Článek
Lidská psychologie, která stojí za tímto faktorem, nebyla podle nové vědecké studie Ósacké univerzity, doposud správně chápána. Jak silným faktorem může být znalost místního jazyka, se pokusili vědci odhalit experimentálním pokusem přímo na univerzitě.
Na základě výsledků studie, publikované v časopise Scientific Reports, by se tyto problémy s diskriminací mohly snížit, pokud by se cizinci naučili místní jazyk a sdělovali své poznatky o vlastní zemi.
Například Centrum pro mezinárodní vzdělávání a výměnu na Ósacké univerzitě realizuje programy J-ShIP pro výuku japonštiny. Více mediálních příspěvků o podobných programech a iniciativách by mohlo přispět k dlouhodobému snížení problémů s diskriminací.
Výsledky mluví jasně. Vztahy mezi skupinami jdou navázat snadněji za určitých podmínek. A to, když lidé cítí, že jim protějšek rozumí. Domluví se stejným jazykem. A to především proto, že to snižuje jejich předsudky z různorodých názorů a nepochopení situace.
Do jaké míry se Japonci chtějí přiblížit Číňanům, když si přečtou článek popisující čínské chápání Japonska (vs. nedorozumění). Čím vyšší jsou tečky, tím silnější je záměr o oslovení.
Výzkumná skupina z Ósacké univerzity provedla experimentální studii o vztazích mezi Japonci a Číňany a zjistila, jak se mění pohled na ostatní lidi a skupiny, když mají jedinci pocit, že jim ostatní rozumí. Studie ukázala, že role pociťovaného porozumění se do značné míry odvíjí od snížení předsudků vůči druhé osobě.
Doktoři Tomohiro Ioku a Eiichiro Watanabe z Ósacké univerzity v této studii manipulovali s psychologickými procesy pocitů porozumění v kontextu východní Asie, konkrétně mezi Japonci a Číňany.
Článek byl upraven z tiskové zprávy AAAS. Vědecká studie byla publikovaná v časopise Scientific Reports na DOI: https://doi.org/10.1038/s41598-024- 63227-0
