Článek
Ošetření kmenovými buňkami podle Globálního trhu léčby vypadávání vlasů v letech 2020–2027 překročí celosvětově 3,5 miliard dolarů (82 miliard Kč) při CAGR 6,2 %. Působivé, uvážíme-li, že žádná z metod není 100% účinná. Nový objev by však mohl mít klíč k léčbě plešatosti nadobro a po celou dobu byl skrytý uvnitř samotných vlasových folikulů.
Potenciálně by naše práce mohla nabídnout něco, co pomůže lidem trpícím řadou problémů, řekla matematická bioložka Qixuan Wangová v prohlášení.
Wangová, která je spoluautorkou studie publikované minulý měsíc v Biophysical Journal, která spojila jeden protein s růstem a smrtí vlasových folikulů.
Nazývá se TGF-beta a řídí, jak se buňky ve vlasových folikulech dělí a tvoří nové buňky. Je to delikátní vyvážení: příliš mnoho bílkovin a celý folikul odumře.
„TGF-beta má dvě opačné role,“ vysvětlila Wangová. „Pomáhá aktivovat některé buňky vlasových folikulů k produkci nového života a později pomáhá organizovat apoptózu, což je proces buněčné smrti.“
Nicméně, „i když se vlasový folikul zabije sám, nikdy nezabije svůj rezervoár kmenových buněk,“ řekla. „Když přeživší kmenové buňky dostanou signál k regeneraci, rozdělí se, vytvoří nové buňky a vyvinou se v nový folikul.“
To je klíč k objevu: kmenové buňky. Tito malí kluci jsou jako malí chameleoni nebo neplacení stážisté, připraveni převzít téměř jakoukoli roli, která se od nich vyžaduje, a proto je o jejich potenciál pro léčbu nemocí a zranění tak velký zájem.
„Kmenové buňky jsou nespecializovanými buňkami lidského těla,“ vysvětluje recenzní článek z roku 2019. „Jsou schopny se diferencovat do jakékoli buňky organismu a mají schopnost sebeobnovy. Mohou být neomezeným zdrojem, ať už pro náhradu ztracených tak i nemocných tkání.“
„Terapie kmenovými buňkami se pro medicínu stává velkolepou změnou hry,“ dodává článek. „Vliv kmenových buněk v regenerativní medicíně a transplantologii je obrovský.“
Kmenové buňky lze nalézt v celém těle, připravené k nasazení, když je potřeba něco opravit, ale ty ve vlasových folikulech jsou pro výzkumníky obzvláště užitečné. Je to proto, že jsou jediným orgánem u lidí, který se neustále regeneruje, aniž by musel být spuštěn nějakým zraněním nebo nemocí.
Místo toho jsou závislé na TGF-beta – a pokud vědci dokážou zjistit, jak kontrolovat hladiny tohoto proteinu, může to být klíčem k léčbě plešatosti, říká tým. Ještě lépe: vzhledem k tomu, jak se těla savců regenerují po úrazech, může to být první krok k dokonalému hojení ran.
„Ve sci-fi, kdy se postavy rychle uzdraví ze zranění, je myšlenka, že kmenové buňky to umožnily,“ vysvětlil Wang.
„V reálném životě nás náš nový výzkum přibližuje k pochopení chování kmenových buněk, abychom jej mohli ovládat a podporovat hojení ran.“
