Článek
Tato databáze, vytvořená z kostí a zubů téměř 5 000 starověkých lidí, kteří žili v západní Evropě a částech Střední Asie, pochází z doby před 34 000 lety a mohla by být klíčem k léčbě různých neurodegenerativních onemocnění, píše CNN.
Vědci zjistili, že některé geny, které kdysi chránily naše předky z pravěku a doby bronzové před nemocemi, nyní činí Evropany náchylnějšími k neurodegenerativním onemocněním, jako je roztroušená skleróza (RS) a Alzheimerova choroba.
Analýzou těchto genetických dat vědci sledovali, jak se geny a nemoci, které ovlivňují, vyvíjely a šířily. Viděli, jak velké změny v životním stylu, jako je přechod od lovu a sběru k zemědělství, ovlivnily, které geny prosperují.
Kombinace starověké DNA s moderními vzorky otevřela nové okno k pochopení moderních zdravotních problémů. První výsledky výzkumu odhalily některé překvapivé souvislosti.
Vezměte si například roztroušenou sklerózu. Jde o komplexní onemocnění, které celosvětově postihuje přibližně 2,5 milionu lidí a je ovlivněno různými faktory životního prostředí a genetickými faktory. Studie zjistila korelaci mezi rizikem rozvoje roztroušené sklerózy a původem lidí od starověkých pastevců, lidí Yamnaya, kteří do Evropy přivezli domestikovaná zvířata asi před 5000 lety. Tito pastevci, původem z pontských stepí, s sebou přinesli genetické varianty, o kterých se předpokládá, že chrání před patogeny přenášenými zvířaty. Tyto geny, i když byly tehdy užitečné, mohou být součástí toho, proč jsou dnes severní Evropané náchylnější k roztroušené skleróze.
Podobně genetická varianta, která zvyšuje riziko rozvoje Alzheimerovy choroby, APOE ε4, byla spojována s ranými lovci-sběrači. Studie také objasnila evoluční historii vlastností, jako je výška a tolerance laktózy.
Odborníci zdůrazňují, že náš moderní životní styl, se změnami v hygieně, stravě a medicíně, interaguje s těmito prastarými geny, což nás možná činí zranitelnějšími vůči nemocem, jako je roztroušená skleróza. Nejde ale jen o to zjistit, odkud tyto geny pocházejí, jde o pochopení složité interakce genetiky a prostředí.
Tato databáze nejen přepisuje historii starověkých populací, ale také mění naše chápání moderního zdraví a nemocí. Vědci varují, že tato zjištění jsou součástí mnohem většího a komplexnějšího obrazu naší genetické historie a jejího dopadu na zdraví, který dosud nebyl plně pochopen.
Autoři se domnívají, že tyto studie je třeba rozšířit za hranice Evropy, aby bylo možné plně pochopit, jak různé populační historie ovlivňují riziko onemocnění. Jejich cílem je umět využít tento bohatý genetický materiál k lepšímu pochopení a možná i jednoho dne ke zmírnění následků nemocí, které dnes sužují lidstvo.
