Hlavní obsah
Věda

Jsou to exomony, nebo ne?

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: NASA GSFC/Jay Friedlander a Britt Griswold

Ilustrace exoměsíce obíhajícího kolem planety mimo sluneční soustavu.

Vědci diskutují o existenci prvních měsíců pozorovaných mimo naši sluneční soustavu.

Článek

Tým „pro exomony“ je zpět, aby obhájil objev prvních a jediných exomonů, které lidstvo mohlo spatřit. Podle vědeckého časopisu Nature Astronomy, astronomové vždy věděli, že objevit měsíce u planet mimo sluneční soustavu nebude nic jednoduchého, ale debata, která v současné době probíhá v planetárních vědeckých kruzích, ukazuje, jak obtížné bude tyto takzvané exoměsíce odhalit.

Příběh začíná v roce 2018, kdy se astronomové včetně Davida Kippinga, docenta astronomie na Kolumbijské univerzitě, domnívali, že se jim podařilo poprvé detekovat exoměsíc. Objekt byl nalezen kolem exoplanety Kepler-1625b, světa podobného Jupiteru, který se nachází asi 8 000 světelných let od Země. Původně byl spatřen pomocí vesmírného dalekohledu Kepler.

Po svém údajném objevu byl měsíc Kepler -1625b příznačně nazván „Kepler-1625 b I“. Později byl zdánlivě dále potvrzen daty z Hubbleova vesmírného dalekohledu. V roce 2022 pak jiný tým, jehož členem byl i Kipping, podle všeho objevil druhý exoměsíc, tentokrát pouze pomocí Keplerova vesmírného dalekohledu. Tento objekt byl údajně pozorován na oběžné dráze Kepler-1708 b, plynného obra vzdáleného od Země asi 5 400 světelných let a s hmotností 4,6krát větší než Jupiter. Potenciální druhý exoměsíc měl podobné jméno jako první; byl označen jako „Kepler-1708 b I“.

Tyto dva měsíce se nepodobaly ničemu ve sluneční soustavě. Oba měly například větší rozměry než Země, takže se svým měřítkem podobaly třídě exoplanet, kterým se říká „mini-neptuny“. V tomto ohledu se zdálo, že první exoměsíce odrážejí některé z prvních objevů exoplanet, které zahrnovaly věci, které vědci neočekávali, jako jsou světy velikosti Jupiteru přitisknuté ke svým hvězdám a planety obíhající kolem rychle rotujících neutronových hvězd zvaných pulsary.

Ačkoli objevené, pravděpodobně, exoměsíce Kepler-1625 b I a Kepler-1708 b I, říkejme jim „tým pro exoměsíce“, si zachovávali otevřenou mysl ohledně existence měsíců a dodnes nabádají ke zdravému skepticismu. Zdálo se být pohádkově jisté, že lidstvo po desetiletích hledání pouze exoplanet objevilo své první exoměsíce.

Foto: MPS/hormesdesign.de

Infografika ukazuje vlivy, které mohou vytvořit signál podobný exoměsíci.

To platilo až do konce roku 2023, kdy samostatný tým astronomů pod vedením vědce Reného Hellera z Institutu Maxe Plancka pro výzkum sluneční soustavy, chcete-li, „tým bez exomoonu“, v článku publikovaném v časopise Nature Astronomy, oba objevy exomoonu zpochybnil.

Kipping a jeho kolegové nyní odpověděli a vypracovali výzkumnou práci, která se objevila v preprintové verzi článku na úložišti arXiv a obhajuje jejich zjištění o exomonech.

„Věřím, že Kepler-1625b a Kepler-1708b jsou naprosto platnými kandidáty na exoměsíce, a myslím, že jsme to přesvědčivě ukázali,“ řekl Kipping. „Takže co si myslím, že se skutečně děje, a proč se jim nepodařilo získat měsíc?“

Nesrovnalost v exomonu

Technika použitá k detekci těchto dvou exoplanet je podobná tranzitní metodě, která doposud poskytla velký rozsah z více než 5 000 planet v katalogu exoplanet.

Tranzitní metoda je založena na detekci malého poklesu světla přicházejícího od mateřské hvězdy planety, který vzniká, když svět přechází přes tvář této hvězdy z našeho pohledu ve vesmíru. Stejný princip platí i pro exomony, i když v mnohem menším měřítku. Pokud se tyto měsíce nacházejí ve správné poloze kolem planety, kolem které obíhají, když planeta přechází přes svou hvězdu, mělo by to také způsobit pokles světla, i když nepatrnější.

Takový mini světelný pokles je však vodítkem, které naznačilo existenci Kepler-1625 b I a Kepler-1708 b I týmu proexoměsíců. Protože je však tento pokles světelného výkonu způsobený přechodem exoměsíce tak nepatrný, nelze jej přímo pozorovat. Místo toho je potřeba výkonných výpočetních softwarových algoritmů, které jej z dat teleskopů vyčtou.

Kipping říká, že jak jeho tým „pro exoměsíce“, tak Hellerův tým „bez exoměsíců“ použili stejná data ze stejných teleskopů, ale zmizení Keplera-1625 b I a Keplera-1708 b I mohlo být způsobeno tím, jak týmy s těmito daty zacházely prostřednictvím použitých algoritmů.

Kipping řekl serveru Space.com, že tým ne-exoměsíc" mohl přehlédnout Kepler-1708 b I kvůli softwaru, který zvolil pro analýzu dat z Hubblova a Keplerova teleskopu. Ačkoli je tento software příbuzný tomu, který on a tým "pro-exomoo.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:
Johannes Kepler

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz