Článek
Debaty se účastil Jakub Landovský, bývalý velvyslanec České republiky při NATO
Evropa se musí změnit a převzít zodpovědnost za svou vlastní bezpečnost. Měla by se jako rovnocenný partner postavit Spojeným státům a s novou administrativou prezidenta Donalda Trumpa vést seriózní dialog. Na jedné straně se mluví o potřebě zvednout výdaje na obranu až na 5 % HDP. Z druhé strany je slyšet volání po vytvoření společné evropské armády. Evropské země také musí reagovat na snahu šéfa Bílého domu co nejdříve ukončit válku na Ukrajině.
Silná Evropa a výdaje na obranu
Evropa by podle bývalého velvyslance NATO a ředitele Jakuba Landovského měla převzít zodpovědnost sama za sebe, a to hlavně v otázce obrany. Připomněl, že Spojené státy jsou tady pro Evropu už od druhé světové války, během studené války a dál chrání evropské země od 80. let. Je tedy podle něj načase položit si otázku, jak dlouho ještě necháme Američany bránit naše vlastní domovy.
Debata o tom, že by členské země Severoatlantické aliance měly zvednout výdaje na obranu, je na místě. Teď je nutné shodnout se na nějakém čísle. Americký prezident Donald Trump navrhuje 5 % HDP, což je pro téměř všechny evropské země nepředstavitelné. Podle Landovského se dá očekávat, že shoda bude na 3 % a Trump to bude akceptovat jako „dobrý deal“. „Jestli na summitu v Haagu, který nás čeká letos v létě, padne ta úroveň tří procent, (…) tak to jako spojenec musíme udělat, protože jinak se chováme jako černý pasažér a svoji pozici těžko obhájíme,“ řekl Landovský. Je ale třeba připomenout, že Česko splnilo závazek dvou procent až letos, další státy jako třeba Chorvatsko, Belgie nebo Španělsko nedávají ani to. Právě v této situaci vidí Landovský důvod k panice, ke které v Evropě po nástupu nové americké administrativy došlo. Dodal, že evropský průmysl není v tuto chvíli připravený pro skokový nárůst zbrojních poptávek. A například k vyslání vojáků směrem na Ukrajinu se státy staví vlažně, ať už z politických nebo čistě praktických důvodů.
Landovský: „Evidentně nemáme na to, aby nás svět bral vážně.“
Landovský rozvinul teorii o tom, že padly staré pořádky a formuje se nový světový řád: „V tuto chvíli ten starý řád končí, bude se formovat nějaký nový, ale na základě mocenské rovnováhy, která je dneska tvořena.“ Starý svět podle něj vznikl po druhé světové válce, k mocnostem se časem přidala ještě Čína a teď se ukazuje, že už to tak nemůže dál fungovat. Nyní tady jsou podle bývalého velvyslance silné a schopné národy, ale Evropa mezi ně nyní nepatří. „Evropa je slabá, ne protože by nedělala správná rozhodnutí, ale že evropská ekonomika klesá. Evropa má hodně problémů spojených s regulacemi.“ Jako příklad v tomto kontextu uvedl zákaz bank financovat investice do zbrojního průmyslu.
Landovský: „V tuto chvíli není jiná cesta, než být silný.“
Válka na Ukrajině
Landovský je pevně přesvědčený o tom, že válka na Ukrajině skončí do půl roku. „Konec války ještě neznamená mír, to je jiná věc. Bude to složitější, ale jsem přesvědčený o tom, že utichnou boje a bude zde čas a čas je hodnota,“ uvedl. Ten, kdo z války nejvíc profituje, je podle něj Čína, a toho se samozřejmě Amerika obává ze všeho nejvíc. Landovský připomněl, že je to právě Peking, který považují USA za svého největšího nepřítele-konkurenta.
Landovský: „Já si myslím, že to bude trvat tak do půl roku a budeme mít konec války.“
Dohodu Spojených států s Ukrajinou ohledně nerostného bohatství bývalý velvyslanec při NATO chápe: „Transakční politika je v něčem zdravá,“ uvedl. Je přesvědčený o tom, že situaci lze vnímat jako investici. „Pokud Amerika bude chtít po Ukrajině být partnerem v nějakém společném byznysu, který se může týkat těch vzácných zemin, jak se dneska říká, tak to samozřejmě dává Ukrajině roli partnera.“ Jedním dechem ale kriticky připomněl, že na takové dohodě se nutně musí dohodnout obě strany. Ukrajina podle něj svým odhodláním a tvrdým bojem dokázala, že má svoji hodnotu, překvapila tak světové partnery a teď je třeba, aby svoji hodnotu dokázala taky využít.
Evropa by měla stát na straně Ukrajiny také z toho důvodu, že představuje štít na východním křídle Evropy. „A taky proto, že má v podstatě milionovou zkušenou armádu,“ dodal Landovský s tím, že země už teď tři roky vzdoruje Rusku a jistě by byla schopná ho zadržet v případě ohrožení i v budoucnu. Zároveň ale potřebuje pomoc a podporu Evropy. Někdejší velvyslanec vzpomenul myšlenku Trumpa, že mezi Amerikou a Evropou je „nádherný Atlantický oceán“, mezi námi a Ruskem ale žádná propast není.
Landovský: „Bezpečnostní záruky musí být postaveny na schopnosti odstrašení.“
Je zřejmé, že Ukrajina potřebuje dostat nějaké bezpečnostní záruky. Sama usiluje o vstup do Severoatlantické aliance. Než se tak ale stane, pravděpodobně uplyne několik dalších let. V Evropě se mluví například o možnosti vyslat na území vojáky nebo zbraně. Landovský je přesvědčený o tom, že bezpečnostní záruky musí být tak silné, aby se Rusko bálo, že ho Ukrajina bude schopna bolestně zasáhnout. „Musí být postaveny na kredibilní schopnosti uštědřit Rusku lekci, zasáhnout jeho území. Ideálně bude vycházet z ukrajinských národních schopností posílených nějakou formou spolupráce. Protože snaha zapojit tam co nejvíce zemí, je naplnění té největší obavy Ruska,“ uvedl na závěr někdejší velvyslanec při NATO.
