Článek
Svatý Frorian měl podle legendy smutný osud. Tento člověk se údajně narodil ve třetím století našeho letopočtu ve zemi Rakouska.
Stal se plukovníkem římského vojska v Cetii. V současné době se tato rakouská země jmenuje Zeiselmauer. Později se stal správcem římské provincie poblíž města Enns a kancléřem císařského místodržitelství v římském Laurinku. Svatý Frorian dostal příkaz, aby ze státních úřadů propustil všechny křesťany. Tento člověk to nedělal a tím dokonce rozhněval císaře Diokleciána. Radši odešel mezi posádky římských vojenských stanic. Pak zjistil, že jsou v celé provincii křesťané zatýkání a věznění.
Vydal se za nimi a snažil se dostat do jejich vězení. Díky tomu byl zatčen, mučen a popraven jako křesťan utopením. S mlýnským kamenem na krku ho hodili do řeky Enže. Pohřbili ho v Linci a díky tomu, že byl mučen, ho prohlásili za svatého. Přímo nad jeho hrobem byl v šestém století postaven v Lorchu klášter s kostelem Svatého Froriana. Malá část relikvií se později převezla do Chrámu Svatého Víta v Praze. Samotná relikviář má rovněž katedrálu v Olomouci, kostely se nacházejí v Kladně, v Havlíčkově Brodě a Jaroměřicích. Maličké kousky chránily města před požárem.
Svatý Frorian se zobrazuje jako římský voják s přílbou, mečem a korouhví vytékající z vědra vodu na hořící dům. Stal se patronem proti požárům a vodě. Frorianovo hasičstvi se chápe jako hašení lidské zloby a nenávisti. Proto se v jeho ruce nachází nádoba vody života, která hasí vyprahlost a zlobu.
Mimo hasičů se stal taky patronem zedníků, kominíků, bednářů, hrnčířů a všech, co pracují s ohněm. Svatého Froriana můžeme objevit ve výklencích domů. Sochy nalézáme např: na náměstí,v zámcích nebo v hradech. Na Svatého Froriana probíhají slavnostní mše. S tímto světcem jsou spojovány hasičské soutěže, objevuje se na hasičských praporech a v další hasičské symbolice. Samotná symbolika Svatého Froriana pronikla celým životem a prací českých hasičů.
