Hlavní obsah
Věda

Neandrtálky u plotny rozhodně neseděly. Jak se žilo ženám v pravěku?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Willgard/Pixabay

Když vám někdo řekne „neandrtálec“, co se vám vybaví v hlavě jako první? Pokud by se náhodou jednalo o obraz člověka ve stylu „jeskynního muže“, nebylo by to až tak překvapivé.

Článek

Když pomineme rychlou představu, která se nám zobrazí v hlavě, výsledky většinou padnou na samce neandrtálce, který majzne ženu neandrtálku po hlavě kostí z mamuta, aby si ji následně odtáhl za vlasy do jeskyně, ale co samice tohoto druhu? Opravdu byly tak moc pod nadvládou mužské populace? Co o nich víme a jak vlastně žily?

Opouštěly domov?

Vzhledem k omezenému výzkumu v této oblasti je obtížné dozvědět se více o prvních letech života ženy neandrtálky. Nicméně, pokud jde o pokrok směrem k dospělosti, existují určitá vodítka.

U některých lidí je dnes například přítomna mutace DNA od neandrtálců, o které se předpokládá, že způsobuje dřívější nástup menarché, prvního menstruačního cyklu nebo menstruace. To naznačuje, že ženy neandrtálců mohly začít svá období a dosáhly zralosti (alespoň v reprodukčním smyslu) v dřívějším věku, než je k vidění u lidí dnes.

Jak stárly, možná si také vzaly sexuální partnery nebo kamarády. Malá studie publikovaná v Nature, naznačuje, že pokud našly partnera z jiné komunity mohly se přesunout do komunity svého partnera.

Vědci analyzovali genomy neandrtálských jedinců, jejichž pozůstatky byly nalezeny ve dvou různých sibiřských jeskyních, aby napověděli jejich sociální organizaci. To zahrnovalo sekvenci chromozomů Y, které se dědí od otců, ale také zkoumali mateřskou mitochondriální DNA.

Z toho zjistili, že v mitochondriálním genomu byla větší diverzita než v DNA chromozomu Y, což podle vědců lze „nejlépe vysvětlit migrací žen mezi komunitami“.

Tým však předložil pouze genetická data 13 jedinců. Bylo by zapotřebí více vzorků, aby bylo možné učinit nějaké solidní závěry o tom, zda se neandrtálské ženy skutečně odstěhovaly ze svých původních komunit.

Bolestivý porod

Bez ohledu na to, kde nakonec zůstaly, by v určitém okamžiku mnoho neandrtálských žen skončilo s roztomilým (ok, v této části hádáme) malým neandrtálským mládětem, i když nyní víme, že to mohl být také poloviční Homo sapiens. Dokonce i pro dnešní lidi může být zážitek, kdy máte vytlačit dítě, se smíšenými pocity, ale jaký byl porod pro neandrtálky?

Podle vědců z Kalifornské univerzity v Davisu a Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii, pravděpodobně stejně bolestivý a obtížný jako dnes. Pomocí skenů počítačové tomografie vytvořili vědci virtuální rekonstrukci neandrtálské pánve, konkrétně ženy nalezené v jeskyni Tabun.

Rekonstrukce naznačuje, že porodní cesty neandrtálské ženy byly zcela odlišné od porodních cest moderního člověka. Byla ze strany na stranu nejširší a nekroutila se. Tento nedostatek kroucení naznačuje, že miminka se v děloze možná netočila (ačkoli ne každý je přesvědčen), i když to neznamená, že porod byl tehdy o něco jednodušší.

Neandrtálská mláďata mohla mít o něco větší a delší hlavy, takže velké mládě a relativně malá oblast, ze které by se dalo vystoupit na svět, by se stále rovnalo hodně velké bolesti.

Naštěstí měli po svém boku lidi, kteří se přes to dostali. Studie z roku 2019 uvádí, že neandrtálci měli zdravotnickou praxi, a podle hlavní autorky Dr. Penny Spikinsové se to mohlo rozšířit na něco podobného jako porodní asistentka.

„Je pravděpodobné, že měly asistovaný porod. Roli, kterou nyní připisujeme porodním asistentkám,“ uvedl Spikins v prohlášení. „Bez podpory by pravděpodobně nedokázaly přežít daň, kterou si úmrtnost matek a dětí mohla vyžádat v jejich komunitách.“

„Lov patřil všem“

Jaká byla role žen v jejich komunitách kromě porodu další generace neandrtálců? I když je to těžké říci s jistotou, důkazy naznačují, že se nemuselo tolik lišit od mužských členů tohoto druhu.

Trauma kostí odrážející život při lovu byla nalezena ve fosiliích neandrtálských samců i samic, stejně jako důkazy o opotřebení zubů, které naznačují, že obě pohlaví se účastnila činností, při kterých byly zuby používány jako další ruka, jako je například opracování kůže.

Podle odborné asistentky antropologie Cary Ocobockové, se to pravděpodobně nezměnilo ani s rodičovstvím. „Nemáme důvod se domnívat, že prehistorické ženy opustily lov, když byly těhotné, kojily nebo nosily děti,“ uvedl Ocobock v prohlášení,„ani v hluboké minulosti nevidíme žádný náznak, že by existovala přísná sexuální dělba práce.“

Lov patřil všem, nejen mužům.

Samozřejmě, že bez stroje času je těžké přesně určit, jaký byl život neandrtálských žen. Bylo by snazší říci, co dělat nemohly, protože to v jejich době neexistovalo. Ale z toho mála důkazů, které máme, vykresluje obraz neandrtálky s mnoha rozdíly a několika podobnostmi s tím, co dnes vidíme u jejich vzdálených příbuzných.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz