Článek
Podle studie publikované v časopise Scientific Reports, obrovský starověký ostrov, který nyní leží na dně Atlantského oceánu, může obsahovat obrovské zásoby prvků vzácných zemin a dalších cenných minerálů.
Nachází se asi 1200 kilometrů (745 mil) od pobřeží Brazílie a pokrývá asi 150 000 kilometrů čtverečních (58 000 čtverečních mil) mořského dna v hloubkách od 700 do 2 000 metrů (2 300 až 6 560 stop). Myšlenka, že hřeben mohl být kdysi ostrovem, byla poprvé vznesena v roce 2018 a nyní byla potvrzena díky nové analýze půd vybagrovaných ze západního RGR.
Při hodnocení mineralogických, geochemických a magnetických vlastností sedimentu autoři studie odhalují, že vzorek je primárně tvořen červeným jílem, který odpovídá charakteristické „červené zemi“ (terra roxa), která se nachází v mnoha částech státu São Paulo. V půdě vědci objevili řadu minerálů, které jsou typické pro změny vulkanických hornin, včetně oxidovaného magnetitu, hematitu, goethitu a kaolinitu.
Dohromady tyto nálezy naznačují, že hlína vznikla v důsledku intenzivního chemického zvětrávání vulkanických hornin v teplém vlhkém klimatu s aktivními sopkami. Na základě této analýzy vědci došli k závěru, že RGR byla vystavena prvkům během eocénu, který trval až do doby před asi 35 miliony let a byl charakterizován tropickými podmínkami.
„Náš výzkum a analýza nám umožnily určit, že se skutečně jedná o ostrov,“ vysvětlil v prohlášení autor studie Luigi Jovane. „Geologicky vzato jsme zjistili, že hlína vznikla po poslední vulkanické činnosti před 45 miliony let. Vznik tedy pochází z doby před 30 miliony až 40 miliony let. A musel vzniknout v důsledku těchto tropických podmínek,“ dodává.
Předchozí výzkum také odhalil, že ponořený ostrov je bohatý na cenné minerály, jako je kobalt, lithium, nikl a také na vysoce ceněné prvky vzácných zemin, jako je telur. Vzhledem k tomu, že tyto materiály jsou klíčovými součástmi nových technologií vedoucích k přechodu od fosilních paliv, je pochopitelně velký zájem o těžbu přírodního bohatství RGR.
Nachází se v mezinárodních vodách, hřeben je v současnosti řízen Mezinárodním úřadem pro mořské dno, ačkoli brazilská vláda požádala o legální rozšíření vlastního kontinentálního šelfu tak, aby zahrnoval RGR. Ve skutečnosti má taková žádost malou šanci na schválení, protože Úmluva OSN o mořském právu (UNCLOS) stanoví, že národ nesmí vlastnit více než 200 námořních mil mořského území d svého pobřeží.
„Abychom věděli, zda lze zdroje životaschopně těžit z mořského dna, musíme analyzovat udržitelnost a dopady této těžby,“ říká Jovane. „Když zasahujete do oblasti, musíte vědět, jak to ovlivní zvířata, houby a korály a pochopit dopad, který budete mít na související kumulativní procesy,“ říká.
