Za neurologické poškození je zodpovědná imunitní reakce, nikoli virová infekce

Po léta panovalo přesvědčení, že akutní virové infekce jako Zika nebo COVID-19 jsou přímo zodpovědné za neurologické poškození, ale vědci z McMaster University, podle recenzované publikace, nyní zjistili, že za tím stojí reakce imunitního systému.

„Zajímalo nás pokusit se pochopit, proč je tolik virových infekcí spojeno s neurologickými onemocněními,“ říká Balintová. „Naše důkazy naznačují, že to není samotný virus, který způsobuje poškození, ale jedinečná populace T buněk, které jsou součástí imunitního systému a které jsou ve skutečnosti zodpovědné za poškození.“

K tomuto závěru se tým McMasteru zaměřil na virus Zika. Během laboratorního testování vědci, jak se očekávalo, našli T buňky, které byly specifické pro virus Zika a určené k odstranění infikovaných buněk. A našli i něco jiného.

„Na naší studii bylo zajímavé, že ačkoli jsme našli některé T buňky specifické pro virus Zika, identifikovali jsme buňky, které nefungovaly jako normální T buňky a zabíjely spoustu buněk, které nebyly Zikou infikovány.“

Tyto buňky se nazývají NKG2D+CD8+ T buňky a vědci tvrdí, že jejich agresivní reakce je zodpovědná za neurologické poškození způsobené infekcemi mimo virus Zika, jako je COVID-19 a dokonce i septický šok.

Agresivní reakce je výsledkem toho, že tělo produkuje velké množství zánětlivých proteinů zvaných cytokiny, které s mírou pomáhají koordinovat reakci těla při boji s infekcí nebo zraněním tím, že imunitním buňkám říkají, kam mají jít a co mají dělat, když dorazí.

„Pokud imunitní buňky našeho těla přehnaně reagují a nadměrně produkují zánětlivé cytokiny, povede tento stav k nespecifické aktivaci našich imunitních buněk, což následně vede k vedlejšímu poškození. To může mít vážné následky, pokud se to stane v mozku,“ říká Ashkarová.

Tento objev nabízí výzkumníkům a vědcům nový cíl pro léčbu neurologických onemocnění vyvolaných akutními virovými infekcemi. Ve skutečnosti Balintová již našla léčbu, která je slibná.

„Elizabeth experimentovala s protilátkou, která může zcela blokovat a léčit devastující neurotoxicitu na zvířecím modelu, který je již v klinických studiích pro různá použití u lidí,“ říká Ashkarová.

Balintová doufá, že bude pokračovat ve své práci na nalezení léčby, která by byla účinná u lidí.

„Existuje několik různých dalších virů, které máme zájem studovat, což nám pomůže vytvořit nejlepší možnosti léčby,“ říká Balintová.

NÁZEV ČLÁNKU

Přihlížející aktivované CD8+ T buňky zprostředkovávají neuropatologii během virové infekce prostřednictvím cytotoxicity nezávislé na antigenu, vydaném 5. února 2024