Článek
Tehdy jsme se tomu vydatně zasmáli, protože nemohl pochopit, jak nám ty Vánoce vlezou za krk, jak se tam udrží a nespadnou.
Pro mě to znamená zásadní věc. Pečení cukroví. Peču. A hodně. Ne na množství, ale počet druhů . Mám své prověřené recepty, ale zkouším každý rok i něco nového. Manželova rodina to léta bezmezně obdivuje, dostávají fotky polotovarů i hotových výrobků a můj manžel se dme pýchou.
Ale mezi kamarádkami máme různé postoje k této bohulibé tradici. Jedna z nich peče, ale jenom to, co zná. Nezkusila nic nového ani náhodou. Druhá nepeče, jeden druh si objedná a dá si spokojeně skleničku. Třetí peče, ale nikdy jsem neviděla výsledky. Další péče jen když má chlapa. Když ne, ani plech. Nevím, jak to souvisí, buď mám ráda cukroví nebo ne. Ale mám ráda cukroví jen s chlapem?
A tak už se do toho pouštím. Zkusila jsem jeden starý recept. Výborný . Ale trochu se nepovedl. Místo kuliček vznikly placky s kopečkem uprostřed a vzhledem k poměrně velkému množství kakaa to vypadalo podivně. Manžel přišel z práce, začuchal jak to krásně voní a pak se zeptal, proč dávám na plech exkrementy. A jak nám chutnaly!
Krásný adventní čas přeji všem.
