Článek
Blíží se nová vlna zdražování, a to kvůli nové legislativě o emisních povolenkách. Novela zákona zavádí takové změny, které v konečném důsledky zvednou ceny pohonných hmot a energií a porostou náklady na bydlení. Zásadně se tak promění rozpočty firem a hlavně domácností. První fáze změn začne platit již příští rok. Hlavní vliv na spotřebitele se projeví po roce 2027.
Novela zákona o obchodování s emisními povolenky je de facto evropské nařízení, které musí přijmout všechny parlamenty členských států. Podmínky se na nejvyšší úrovni dojednávaly už v roce 2022, tedy v době českého předsednictví Evropské unii. A to je podle kritiků ten největší kámen úrazu. Europoslanec Ondřej Kovařík stejně jako mnoho dalších legislativu v takové podobně odmítá, na druhou stranu připouští, že v tuto chvíli není dost dobře možné žádat změnu: „Pokud se podíváme na ten obsah, tak jednoznačně ne, ale na druhou stranu musíme si uvědomit, že ta vládní novela je vlastně transpozicí schválené Evropské směrnice, takže vláda do jisté míry má tu povinnost.“ Podobně se na to dívá taky hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, který upozorňuje na to, že o věci se vůbec nevedla žádná diskuze. A to je podle něj špatně. Zelená politika je na světě, postupně se realizuje, proto jakékoliv opatření, které se tak dramaticky dotkne peněženek občanů, by ale mělo projít celospolečenskou debatou. „Ta dramatičnost spočívá v tom, že může dojít k výraznému zdražení například pohonných hmot, ale také bydlení a vytápění a v podstatě žádná společenská diskuze se o tom nevede,“ upozornil Kovanda.
Kovařík: Pokud se bavíme o tom konkrétním návrhu, o jeho obsahové náplni, tak rozhodně ne.
Kovanda: Pokud se veřejnost shodne, že chce platit výrazně více za pohonné hmoty a za bydlení ve jménu ozeleňování přírody, tak proč ne.
Vládní představitelé včetně premiéra Petra Fialy teď tvrdí, že se v Bruselu pokusí dojednat změny směrnice ETS 2, případně ji úplně zastavit. Všichni řečníci se ale shodli, že něco takového je teď prakticky nemožné. „Směrnice ETS je bohužel dneska platná regulace, je to platný evropský zákon a pokud nedojde k jeho revizi, tak Česká republika má povinnost ji implementovat a bohužel vláda neudělala nic pro to, abychom v rámci té implementace třeba měli nějaké možnosti, nějaké výjimky, nějaké úlevy nebo něco podobného,“ vysvětlil Jiří Koželouh, vedoucí programu Klima, energetika a odpady z Hnutí DUHA. Europoslanec Ondřej Kovařík připomněl, že to byla právě česká vláda, která byla u závěrečných jednáních o znění dokumentu, a nakonec pro něj ministr zemědělství zvedl ruku.
Koželouh: Bavíme o něčem, co bylo na evropské úrovni dávno schváleno bez nějakého odporu nebo třeba komunikace ze strany České republiky.
Nová legislativa výrazně zvedne ceny pohonných hmot i energií. Regulace zavede nová pravidla pro to, jakým způsobem se bude vytvářet koncová ceny za některé zdroje energie. To se bezesporu dotkne každé firmy a každé domácnosti. Kovařík v této souvislosti vyjádřil obavu nad osudem nízkopříjmových rodin nebo domácností na pokraji energetické chudoby. Europoslanec připomněl dvoucifernou inflaci, kterou mají Češi v živé paměti, a teď porostou ceny znovu. „Tady hovoříme například o dvou až tří korunovém nárůstu cen paliva např. nafty na litru, tak to se okamžitě propíše do jakéhokoliv zboží, které má dopravu někde ve svém nákladové mixu, a to samozřejmě na konci dne zaplatí spotřebitel,“ vysvětlil.
Kovařík: Nám tady spíše než motivace k tomu, abychom něco takového dělali, hrozí opětovný nárůst cen, hrozí možnost krátkodobé nebo střednědobé inflace.
Nejde přitom jenom o dopad na jednotlivé členské země, ale taky na celou Evropskou unii. V době, kdy EU čelí silnému obchodnímu tlaku ze Spojených států a hlavně z Číny, se mluví o ztrátě konkurenceschopnosti. „Vezměme si, že plyn v Evropské unii je podle té zprávy (Dragiho zpráva) dražší o zhruba 350 % než ve Spojených státech. Také na dvojnásobcích je cena elektřiny, to je proto průmyslové využití, takže toto je něco, co už nyní připravuje Evropskou unii o konkurenceschopnost,“ vysvětlil Kovanda. Na druhou stranu škody na životním prostředí již byly způsobeny a je třeba se s nimi nějak vypořádat, míní Koželouh. „Znečištění ovzduší, ať už je to spalování pohonných hmot v autech, tak samozřejmě má zdravotní dopady, což má ekonomické dopady na nemocnost, na pracovní neschopnost a tak dále,“ uvádí. I on ale připouští, že je třeba se zamyslet nad tím, jak „ozdravnou“ politiku provést. A v případě povolenek by to mohla být kompenzace škod způsobených na životním prostředí, ale taky pomoc nízkopříjmovým rodinám. Klimatickou politiku je totiž třeba dělat ruku v ruce se sociální citlivostí.
Kovanda: EU se tlačí extrémně ideologickým způsobem, a to tak extrémně, že se střílí do vlastní nohy.
Koželouh: Za mě je to spíš narovnání trhu, protože ty škody jsou reálné.
Nakonec je dobré se zeptat, jestli takovéto legislativní opatření bude mít svůj efekt. Zelená politika byla jednou z priorit dosavadní Evropské komise a je otázka, jak se k tomu postaví nová EK. Pravděpodobně v ní bude pokračovat a podle některých ji bude prosazovat ještě výrazněji. Řečníci se shodli na tom, že ekologické myšlení je na pořadu dne, některé „ozeleňovací“ plány ale stojí příliš mnoho. „Samozřejmě, že to k ničemu zásadnímu z globálního hlediska, z hlediska globálních emisí nepovede. Takže můžeme hovořit o ozeleňování, a to ještě v úlovkách, protože hlediska globálních emisí Evropa už nyní odpovídá asi za 8 % emisí, takže když my tady se střelíme ekonomicky do nohy,“ uvedl Kovanda. Evropa ovšem není sama, která investuje do zelené politiky. I když to tak na první pohled vypadá. Koželouh jako příklad uvedl Čínu, která do obnovitelných zdrojů investuje mnohem víc prostředků než Evropa, stejně tak Indie nebo Spojené státy.
