Článek
Hosty byli:
J. E. Veronika Kuchyňová Šmigolová, velvyslankyně České republiky v Izraeli
Irena Kalhousová, ředitelka, Herzlovo centrum izraelských studií, Univerzita Karlova
Eva Taterová, historička, Ústav pro soudobé dějiny, Akademie věd České republiky
Jan Fingerland, komentátor, Český rozhlas
Po patnácti měsících války bylo mezi Hamásem a Izraelem uzavřeno dočasné příměří, které naznačuje možné ukončení konfliktu. Dohoda uzavřená 19. ledna 2025 má tři fáze: během první se mají izraelské síly stáhnout z Gazy. Konečným výsledkem má být propuštění zajatců na obou stranách a nastolení trvalého příměří. Tedy Hamás má propustit všechna rukojmí, případně vrátit do země jejich těla. Izrael má naopak pustit na svobodu stovky vězňů.
Záchrana všech rukojmích ze 7. října 2023 byl hlavní cíl Izraele. Jejich propuštění je tedy základní podmínkou nastoleného příměří. Hamás dohodu i přes veškeré zádrhele dodržel a pravidelně unesené propouští. Nikdo však nečekal, že teroristé z celého procesu udělají velkou propagandistickou demonstraci své moci. Záběry, kdy na pódiu kromě rukojmích stojí i zahalení teroristé, kolují každý týden po celém světě.
Psychologický efekt takového divadla je pro Izraelce značný, soudí velvyslankyně České republiky v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová. „Ve chvíli, kdy jsou propouštěni rukojmí každý týden po třech a v tak špatném stavu, ještě tam Hamás předvádí takové divadlo na různých místech v Gaze, tak to pro Izraelce vůbec není příjemné a jsou rozervaní,“ popisuje náladu v zemi velvyslankyně. I ostatní řečníci poukazují na to, že psychologická hra, kterou Hamás rozehrál, má své výsledky. A okolnosti, za kterých jsou lidé propouštěni, je jenom poslední kapka.
Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy, zmínila taky případ, kdy teroristé fingovali smrt jedné z žen a nedávno ji propustili na svobodu. „To, co Hamás dělá a jakým způsobem vede tu svoji PR kampaň, která je dobrá a můžeme se samozřejmě bavit o tom, jak je to cynické, můžeme se bavit o tom, proč na to jistá část a velká část západní společnosti tak jednoduše slyší, ale Hamásu to vychází. Vidíme, že pokud jedním z těch velkých cílů útoku ze 7. října bylo otočit veřejné mínění výrazně proti Izraeli a ve prospěch Palestinců, tak myslím si, že v tom dosáhli svého do značné míry,“ okomentovala situaci Kalhousová.
Za rukojmí platí Izrael vysokou cenu. Součástí dohody o příměří je, že na svobodu se dostanou stovky Palestinců, kteří často byli přímo zapletení do teroristických útoků.
Obnova Gazy
Je třeba odpovědět na otázku, co bude s Gazou dál. Pokud by byl Hamás zničen nebo reálněji – pokud se bude muset stáhnout z Gazy jako hlavní politická síla, musí za region někdo převzít zodpovědnost. Tuto debatu rozvířil americký prezident Donald Trump, který navrhl, aby se Palestinci přestěhovali mimo oblast, konkrétně do Jordánska a Egypta. „Pokud to byl nějaký výstřel, který měl donutit arabské země, aby začaly brát téma Gazy vážně a přišli s nějakým plánem, který je realistický a který bude počítat s jejich velkým zapojením, ať už finančním, nebo možná i nějakým bezpečnostně politickým, tak je neuvěřitelně schopný vyjednavač,“ myslí si Kalhousová.
Fingerland: Pokud Izraelci nejsou schopni Hamás zlikvidovat a pokud Hamás nemá v Gaze vládnout, musí to udělat někdo jiný. V první řadě Egypt.
Egypťané teď podle Fingerlanda pracují na plánu, jak v budoucnu převzít správu nad oblastí. „Už asi před půl rokem se objevily zprávy o tom, že Egypt jedná i s tak nepravděpodobnými partnery jako třeba s Marokem, že by tam vyslalo své vojáky, a to je něco, co ta arabská strana bude chtít udělat, aby zabránila obnovení války,“ řekl Fingerland.
Na druhou stranu nápad přestěhovat z Gazy téměř dva miliony lidí zpochybnili všichni řečníci. „Budeme-li se zabývat nějakým praktickým dopadem takového kroku, tak je jasné, že by to naprosto destabilizovalo země jako Egypt nebo jako Jordánsko,“ vysvětlila Kalhousová s tím, taková destabilita oblasti Blízkého východu by to nebyla v zájmu Izraele ani Spojených států.
Kalhousová: Myslím si, že opravdu ten plán není dobrý pro Izrael a že ten plán hlavně není dobrý pro svět.
Podle historičky z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky Evy Taterové by to teoreticky možné bylo, prakticky však nikoliv. Země v minulosti sice přijaly uprchlíky, ovšem ne v tak velkém počtu. A nyní Jordánsko i Egypt deklarují, že s takovým plánem nesouhlasí. „Tohle by bylo určitě ekonomicky, politicky a společensky poměrně hodně velká zátěž pro ty státy. A co se tam jeví ještě jako další důležitý faktor, je určitá ne úplně dobrá historická zkušenost s přijímáním takhle velkého počtu obyvatel z jiného území, kteří navíc dost často mohou být poměrně zradikalizovaní,“ vysvětlila Taterová.
Druhá fáze příměří
Kuchyňová Šmigolová: Je potřeba rychle přejít k té druhé fázi, abychom dostali ven co nejvíce živých rukojmích, dokud je ještě čas, dokud ti lidé ještě žijí.
Celý svět čeká na jednání o druhé fázi příměří. Ta už teoreticky měla začít, obě strany se ale zatím u jednoho stolu nesešly. A přestože mezinárodní společenství naléhá na pokračování klidu zbraní, situace v Izraeli je velmi neklidná. Velvyslankyně Kuchyňová Šmigolová je přesvědčená o tom, že bude velmi složité dohodnout se na podmínkách, protože na jednu stranu Izrael chce dostat zpět všechna rukojmí, na druhou se nechce stáhnout z některých míst v Gaze. Hamás zase sleduje vlastní cíle.
„K tomu, že se začne jednat, se možná blížíme. Ale k tomu, že se to příměří uzavře, nebo ta druhá fáze že se uzavře, se zatím neblížíme skoro vůbec, protože tam jsou stále velké rozdíly v tom, jak by ta druhá fáze měla vypadat,“ konstatovala velvyslankyně. Hamás chce podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda přežít jako kompaktní síla v Gaze, a tudíž chce zabránit obnovení války.
„Tím, že propustil část rukojmích a tím, že se mu podařilo vyvolat na izraelské straně pocit, že je potřeba dát přednost záchraně těch lidí před izraelskými strategickými cíli, to znamená likvidací Hamásu, tak tím vlastně dosáhl svého,“ uvedl Fingerland. Podle Kalhousové si Izrael bude muset vybrat, jestli bojovat s Hamásem nebo zachránit rukojmí. Oba cíle totiž splnit nelze.
