Článek
Když čtu některé články o mezigeneračních vztazích, připadá mi, že se nepěkně vyostřují. Názory na výchovu dětí se vždy v rodinách lišily, ale nyní si jdou generace vyloženě po krku.
Rodiče odejdou do důchodu a jejich dospělé děti jim to závidí. Nemusejí vstávat, mají čas pro sebe, mohou cestovat, jít do divadla i v týdnu a jejich pracující děti ne. Takže je něco špatně! Oni pracují, tak si přece zaslouží tyhle benefity! Jít do kavárny během dne, na procházku, když se jim zachce.
Ale takhle to nefunguje, milé dospělé děti! Vaši rodiče také pracovali a starali se o vás, tak teď už nemusí. Nemusí mít čas kdykoliv, nemusí vás podporovat finančně, to všechno jenom mohou. A to je velký rozdíl.
A do toho přijde další pohroma: dospělým dětem se narodí čerstvé nedospělé miminko. Radost, zázrak, krása.
A teď, vážení prarodiče, zapomeňte. Žádné divadlo, kino, výlety, dovolené, lázně. Pěkně nástup na hlídání. Že jste unavení, že se o vnouče bojíte víc, než o své vlastní dítě a to vás frustruje, že si nemůžete přispat, nevadí, povinnost volá.
Pokud vyslechnete takové volání, zničíte si poslední krásná léta života. Hlídání vnoučat musí být vaše dobrá vůle, zvlášť, když se třeba ještě staráte o svoje rodiče. Malým dětem je celkem jedno, kdo je hlídá a navíc v mnoha článcích čtu, že to dnešní babičky a dědečkové stejně dělají všechno špatně. Od jídla, přes benevolenci k mobilům a tabletům a ještě by chtěli, aby je děti poslouchaly!
To už je opravdu vrchol, co si taková babička dovolí, tu je potřeba srovnat do latě, případně potrestat nedodáním vnoučete. To přece má právo se svobodně rozvíjet a dělat si, co chce. A když nemá mantinely chování z domova, tak mu je nebude přece nastavovat babička nebo dědeček z minulého století!
Takže uznejte, vážení rodičové, že nejlepší bude, když se o své děti budete starat sami, všem ubydou traumata z odlišných názorů a hotovo.
Jedině až půjdete na psychoterapii, tak to by ta babička mohla zaskočit. Pokud zrovna nebude někde u moře.
AA
