Článek
Ve studii publikované v časopise Scientific Reports, tým vědců tvrdí, že krajty by mohly poskytnout „flexibilní a efektivní“ alternativu k jiným konvenčním hospodářským zvířatům, protože jsou překvapivě udržitelné a zároveň nabízejí maso s vysokým obsahem bílkovin, ale nízkým obsahem nasycených tuků.
Co se chuti týče, maso krajty prý chutná podobně jako kuřecí, to se ale říká vždycky, že?
Vědci zjistili, že krajty překvapivě dobře vyhovují požadavkům komerčního zemědělství. Tyto obří šelmy rychle rostou, dospělosti dosáhnou do tří let a navíc jsou vysoce plodné a schopné produkovat 100 vajíček ročně po dobu dvou desetiletí.
Python farming je dobře zavedená praxe v částech Asie, kde druhy jako krajty síťované (Malayopython reticulatus a barmské krajty (Python bivittatus) jsou běžně sklízeny pro jejich maso.
Aby vědci z Macquarierské univerzity a Oxfordské univerzity prozkoumali praktičnost této fascinující formy zemědělství, studovali něco málo přes 4 600 krajt na dvou krajtích farmách v jihovýchodní Asii: jedné v provincii Uttaradit v centrálním Thajsku a další poblíž Ho Či Minova Města v jižním Vietnamu.
Krajty byly drženy v obřích skladech s „polootevřeným“ designem, který umožňoval ventilaci a poskytoval zvířatům teploty v jejich přirozeném prostředí.
Jsou krmeny stravou, která obecně zahrnuje hlodavce chycené ve volné přírodě a odpadní bílkoviny ze zemědělsko-potravinářských dodavatelských řetězců. Některé z farem si dokonce vyráběly vlastní „klobásy“ ze zpracované odpadní bílkoviny a krmily jimi své krajty. To zní báječně!
Přestože byly krajty krmeny pouze jednou týdně, vyrostly až na 46 gramů (1,6 unce) za den. Mezi krajtami barmskými mohl být sklizen 1 gram (0,04 unce) masa krajty na každých 4,1 gramu (0,1 gramu) zkonzumovaného jídla, což je mnohem efektivnější než u jiných hospodářských zvířat.
Kromě toho bylo zjištěno, že farmy krajt produkují méně skleníkových plynů než farmy pro teplokrevná zvířata, jako jsou krávy, prasata a drůbež.
„Studenokrevní plazi… jsou mnohem efektivnější v přeměně potravy, kterou jedí, na více masa a tělesné tkáně, než by kdy dokázal jakýkoli teplokrevný tvor,“ řekl v prohlášení doktor Daniel Natusch, vedoucí autor studie a čestný vědecký pracovník univerzity Macquarie.
Nebylo také velkým problémem, když krajty vynechávaly mnoho jídel, což je užitečná znalost pro části jejich světa trpícího nedostatkem potravin. Tým zjistil, že 61 % krajt barmských hladovělo po dobu mezi 20 a 127 dny, přesto ztratilo velmi málo tělesné hmoty.
Hadi také téměř nespotřebovávají vodu, což je další velké pozitivum pro udržitelnost.
„Hadi vyžadují minimální množství vody a mohou žít i z rosy, která se jim ráno usadí na šupinách. Potřebují velmi málo potravy a budou jíst hlodavce a další škůdce napadající potravinářské plodiny. A historicky byly na mnoha místech lahůdkou,“ dodal Dr. Natusch.
Vzhledem ke všem těmto zjevným výhodám se vědci domnívají, že více zemí by se mělo začít zabývat možností komerčního chovu krajt. Představují si, že by to mohl být vhodný podnik pro některé země s nízkými příjmy, které se již potýkají s nedostatkem potravin a trpí nedostatkem bílkovin.
„Změna klimatu, nemoci a ubývající přírodní zdroje zvyšují tlak na konvenční dobytek a rostlinné plodiny, což má hrozné dopady na mnoho lidí v zemích s nízkými příjmy, kteří již trpí akutním nedostatkem bílkovin,“ dodal Dr. Natusch.
Realisticky si však myslí, že je nepravděpodobné, že by se velkochov krajt v Severní Americe, Evropě nebo Austrálii rozmohl.
„Myslím, že bude trvat dlouho, než uvidíte krajtové hamburgery podávané ve vaší oblíbené místní restauraci,“ poznamenal profesor Rick Shine, spoluautor z Přírodovědecké fakulty univerzity Macquarie.
