Článek
Hostem byli: Vladimír Handl, docent, Katedra německých a rakouských studií, Institut mezinárodních studií FSV UK a Jakub Eberle, odborník na německo-ruské vztahy, Institut mezinárodních studií FSV UK.
Německo čekají za tři týdny předčasné parlamentní volby. Koaliční vláda se rozpadla v listopadu minulého roku po sérii neúspěšných jednáních zaměřených na řešení vážné politické krize. Lidé žádají nové politické vedení, které je vyvede z hospodářské nejistoty, nabídne nové příležitosti a pomůže zvládnout migraci. Právě otázka přistěhovalectví se po sérii nedávných útoků stala tématem číslo jedna. Kdo se ujme role nového kancléře? Průzkumy favorizují předsedu Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedricha Merze a sociálního demokrata (SPD) Olafa Scholze.
„Německo se stejně jako třeba Česká republika, Francie a další země Evropské unie musí vypořádat s geopolitickými problémy, válkou na Ukrajině, stoupajícím napětím s Čínou a rozpadem liberálního obchodního řádu a norem,“ konstatoval Jakub Eberle, odborník na německo-ruské vztahy, Institut mezinárodních studií FSV UK. Koalice v Německu si s těmito problémy podle něj poradit nedokázala. Proto teď zemi čekají předčasné volby.
Handl: Ta minulá koalice byla natolik nesourodá, že když přišla o základ toho společného (finance), tak se najednou zvýraznily rozdíly mezi stranami.
Německo bude rozhodovat o nové politické reprezentaci v době, kdy se úřadu ujal staronový americký prezident Donald Trump, který tlačí na Evropu, aby výrazně zvýšila své výdaje na obranu. Navíc plánuje zavést cla, která se právě Berlína mohou dotknout velmi citelně. Zároveň se dá očekávat, že lídři evropských zemí budou prosazovat pomoc Ukrajině, aby válka mohla co nejdříve skončit.
Vladimír Handl, docent z Katedry německých a rakouských studií, Institutu mezinárodních studií FSV UK, definoval tři bloky témat, o která se nyní zajímají němečtí voliči: je to hospodářství a sociální otázky. „Ta nespokojenost je veliká, zejména obavy lidí jsou veliké.“ Druhý blok je migrace, a nakonec taky Ukrajina, „která ale momentálně nehraje tak významnou roli.“ Eberle ale upozorňuje na to, že země oproti minulým rokům nemá žádnou velkou politickou stranu, přičemž každá z nich má ve svém programu právě tyto tři body. „Což taky znamená, že jde méně o ta velká témata, ale více o to, že ty strany obsluhují svoje konkrétní menší voličské skupiny. Což pak způsobí ty problémy, že ta politika je rozhádanější,“ dodal. Eberle se zastavil konkrétně u Ukrajiny. Válka podle něj nebude rozhodovat německé volby. Hlavní politické strany říkají v podstatě totéž: pomáhejme Ukrajině, pošleme tam to nebo tohle. „A pak dvě strany, které prostě říkají, ‚ne, dotlačme Ukrajinu k tomu, aby se nějakým magickým způsobem s Putinem dohodla.“
Německá média nyní jako hlavní téma voleb označila migraci. Stalo se tak po vánoční útoku v Magdenburgu a následně v lednu v Aschaffenburgu. Politici v tak krátké kampani museli na události reagovat. A například kandidát na kancléře Friedrich Merz přišel s plánem na výrazné zpřísnění německé migrační politiky. „Já si nemyslím, že to je změna, která proběhla minulý týden. Ta změna v Německu probíhá, řekl bych, zhruba tak rok a půl, dva roky,“ řekl k tomu Handl. Teď jde podle něj o to, jak se k tomu která strana postaví a do jaké míry bude prosazovat příslušná opatření. V tomto se podle obou řečníků německá politika – a hlavně kampaň – výrazně změnila. „Je to něco nového v tom, jak je ta kampaň vyhrocená osobně, což nedělá jenom Merz, to dělá Scholz úplně stejně, prostě jakým způsobem oni používají osobní invektivy,“ vysvětlil Eberle. Merz je podle něj velmi dobrý rétor a mluví k lidem, kteří ho chtějí poslouchat. Říká jim to, co chtějí už roky slyšet.
Eberle: Lidé chtějí už dlouho slyšet, že s tou migrací to Merkelová udělala špatně.
Merz defacto podle Handla říká, že pokud na hranicích člověk ukáže platné papíry, může vstoupit do Německa. Pokud ale papíry mít nebude, a je jedno, jestli to bude Syřan nebo Maďar, a příslušné dokumenty mít nebude, půjde ten člověk zpátky. „Což je ale v naprostém kontrastu s tím, jak sám říká, že chce dělat evropskou politiku,“ upozornil Handl s tím, že takové jednání by znamenalo nerespektování evropského práva.
Handl: To, co on (F. Merz) tady navrhuje, to je to, co udělala Angela Merkelová v roce 2015, akorát obráceně.
Zatímco Handl je přesvědčen o tom, že Merz si kandidaturu na kancléře zasloužil tím, jak konsolidoval celou stranu a svým vystupováním prokázal své kvality. Eberle řekl, že to na něj v podstatě zbylo. „Strana Merze dobře znala. Proto mu dvakrát tu šanci nedali, i když jednou velmi těsně. A teď tam prostě nikdo další nezbyl. Po té katastrofální porážce v roce 2021 tam prostě nebyl žádný kandidát, všichni radši seděli v druhé řadě, protože to vypadalo, že CDU je zničená,“ konstatoval Eberle.
Největším konkurentem je podle průzkumů dosavadní kancléř Olaf Scholz. Řečníci se shodli na tom, že SPD se po krachu vlády měla zachovat docela jinak – v první řadě se za svého lídra měla postavit a dát mu silný mandát do dalších voleb. Místo toho lidé několik týdnů sledovali vnitropolitický boj sociálních demokratů. „Scholz je jako politik velice solidní a samozřejmě velice schopný administrátor. Někteří politici a někteří analytici říkají, že to je určitě jeden z nejinteligentnějších politiků Německa, což je jeho silná stránka. Jeho slabá stránka je to, že to ví, takže vlastně velice malý okruh lidí může jeho rozhodovací úvahy ovlivnit,“ řekl na adresu dosavadního lídra země Handl.
Chce tedy Evropa raději v čele Německa Olafa Scholze nebo Friedricha Merze?
Jakub Eberle
Já myslím, že Evropa chce Merze. To zklamání ze Scholze tam je poměrně velké a zároveň bych řekl, že evropská politika nakonec byla jedna z jeho nejslabších disciplín. Merz bude dobře fungovat skrze své kontakty i skrze evropskou lidovou stranu, tam je velmi dobře zanetworkovaný, tam to funguje velmi dobře.
Vladimír Handl
S Merzem ta politika bude výraznější, protože ta Scholzova politika byla strašně slabá. Z Německa nepřišel žádný impuls. Ale myslím, že nepřijde ani za Merze, protože německá politika je teď v takové mezifázi, kdy se rozhoduje, jak bude dál pokračovat s Evropskou unii.
