Článek
.
Jarka byla v nejlepších letech. Měla dvě dospívající dcery a sama se až donedávna cítila skvěle. Vlastně se pořád cítila skvěle až na to poslední vyšetření, kterému pořád nemohla uvěřit. Diagnóza zněla: rakovina brzlíku. Sama do této doby ani nevěděla, že v sobě nějaký brzlík má. Někde v hrudníku nebo v břiše.
Byla dobrodružné povahy a tak odjezd do nemocnice v Praze pojala romanticky. Vzala své obě dospívající dcery, vlastně už dospělé, a rozjely se do hlavního města, kde ji snad vyrvou smrti z chřtánu. Věděla totiž od lékařů, že s touto nemocí nejsou zatím skoro žádné zkušenosti, že je to vážné…Pochopila. Naštěstí nemoc byla zatím v počátcích. Jarka neměla žádné potíže a doktoři netrvali ani na žádné speciální dietě. Jen ne příliš alkoholu, jen ne příliš tučné atd.
Ubytovaly se v předem objednaném luxusním hotelu a pokraji Prahy s výhledem do krásné zeleně. Bylo léto, ptáci zpívali, květy voněly. Prostě idyla.
Odpoledne po příjezdu odpočívaly. K večeru se začaly připravovat na večer. Měly objednanou večeři a rezervovaná místa v baru s tancem. Dcery Jarky se nemohly dočkat.
Bylo horko i večer, takže všechny tři ženy si oblékly lehké šaty, které držely na korzetu. Ramena měly všechny tři krasavice zcela obnažená. Pro případ večerního nebo nočního chladu měla každá lehký a krátký kabátek přes ramena.
Štíhlé krky byly ozdobeny šperky. Nebyly to sice šperky za miliony ani tisíce, ale byly slušivé a vkusné. Na levé ruce měly všechny dámy digitální hodinky, které se právě dostávaly do módy a zdaleka každý je neměl. Na pravé ruce každé chrastil stříbrný, pozlacený náramek.
Když přišli dolů, do restaurace, bylo zatím obsazeno jen několik stolů. Po večeři začali v baru hrát.
Zatímco dcery byly v jednom kole, Jarce se najednou začaly tlačit na mysl vzpomínky z mládí, které měla opravdu bouřlivé.
Třeba…jak jela s nějakým klukem na motorce přes náves a srazili se s prasetem, které přebíhalo silnici. Co se s prasetem stalo už si nepamatovala, ale i po letech měla dlouho v paměti vzpomínku na pořádné monokly pod oběma očima. A zrovna následující den jela na dovolenou k moři. Samozřejmě měla na očích velké tmavé brýle. Naštěstí jí velmi slušely, takže i s takto skrývaným hadicapem budila pozornost mezi spolucestujícími muži. Byla ve svém živlu.
Často také ráda chodila do převážně pánské společnosti k jednomu známému, kterého si později vzala. Poměry u tohoto intelektuála a zařízení jeho bytu připomínaly trochu staré časy. Pilo se víno i tvrdý alkohol a kouřili se dovozové drahé cigarety. Mluvilo se o umění a politice, recitovaly se i básně. Jeden mužíček který byl do Jarky nešťastně zamilovaný, vždycky končil svou recitaci posledními verši jedné básně portugalského básníka Luise di Camoise: „tak krásná a tak špatně vdaná..“. Tento rádoby žárlivý pokus všichni přítomní vnímali bez povšimnutí. Někdy mu i zatleskali. Mužíček byl totiž o hlavu menší než Jarka a trochu šišlal.
Dcery Jarky se u matčina stolu dlouho mezi tanci nezdržely. Asi o půlnoci dlouho k matce nepřišly vůbec. Jarka se proto zvedla, požádala číšníka, aby jí za bakšiš pohlídal věci a šla se projít po hotelu, kde s dcerami bydlela kde také byl bar s tancem. Netrvalo dlouho a našla je. Seděli v přilehlém salonku se dvěma dobře oblečenými muži bílé pleti. Na stole byla spousta dobrot i nějaký alkohol. Jarku to nijak nezneklidňovalo, protože měla dcery dobře vychované a ty věděly co se smí a nesmí. Věděla také, že jsou rozumné, pokud jde o alkohol.
Když Jarka přišla ke stolku, kde dcery a jejich společnici seděli, muži jakoby byli na péro, se postavili a oba najednou se snažili líbat Jarce ruce. Než se vzpamatovala oba rovněž najednou se poklonili a žádali Jarku o ruku jejích dcer. Málem ji pověsilina krk výpisy z účtů o svém majetku.
Rozesmála se. „Ale pánové, vždyť se sotva známe. Moje děvčata mají ještě dost času…na vdavky. Sotva dostudovala…A vypadá to, že vy nejste zdejší. Z kterépak tramtárie jste přijeli, co?“
Po půlnoci si po několikerém loučení a návrzích, že by ještě mohli někam jít nakonec vyměnili adresy a přátelsky se rozešly.
Jarčiny dcery i Jarka rychle vystřízlivěly, ani ne tak z alkoholu ale do reality, která je, vlastně její matku čekala. Operace brzlíku…Druhý den ráno si zavolaly taxík a všechny tři odjely do nemocnice. Na vrátnici jim sestra sdělila, že oddělení je pro návštěvy nepřístupné. Rozloučily se a matka šla se sestrou na pokoj. Její dcery odjely zpět do hotelu a potom na nádraží a domů…
Po čase se obě vdaly za našince a Jarka, jejich matka, se stará o vnoučata. Příležitostně hrdě vypráví, jaké mohly její dcery, tenkrát ve zlaté Praze, udělat terno.
