Článek
ANALÝZA - Prosinec 2024
Hlavní body
Stát by měl hospodařit v roce 2025 s deficitem 241 mld. Kč. Dynamický růst výdajů o 105 mld. Kč a stagnace cyklického salda znamenají, že k žádné výrazné konsolidaci nedochází. Rozpočet je tedy možné označovat za předvolební. Navíc samotné nesrovnalosti v předloženém návrhu dosahují úrovně téměř 70 mld. Kč. Problematickou konsolidaci veřejných financí dle aktuálně platných pravidel je možné očekávat až v období po roku 2026.
• Příjmy státního rozpočtu jsou na rok 2025 plánovány ve výši 2 086,1 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 6,6 % (120,4 mld. Kč).
• Výdaje se meziročně navyšují o 105 mld. Kč na bezprecedentních 2 327,1 mld. Kč, z této sumy dosáhnou mandatorní a kvazimandatorní výdaje 1 796,9 mld. Kč.
• Nesrovnalosti v předloženém návrhu na příjmové i výdajové straně dosahují úrovně téměř 70 mld. Kč
• K významné rozpočtové konsolidaci bude docházet po roce 2026.
Trable se státním rozpočtem
Od roku 2022 došlo k výraznému růstu výdajů státního rozpočtu, a to téměř o pětinu. I v této souvislosti je navržený schodek státního rozpočtu ve výši 241 mld. Kč pro nekrizové období zcela bezprecedentní. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) i premiér Petr Fiala (ODS) označují předložený rozpočet za investiční, odborníci a specializované instituce jej často hodnotí jako předvolební. Problematicky je vnímána hlavně jeho transparentnost v řade sporných položek. Rekordní příjmy státního rozpočtu Celkové příjmy státního rozpočtu nejsou malé. Na rok 2025 jsou plánovány ve výši 2 086,1 mld. Kč, což představuje slušný meziroční nárůst o 6,6 % (120,4 mld. Kč), tedy výrazně nad očekávanou mírou inflace (2,3 %) a reálným růstem ekonomiky (2,7 %) (MF ČR, 2024). Výrazný meziroční růst výběru na inkasu DPH (celkově 414 mld. Kč, tedy o 7,3 % více než letos) je především důsledkem zvýšené nominální spotřeby domácností a úprav sazeb DPH v minulém roce. Předpokládá se rovněž navýšení příjmů z rozpočtů EU o 25,8 mld. Kč na 153,2 mld. Kč. Tento růst zakrývá skutečnost, že závislost na evropských zdrojích zůstává nadále značná. Inkaso spotřebních daní, které má dosáhnout 157 mld. Kč, ovlivní postupné zvyšování sazeb z tzv. konsolidačního balíčku, a to zejména u tabákových výrobků (MF ČR, 2024a).
Co se týče daně z příjmů právnických osob, včetně tzv. daně z neočekávaných zisků, její inkaso je odhadováno na 244 mld. Kč, což znamená mírný nárůst oproti plánovanému inkasu v roce 2024 (215 mld. Kč). Tento relativně dynamický nárůst je dán jednak navýšenou sazbou daně z příjmu právnických osob a současně stále vyšším než očekávaným inkasem daně z mimořádných zisků. Otázkou zůstává, zda růst korporátních daní a vytváření mimořádné daně, významně neoslabují investiční klima a hospodářský růst, který je v postpandemickém období nedostatečný. Celkové příjmy z pojistného na sociální zabezpečení mají dosáhnout 809,4 mld. Kč, to představuje meziroční nárůst o 7 %. Z tohoto pohledu je dobré ptát se, zda postupné zvyšování odvodové zátěže zaměstnanců a zaměstnavatelů nepovede k dalšímu růstu výplat „na ruku“ a snížení efektivity pracovního trhu.
Při pohledu na delší časové období je zcela patrné, že poslední čtyři roky z hlediska státního rozpočtu byly ve znamení dynamického růstu nominálních příjmů. Ty se oproti roku 2021 mají zvýšit pro následující rok o závratných 599 mld. Kč, tedy o více než třetinu nominálních příjmů, které měl v roce 2021 kabinet k dispozici. Toto navyšování není pouze funkcí inflace a hospodářského růstu, protože na zvyšování příjmů státního rozpočtu měl značný vliv i konsolidační balíček, který značně zvýšil daňovou zátěž, ale současně docházelo k vytváření nových daní, které ČR dříve neznalo (Windfall Tax, odvod z nadměrných příjmů atd.).
Graf 1: Nárůst příjmů státního rozpočtu v letech 2020-2025, v tis. Kč
Příjmy SR
Zdroj: (MF ČR, 2024a, MF ČR, 2024b, vlastní zpracování)
Výdaje rostou, konsolidace je v nedohlednu Výdaje státního rozpočtu pro rok 2025 jsou plánovány v objemu 2 327,1 mld. Kč, což představuje nárůst oproti současnému novelizovanému rozpočtu o 105 mld. Kč. Z této sumy dosáhnou mandatorní a kvazimandatorní výdaje 1 796,9 mld. Kč, což znamená, že 86,14 % celkových příjmů je určeno na závazky plynoucí ze zákona (MF ČR, 2024a). Prostor státního rozpočtu pro vytváření hospodářské politiky je tedy omezen na necelých 14 % příjmů. Vše ostatní je financováno na dluh. Udržuje se tak dlouhodobý stav, ve kterém je většina výdajů státního rozpočtu vázána, bez skutečné ambice provést zásadní změny v mandatorních výdajích. Kapitálové výdaje pro příští rok jsou navrženy ve výši 249,6 mld. Kč, to představuje o 65 mld. Kč víc oproti roku 2024. Tento nárůst je způsoben vyššími příspěvky z rozpočtu EU a FM, jejichž podíl se meziročně zvýší o 29,4 mld. Kč, ale i navýšením národního podílu kapitálových výdajů (+ 35,6 mld. Kč) (MF ČR, 2024a).
Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci jsou rozpočtovány ve výši 286 mld. Kč, to je nárůst o 19,4 mld. Kč oproti roku 2024. To odráží i opětovný nárůst počtu pracovních míst ve státním sektoru o 1 369 míst (MF ČR, 2024a). Sliby o zvyšování efektivity veřejných služeb a snižování počtu zaměstnanců se tak zřejmě posouvají do dalšího období. Z pohledu hlavních výdajových kapitol dochází u téměř všech k nominálnímu meziročnímu růstu, výjimkou je pouze Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Výraznější pokles je patrný u Ministerstva pro místní rozvoj, a to v nominální výši téměř 2 mld. Kč (pokles o 13 %). Tento resort se výrazně ohradil proti předloženému návrhu a uvedl, že za současného stavu schváleného rozpočtu bude muset prakticky rezignovat na podporu stabilizace a rozvoje ohrožených území, bezbariérových přístupů, výstavbu výtahů, budování infrastruktury v cestovním ruchu apod (MMR,2024). Proti bylo také ministerstvo zahraničních věcí, který uvedlo, že může dojít k omezení lidskoprávních projektů ve světě, rušení poboček Českých center v zahraničí, postupnému rušení organizování kulturních akcí v zahraničí a dalšímu omezení agendy (Kapitolní sešit Ministerstva zahraničních věcí, 2024). Následující grafy komparují rozpočty v rocích 2021, 2024 a 2025. V důsledku pádivé inflace nebylomožné porovnávat nominální veličiny. Proto jsou výdaje jednotlivých ministerských kapitol v grafech uvedeny v poměru k HDP a k celkovým výdajům státního rozpočtu jednotlivých let.
Problémy státního rozpočtu na rok 2025
Předložený návrh státní rozpočtu v řadě položek nerespektuje základní principy sestavování státního rozpočtu, a to principy reálnosti a úplnosti. Mnoho položek je z pohledu jednotlivých resortů podfinancováno nebo není přesně určeno. Na příjmové straně je problémem především propočet příjmů z emisních povolenek, které jsou plánovány na 30 mld. Kč. Tento odhad je vzhledem k aktuální ceně povolenky na trhu krajně nerealistický a nadhodnocený o přibližně 10 mld. Kč.
Podobně problematické je i navýšení příjmů z odvodů organizací s přímým vztahem ke státu o 8 mld. Kč. To je i podle Národní rozpočtové rady nepravděpodobné. Pokud by měl být tento příjem realizován, musel by částečně zahrnovat do tzv. superdividendy, což by znamenalo, že by výdaje státního rozpočtu musely být upraveny o přibližně 5 mld. Kč při respektování aktuálně platné legislativy (NRR, 2024).
Výdajová strana státního rozpočtu obsahuje také několik problematických položek. Rozpočtovaná částka na dávky důchodového pojištění je podhodnocena o 5 až 7 mld. Kč, čímž se opakuje situace z minulého roku, kdy ministr Stanjura neuvedl do svého rozpočtu celkovou očekávanou výši výdajůna penze.
V rozpočtu také chybí 27,8 mld. Kč na dotace na obnovitelné zdroje energie. Redukce této částky na 8,5 mld. Kč představuje závažný rizikový faktor, neboť Ministerstvo financí ČR opírá své predikce o nerealistické odhady výdajů, které navíc nejsou podložené aktuálně platnou legislativou. Energetický regulační úřad vyčíslil potřebu dotace na příští rok až na 36,3 mld. Kč. Současné řešení navržené ministrem financí, zaměřené na snížení objemu prostředků na zelené dotace, zahrnuje zavedení individuálních kontrol vnitřního výnosového procenta a změnu výpočtu tohoto procenta. Tyto změny, společně s řešením záporných cen (situace, kdy elektřina nenajde využití), mohou částečně snížit potřebný objem dotací, ale snížení téměř o 20 mld. Kč je krajně nepravděpodobné. Navíc by řešení záporných cen elektřiny, kdy cena na trhu klesá na zápornou hodnotu kvůli přebytku nabídky, mělo být implementováno až od 1. ledna 2026, a tudíž ze své podstaty nemůže ani ovlivnit rozpočet na rok 2025.
Taktéž výdajové limity kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu na rok 2025 v předloženém návrhunezahrnují prostředky na návratnou finanční výpomoc určenou pro výstavbu nového jaderného zdroje.
Čerpání této výpomoci je přitom podle aktuálního stavu přípravy plánováno od dubna 2025. Zahájení projektu nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany, na základě údajů společnosti Elektrárna Dukovany II., vyžaduje prostředky ve výši 13,5 mld. Kč podle současných předpokladů.
Dalším problémem je nedostatečné zajištění peněz na platy nepedagogických pracovníků v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Přesun výdajů na platy těchto pracovníků na zřizovatele, který by měl začít od nového školního roku, není součástí platné legislativy a měl by proto být zohledněn v rozpočtu.
Chybí také finance v kapitole Ministerstva pro místní rozvoj. V resortu schází 860 milionů Kč potřebných na spolufinancování čerpání prostředků z EU, což může vést k nevyužití až 7 miliard z evropských zdrojů. Významné prostředky chybí také na pomoc základním školám a řešení kybernetické bezpečnosti. Navíc rozpočet kapitoly na příští rok bude muset být výrazně navýšen pro realizaci půjčkové části reformy dostupného bydlení v ČR. Výdaje na tuto komponentu nejsou zahrnuty v návrhu zákona, avšak byly přislíbeny usnesením vlády ve výši 8,05 mld. Kč pro roky 2025 a 2026. Nesrovnalosti v předloženém rozpočtu tak dosahují úrovně téměř 70 mld. Kč, a to podle rozložení v čase. Jediným možným pozitivním překvapením mohou být finanční zdroje z Evropské unie, především prostředky z Recovery and Resilience Facility (RRF), které mají podpořit obnovu ekonomiky po pandemii COVID-19. I v případě úpravy podmínek čerpání prostředků z tohoto nástroje nelze však očekávat dodatečné prostředky, nýbrž pouze úpravu časového plánu čerpání a prodloužení doby způsobilosti. Z pohledu strukturálního salda by i případné dodatečné prostředky na odstraňování následků povodní neměly žádný vliv, a tedy rizika předloženého návrhu rozpočtu pro rok 2025 jsou jednoznačně negativní.
Budoucí rozpočty však budou bolet více
Zatímco rozpočet na rok 2025 je sestavován jako předvolební, s vysokou pravděpodobností jej bude na konci roku obhajovat vláda v odlišném složení než současný kabinet. Skutečné rozpočtové schopnosti se projeví při sestavování návrhů na roky 2026–2028. Aktuální výše strukturálního salda je totiž pro tyto roky plánováno na -1,7 % HDP, avšak limit strukturálního salda se bude v tomto období podle platné legislativy snižovat o 0,5procentního bodu ročně, až dosáhne maximální hodnoty 1 % HDP v roce 2028. To znamená, že nejpozději v roce 2027 musí dojít ke konsolidaci veřejných financí ve výši 0,5 % HDP (tedy přes 40 mld. Kč) na samotném strukturálním saldu, tedy očištěném o ekonomický cyklus a jednorázové operace. V roce 2028 musí konsolidace pokračovat o dodatečných 0,25 % HDP, a to opět na strukturálním saldu.
Navíc hospodaření obcí a krajů bude v roce 2026 a 2027 stále přebytkové, ale v nižším rozsahu než v předchozích letech. Důvodem budou mimo jiné i odložené investiční projekty, které musí být přepracovány kvůli inflačnímu nárůstu nákladů. Tyto plány budou postupně realizovány za výrazně vyšší náklady.
Budoucí vláda také nemůže počítat s tak dynamickým růstem příjmů státního rozpočtu jako v předchozích letech. Mezi lety 2025 a 2026 má dojít k meziročnímu nárůstu příjmů státního rozpočtu (bez EU a FM) pouze o 34 mld. Kč. V roce 2026 bude na úrovni státního rozpočtu inkaso daně z příjmu právnických osob ve výši 212,6 mld. Kč, což znamená pokles inkasa o téměř 32 mld. Kč (pokles o 13 %).
Negativní dopad na inkaso bude mít i osvobození výnosů ze státních dluhopisů emitovaných po 1. lednu 2021 a také ukončení daně z neočekávaných zisků. Kromě toho dojde v roce 2026 k významnému poklesu nedaňových příjmů, kapitálových příjmů a přijatých transferů, a to meziročně o 15 mld. Kč. I z tohoto pohledu se zdá, že rozpočet pro rok 2025 je pouze přípravou na náročnější rozpočtování v roce 2026.
Zdroje:
MF ČR, 2024a. Státní rozpočet pro rok 2025 projednán Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení.
Ministerstvo financí ČR. https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-
zpravy/2024/statni-rozpocet-pro-rok-2025-projednan-poslaneckou-57445
• MF ČR, 2024b. Makroekonomická predikce—Srpen 2024. Ministerstvo financí ČR.
https://www.mfcr.cz/cs/rozpoctova-politika/makroekonomika/makroekonomicka-
predikce/2024/makroekonomicka-predikce-srpen-2024-56806
• NRR, 2024.Vyjádření NRR k návrhu státního rozpočtu na rok 2025. Národní rozpočtová rada.
https://www.rozpoctovarada.cz/publikace/vyjadreni-nrr-k-navrhu-statniho-rozpoctu-na-rok-
2025/
• MMR, 2024. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - MMR bude mít na příští rok v rozpočtu jen 13
miliard korun. V ohrožení je rozvoj malých obcí i čerpá.
https://mmr.gov.cz/cs/ostatni/web/novinky/mmr-bude-mit-na-pristi-rok-v-rozpoctu-jen-13-
milia
