Článek
Při Květné neděli se koná utrpení Páně. Jinak se tomu říká Pašijová neděle. Nazývá se křesťanským pohyblivým svátkem poslední neděli před Velikonocemi. Tento svátek připomíná Ježíšův vjezd do Jeruzaléma. Tento vjezd je událost, o které se zmiňuje každé ze čtyř kanonických evangelií. Květná neděle se nazývá prvním dnem Svatého týdne. Pro stoupence nicejského vyznání se jedná o poslední týden křesťanského slavnostního postního období. Po postním období přicházejí Velikonoce.
Tato neděle se slaví požehnáním a rozdáváním palmových ratolestí. Tyto ratolesti rozprostřel zástup před Kristem, když vjel do Jeruzaléma. Vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám je obtížné získat palmy. Proto se palmy nahradily původními stromy (zimostráz, olivovník, vrba a tis). Neděle se často pojmenovává podle těchto náhradních stromů. V syrském křesťanství se nazývá podle biblických slov. Tyto slova pronesl zástup, když Ježíš vjel do Jeruzaléma.
Křesťané si palmy odnášejí do svých domovů a tyto palmy se často žehnají. Doma je zavěšují vedle křesťanských uměleckých děl nebo je dávají do svých biblí. Období před postní dobou se jmenuje masopust. V této době se v kostele dá loď s košem, do kterého se sbírají palmy. Na masopustní úterý se tyto palmové ratolesti spálí. Vyrobí se z nich popel, který se použije na Popeleční středu, což je první den půstu. Od pučících květů vrby jívy a kočiček je odvozena Květná neděle.
První shromáždění křesťanů na Olivové hoře se uvádí už v 5. století. V západní církvi se svěcení ratolestí konalo až v 8. století.
