Článek
„A jestliže Kristus nevstal, pak je marné naše kázání, a marná je vaše víra.“ (1Kor 15,14)
„Ale Ježíš Kristus z mrtvých vstal, a to jakožto první z těch, kteří již zesnuli.“ (1Kor 15,20)
„Vždyť On sice byl usmrcen podle těla, aby podle ducha dostal nový život.“ (1Petr 3,18)
Tak hovoří Písmo. Křesťanství má svůj smysl pouze v Ježíši. Nejde tu o slepé dodržování pravidel, ale o život v Kristu, o opravdovou radost, která nekončí.
Smysl a cíl křesťanství je láska, nic jiného.
Pokud v Boha nevěříš nebo nechceš věřit, pak vyslechni tento moudrý příběh:
před mnoha staletími byli v Indii mistr a žák. Mistr říká žákovi: „Nasyp sůl do této vody.“ Žák sype sůl a pečlivě ji míchá. Po chvíli se ho mistr zeptá: „Po čem chutná ta voda?“ Žák ochutná a řekne: „Po soli.“ Mistr se ptá: „Vidíš snad v té vodě nějakou sůl?“ Žák odpoví: „Ne.“ Mistr řekne: „Znamená to tedy, že ta sůl už není?“ Žák odpoví: „To nevím. Ale až na chuť po ní není ani památky.“ Mistr říká: „Vylij tu vodu na zem, a sleduj.“ Žák plní pokyn a lije vodu na zem. Po chvíli se voda odpaří, a na zemi se objeví krystalky soli. „Vidíš,“ říká mistr „sůl tam byla celou dobu, i když jsi ji neviděl.“
Stejné je to s Bohem. Poznáváme Ho pouze částečně skrze Jeho stvoření, ale teprve na slunci Kristovy lásky, u Eucharistie, se nám Bůh postupně zjevuje.
