Článek
„Vývoj situace postupně přiměl evropské státy, včetně Finska, aby zásadně přehodnotily svou bezpečnost, a z dosud vojensky neutrálního aktéra se tak v dubnu 2023 stal plnohodnotný člen Severoatlantické aliance,“ říká český velvyslanec ve Finsku Adam Vojtěch.
Historie Finska a Ruské federace a jejich přes 1300 km dlouhá pozemní hranice významně profiluje současné nastavení finské společnosti vůči Rusku. Aktivní boj proti dezinformacím, rezolutní odpor k okupování východní Ukrajiny a vystupování vůči dalším hybridním formám ruské agrese se staly klíčovými tématy bezpečnosti Finska. „Doslova přes noc se proměnilo paradigma finské společnosti i na finské politické scéně, z dvacetiprocentní podpory členství (v NATO) se ta podpora zvedla na osmdesát, dneska devadesát procent,“ dodává Adam Vojtěch, velvyslanec České republiky ve Finsku. Vstup Finska do Severoatlantické aliance lze dle něj označit za jeden z nejdůležitějších bezpečnostních milníků jak v národním, tak celoevropském kontextu od konce druhé světové války.
Vstupem Finska do NATO se z tohoto severského státu stal pro Moskvu nepřítel a terč ruských snah o destabilizaci, včetně dezinformační kampaně nebo instrumentalizované migrační vlny namířené na finské hranice. „Finové a jejich společnost je poměrně rezilientní a (vstup Finska do NATO) je jednoznačně přínos evropskou bezpečnost“, komentuje Vojtěch s tím, že ruské hybridní útoky směrem na Finsko budou s největší pravděpodobností pokračovat i v blízké budoucnosti.
Finsko je unikátní hned v několika aspektech. Povinná vojenská služba nebo inspirativní a úspěšný boj proti zmíněným dezinformacím dělají z 32. člena NATO zásadního hráče v rámci celé evropské, respektive euroatlantické bezpečnosti. Díky aktivním zálohám čítajících skoro 900 000 obyvatel se Finsko někdy alegoricky přirovnává ke starověké Spartě. „Pro Finy samotné je to (povinná vojenské služba) čest […] a pro Finsko dlouhodobě je téma bezpečnosti tématem číslo jedna“. Adam Vojtěch dále dodává, že debatou ve finské společnosti není potenciální zrušení povinné vojenské služby, ale naopak její rozšíření také o ženskou část populace, pro kterou je momentálně služba dobrovolná. „Není to jen o té povinné vojenské službě, je to o celém konceptu ‚comprehensive security‘, komplexní bezpečnosti země, do které jsou vtaženi všichni.“ Vojtěch také zdůrazňuje, že právě tento celistvý přístup k bezpečnosti, ve kterém každý hraje určitou roli, ať se jedná o soukromý sektor, nebo ten veřejný, významně odlišuje Finsko od jiných evropských států, což je mimo jiné dáno právě jeho historií a geografickou polohou.
Finský leadership v boji proti dezinformacím je dalším unikátem a rezilience Finů je příkladem pro mnoho dalších evropských i neevropských států. „Tam v zásadě vůbec není živná půda pro dezinformace“, reaguje Vojtěch a na otázku díky čemu je finská společnost tak odolná, dodává, že jejich úspěch začíná již u dětí a jejich základního vzdělávání obsahujícího mediální práci a práci s informacemi. Helsinky jsou také hlavním sídlem Centra Excellence, které je zásadní v boji s hybridními hrozbami na celoevropské úrovni.
Aktivní role Finska v NATO je doprovázena také intenzivními diplomatickými vztahy s dalšími evropskými zeměmi, včetně České republiky. „Česko a Finsko jsou země, které jsou si velmi blízké. Občas s nadsázkou říkám, že Finové jsou Češi severu,“ s úsměvem sděluje Vojtěch a dodává, že na evropské úrovni se obě země setkávají ve většině oblastí, včetně budoucího využití jaderné energie. Finský trh je významně zaměřený na inovace a výzkum. Adam Vojtěch v rámci tohoto téma vyzdvihuje, že Česká republika disponuje službami s přidanou hodnotou, včetně nanotechnologií, které pomáhají spolupráci mezi oběma zeměmi dále prohlubovat právě i díky úsilí české ambasády v Helsinkách. „Naše úloha jako zastupitelského úřadu je hledat ty příležitosti. […] Finsko není velký trh, je to menší trh, ale velmi inovativně orientovaný a vždy se musíme zaměřit na to, kde jsme schopni nabídnout něco, co Finové ocení právě v tom kontextu, že to je nějaká inovace nebo přidaná hodnota.“ Celý rozhovor český velvyslanec v Helsinkách zakončuje optimisticky tím, že oba národy jsou si velmi blízké, těší se vzájemného respektu i politického souladu a vztah mezi oběma zeměmi je prakticky na ideální úrovni.
