Článek
Pravděpodobnost, že budete v USA zasaženi bleskem v kterémkoli roce, je přibližně 1 ku 1,2 milionu. Podle americké Národní meteorologické služby se to během vašeho života sníží na 1 z 15 300, za předpokladu, že se dožijete 80 let. I když je to stále velmi nepravděpodobné, pro každý případ možná budete chtít vědět, jak jiní přežili údery blesku.
Tak tady to je. S laskavým svolením vám ukážu čerstvou novou studii publikovanou ve Scientific Reports, jejímž závěrem je: Máte-li mokrou hlavu, můžete mít větší šanci přežít přímý úder blesku do hlavy.
Tým, který studii prováděl, zaujaly důkazy o tom, že lidé přežili přímý úder blesku do hlavy. I když je míra přežití nižší než u lidí, kteří byli zasaženi jinde, zdá se, že lidé přesto přežili, přičemž celková míra přežití po zásahu bleskem je mezi 70 a 90 procenty. Což není málo, když si vezmeme intenzitu výboje v ampérech.
Tým si položil otázku, zda vysoká míra přežití může být způsobena vodou na kůži lidí.
„Navzdory dalším ovlivňujícím faktorům lze předpokládat, že vytvoření povrchového záblesku přes lidské tělo je relevantní příčinou toho, jak lidé mohou úder blesku přežít, pokud nemají šanci schovat se někde uvnitř budovy, když burácí hromy,“ vysvětlil tým ve své studii.
„Povrchový přeskok je definován jako výbojová dráha podél vnějšího pláště způsobená vysokým rozdílem napětí mezi vstupním a výstupním bodem proudu přes tělo. V případě plošného přeskoku, nejvyšší podíl bleskového proudu proudí v kanálu blesková exploze mimo lidské tělo a jen několik ampér v lidských tkáních, jak ukazují teoretické studie a fantomové experimenty.“
Ačkoli bleskové exploze mohou pomoci přežití, předchozí studie se nezabývaly tím, jak může déšť ovlivnit jejich formování a vytvořili „fantomy“ lidské hlavy, aby tuto teorii vyzkoušeli.
Dvě hlavy obsahující tři vrstvy představující pokožku hlavy, lebku a mozek vyrobené z materiálů napodobujících lidskou tkáň, byla každá vystavena 10 vysokonapěťovým elektrickým nábojům, jeden test byl proveden za sucha, druhý po postříkání lehce slaným roztokem, napodobující dešťovou vodu.
Většina elektrického proudu, mezi 92 a 97 procenty, putovala po vnějším povrchu obou fantomových hlav, ale tým zjistil skutečné rozdíly v tom, kolik proudu proniklo vrstvami hlavy. Zatímco větší množství náboje se dostalo do vrstvy pokožky vlhké hlavy, vrstva mozku spotřebovala o 13 procent nižší průměrný elektrický proud a o 33 procent méně energie ve srovnání se suchou hlavou.
Významné rozdíly byly také v poškození fantomových hlav, přičemž k většímu poškození došlo právě u hlav suchých.
Suchá lebka (vlevo) vykazovala výrazně více poškození než lebka mokrá (vpravo).
Tým do studie zařadil také řadu omezení, včetně toho, že lebky nebyly pokryty vlasy (možná to platí pouze pro holohlavé lidi?), nebo jinými pokrývkami hlavy a že skutečné údery blesku by produkovaly daleko vyšší amplitudy. Nicméně výsledky jsou zajímavé a jsou základem pro další výzkum.
„Naše experimenty na fantomech lidské hlavy poskytují praktické důkazy pro teoreticky předpokládaný efekt, že mokrá kůže při dešti může mít lepší ochranné chování při úderu blesku než suchá kůže,“ uvedl tým ve své studii. „Očekáváme proto podobné účinky i v případě skutečných zásahů blesku do lidí během deště při bouřkách.“
