Článek
Co se stalo s Marsem? Proč se ztratila voda a jakou byla kdysi planetou? To je ještě hodně otázek, na které svět nezná odpovědi. Ovšem skutečnost, že zde byla tekutá voda v podobě řek, o tom jsou vědci z Královská astronomické společnosti přesvědčeni.
Stabilní povrchová voda mohla být v Noachis Terra během noachicko-hesperského přechodu. Období geologických a klimatických změn, ke kterému došlo asi před 3,7 miliardami let.
Podobné říční hřebeny byly nalezené v celé řadě terénů. Jejich přítomnost naznačuje, že v této oblasti kdysi byla tekoucí voda. Nejpravděpodobnějším zdrojem této vody byly srážky.
Mírně erodovaný říční hřbet (FSR) s množstvím malých kráterů, který vyčnívá nad okolní materiál. Kulatý útvar byl pravděpodobně impaktním kráterem vyplněným vodou nebo sedimenty.
Dvě větve řeky FSR, které vedou ve směru východ-západ. Tyto větve chrání oblast, kde se řeka rozdělila a poté znovu slila (mimo obrázek). Spodní větev je silně erodovaná a poměrně rozprostřená, horní větev je užší, ale zřetelněji zachovaná. Mohly být odkryté po různou dobu, projít různými geologickými procesy nebo představovat různá období říční aktivity. Uvnitř hřebene se nacházejí zbytky výplňového materiálu a meandr, kde se větev stáčí zpět ke spodnímu kmeni. Mezi oběma větvemi se nachází jakási stolová hornina, může se jednat o podstavec z tvrdšího materiálu nebo kráter, který byl vyplněn stejným materiálem jako řeky FSR.
Větev FSR v HiRISE na sloučeném snímku IRB. Horizontální vrstvy jsou zřetelné na straně hlavního hřebene a výplň koryta je přítomna na vrcholu hřebene. Vrstvy svědčí o tom, že materiál hřebene byl tvořen sedimenty v říčním prostředí.
Sloučený snímek IRB úzkého říčního toku se špičatým vrcholem a meandrem. Špičatý vrchol může ukazovat, že tento říční tok byl po dlouhou dobu silně erodován, dokud nezůstal pouze úzký vrchol, nebo se mohla zachovat pouze úzká část původní říční výplně.
Šikmý pohled na část systému proudů vody (FSR), zachycující několik říčních přítoků, pravděpodobně všechny aktivní ve stejnou nebo podobnou dobu. Zobrazuje meandrující řeky, oblasti, kde se protrhly břehy a kolem řeky se usadily jemné vrstvy sedimentů a větvení. V horní části snímku je velmi jasný příklad oblasti, kde se dva proudy vody protínají se zaplněným kráterem. Pravděpodobně se jedná o místo, kde řeka vtékala do kráteru, zaplnila ho a poté prorazila druhou stranu, aby pokračovala kráterem dolů do spodní části snímku
Oblast Noachis Terra nebyla nikdy tolik studovaná jako jiné oblasti na Marsu. Částečně proto, že obsahuje málo údolních sítí, což jsou rozvětvené erozní útvary, které se tradičně používají k odvození historických srážek a odtoku.
Nová studie se zaměřuje především na říční klikaté hřbety jako alternativní formu důkazu o povrchové vodě ve starověku. Jedná se o prostředí, které se příliš nezměnilo po miliardy let. Je to časová schránka, která zaznamenává základní geologické procesy způsobem, který zde na Zemi není možný.
Široké rozšíření a tvar těchto hřebenů naznačují, že se pravděpodobně formovaly během geologicky významného období za relativně stabilních povrchových podmínek.
Tato zjištění zpochybňují stávající teorie, že Mars byl obecně chladný a suchý. S několika údolími vytvořenými tající vodou z ledového příkrovu ve sporadických, krátkých obdobích oteplování. Terra zažívala teplé a vlhké podmínky po geologicky relevantní období.
Zdroje: https://www.eurekalert.org/news-releases/1090616, https://conference.astro.dur.ac.uk/event/7/contributions/607/
