu veřejných financí a ukazuje se, že nejenom škrty a šroubováním, ale je třeba sáhnout i na příjmy, zvýšit příjmy veřejných financí.“
Bartoň: Na důchodovou reformu čekáme už 20 let.
Samek: Pokud by se podařilo vyřešit reformu veřejných financí, pak přijde na řadu i důchodová reforma.
Důchodová reforma navržená vládou Petra Fialy přináší hned několik změn. Mezi ty nejvíc diskutované patří navázání věku odchodu do důchodu na dobu dožití, taky se má rozšířit seznam rizikových prací, změní se výpočet důchodu – respektive porostou pomaleji. Odborníci i politici vyčítají kabinetu, že jde pouze o parametrické změny. S tím souhlasí i řečníci. „Nedá se tomu říkat důchodová reforma,“ uvedl poslanec a člen hospodářského výboru Marek Novák s tím, že ve vládním plánu mu chybí vize a cíl, co má vlastně reforma znamenat a přinést. „Reforma to není, protože nemění podstatu, z čeho dostáváme svoje důchody nebo budeme dostávat. Tam bych jenom na toto konto rád poznamenal, že máme jedny z nejstátnějších důchodů v rámci srovnatelných zemí,“ řekl k tomu Bartoň.
Bartoň: Jde o parametrické změny. Pokud se ptáte, jestli to stačí, ne, ani tyto parametrické změny stačit nebudou.
Novák: Co je cílem současně předložené tzv. důchodové reformy? Je to vyrovnaný státní rozpočet nebo vyrovnaný tzv. důchodový účet? Já to nevím.
Podle poslance Marka Nováka by důchodová reforma měla být sociálně citlivá a zároveň efektivní. To nejdůležitější ale je, aby měl člověk na stáří jistotu, že bude dostávat tolik peněz, aby na sklonku života nespadl do dávkového systému.
Je nutné ptát se odborníků – demografů, sociologů nebo ekonomů a samozřejmě taky politiků, co do budoucna přinese navázání důchodového věku na dobu dožití – v praxi by to znamenalo růst o jeden (až dva) měsíce za rok tak, aby důchod trval v průměru 21,5 roku. Podle Bartoně je to přirozený vývoj. Když se člověk v průběhu let dožívá vyššího věku, není tedy důvod zvedat po malých krůčcích i jeho penzijní věk. „To navýšení bude velice pozvolné a drtivé většiny lidí, kteří dneska žijí a kteří mají strach, že nebudou zvládat pracovat, jich se to absolutně nebude týkat. Maximálně se jich to bude týkat, že místo v 62. budou v 63,“ vysvětlil Bartoň. Přestože se zvyšování věku odchodu do penze zdá jako logický a nevyhnutelný krok, je dle diskutujících potřeba vést debatu o tom, jakým stylem a jakým tempem. Marek Novák mluvil především o dobrovolnosti a hlavně motivaci: „Je potřeba lidi motivovat, ne jim to nařizovat. Cokoliv lidem nařídíte, k tomu získávají odpor.“
Ekonomové se shodují taky na tom, že důchodová reforma je nutné kvůli udržitelnosti systému veřejných financí. A přestože se teď zdá, že to stát zvládne, v budoucnu dozajista nastanou problémy. Podle Bartoně se komplikace neobjeví letos ani v horizontu dalších pěti let (tedy příští vlády). „Ty problémy opravdu by měly začít až později, ale nebudou vysmátí (politikové, vláda), protože oni se podíleli na tom, že vznikl ten 300 miliardový schodek veřejných financí,“ konstatoval na závěr.
