Hlavní obsah
Názory a úvahy

„Hodinu pravdy“ zneužívají levicoví extrémisté. Tahají ze systému peníze

Foto: VitVit, CC BY-SA 4.0

Občankář Ondřej Lánský propaguje „solidaritu“ pro sebe a „sebepotlačení“ pro vás.

Berou dva i víc platů, zneužívají vědecké granty na politiku a ještě by na to chtěli víc peněz! Posuďte sami.

Článek

V úterý podala iniciativa Hodina pravdy ostrý protest na odpověď vlády. Budou protestovat dál a chtějí víc peněz! Přiznám se, že stávka filozofických fakult 28. března mi od začátku nepřipadala jako dobrý nápad. Mám totiž pocit, že naše obory, humanitní vědy, se mění v nedůstojnou levicovou propagandu, a že při tom nerozhoduje ani tak váha módních dogmat, ale spíš síla peněz, která za nimi stojí. Naše obory zachrání, pokud se zhoubné penězovody přeruší. Peníze by měli dostávat ti, kteří skutečně dělají výzkum, ne reprezentanti pavěd, kteří chtějí být placeni za svou mravní krásu, nebo v horším případě zneužívají vědecké peníze na dělání extrémistické politiky.

Přiznám se, že ani nápad demonstrovat proti státu, když jde přitom o problém řešitelný především uvnitř univerzit, mi nepřipadá dobrý. Navíc to časově spadalo do doby divných proruských demonstrací, které byly taky proti současné demokratické vládě Petra Fialy. Veřejnost pak vnímala protest 28. března tak, jako by hloupí humanitní vědci teprve teď procitli, seznali pravdu, a opožděně se přidali k „dezolátům“. Ty protesty mají ale starší kořeny u petice, kterou v roce 2022 sepsal historik Jan Stejskal jakožto děkan olomoucké fakulty a s ním i politolog Tomáš Lebeda. Časová shoda s proruskými a probabišovskými protesty je neplánovaná náhoda. (I když podívám-li se na to ostré protivládní prohlášení z 4. dubna, tak nevím. Proč tak ostře?) Stejskal i Lebeda jsou nepochybně kvalitní vědci, olomoucká fakulta je vskutku systémem poškozovaná. V Praze ale protesty prospěly úplně jiným lidem.

Grant na experimentální expozici erotickým videostimulům

Už jsem se vyjádřil, že mezi námi humanitními vědci jsou bohužel takoví, kteří systém zneužívají, protože buď pobírají od státu peníze za dva a více sinekur na více institucích, nebo berou řetězově granty GAČRu, jejichž tématem bývají buď pavědecké nesmysly, nebo zadání prostě notoricky neplní.

Například, když mi byl v roce 2019 v Grantové agentuře (GAČR) zamítnut seriózní grant o osvícenství, zjistil jsem, že mezi schválenými granty byl projekt nějaké Kláry Bártové z pražské Fakulty humanitních studií, která chtěla zkoumat sexuální reakce na „vizuální podněty“ (grant 20-03604S). To jim jako bude promítat porno?, říkal jsem si tenkrát. Pak jsem zjistil, že asi ano, protože už předtím měla grant, kde bylo jasně napsáno, že bude zkoumat sexuální reakce na základě „experimentální expozice cíleným videostimulům“ (Grant GAČR reg. č. 16-18891S).

Univerzita se třemi filozofickými fakultami

V Praze je ale i problém institucionální. Pražská Univerzita Karlova má totiž unikát – tři filozofické fakulty. Všechny chtějí víc peněz. Fakulta humanitních studií vznikla v divokých 90. letech přetransformováním ze soukromé školy zvané Institut základů vzdělanosti, kterou založili podnikatelé Sokol a Pinc pro lidi, kteří neudělali přijímačky na filozofickou fakultu. Tehdejší děkan FF UK František Vrhel jim ale dovolil, že smějí chodit na řádnou výuku na FF UK. Takže byli „napolo“ studenty. Časem jejich počet narostl natolik, že se jejich existence legalizovala roku 2000 zařazením IZV do univerzity jako nové fakulty s dnešním názvem. Kdyby stát měl převzít do svých rukou nějakou velkou soukromou firmu nebo krachující banku, vedly by se o tom velké diskuze. Tady ale Univerzita Karlova, resp. děkan Vrhel, udělali rozhodnutí sami. Teď to musíme platit.

Onen samopohyb humanitních věd směrem dolů, k propagandě, silou peněz, začal právě vznikem této fakulty. Oba podnikatelé Sokol a Pinc totiž preferovali vědce, kteří měli sklon k mravnímu socialismu, a vezmete-li v úvahu kolik pracovních míst taková „polosoukromá“ fakulta nabízí, tak to byla velká síla.

Pak tu máme Filozofickou fakultu, o jejímž významu nelze pochybovat, ale zase má určitý problém s financemi. Vinou jisté velkorysosti v utrácení, která nehleděla vždy na reálné hranice, má dnes staroslavná fakulta ohromný dluh v řádu desítek milionů korun. Přesnou částku jsem na jejich webu nenalezl, ale jistě by nebyl pro novináře problém si to od nich vyžádat. Ten dluh bude nejspíš sanovat stát, a to na úkor jiných filozofických fakult, jež teď svorně demonstrují za vyšší cíle.

Pak zde existuje ještě Fakulta sociálních věd, z níž pocházejí dva členové NERVu. Podíleli se na asociálních návrzích úspor z 3. 11. 2022, které vzbudily spoustu hněvu PROTI VLÁDĚ. Kupodivu nenavrhli uspořit zrušením dvou ze tří filozofických fakult v Praze, ale „zvyšovat zákonný věk odchodu do důchodu“. Ano, slyšíte správně, právě od NERVu padl onen návrh, který teď hýbe protivládními protesty a dodává sílu Babišovi. A slyšeli jste od nich, že by tuto dezinformaci uvedli na pravou míru? Ne. Nechávají lidi u představy, že s nápadem přišla Fialova vláda.

Peďák: vy se „sebepotlačte“ a jim dejte peníze peněz

Protestů se zúčastnila i Pedagogická fakulta, kde se do čela postavili dva výtečníci, kteří reprezentují ony politiky mravního socialismu i bezskrupulózní mnohoobročníky. Hlavním koordinátorem byl marxista Michael Hauser, jenž kdysi věštil smrt kapitalismu a filozoficky radil KSČM, a po boku mu stál Ondřej Lánský z katedry občanské výchovy. V dojemném prohlášení o nízkých platech nějak zapomněli uvést, že mají oba placené úvazky na Filozofickém ústavu Akademii věd. Takže berou dva platy. Hauser je na Oddělení kontinentální filosofie XX. století, kde je placený za marxismus, Lánský je na zdiskreditovaném Centru globálních studií, kde je placený za svou mravní krásu. Dělá tam dokonce ředitele!

Lánský je autorem knížky o tom, že demokracie je zastaralá a měla by se opustit ve prospěch vágního přízraku „solidarity“. Inspirovala ho prý k tomu filosofie Latinské Ameriky, jak sděluje v knize „Je třeba zavrhnout liberalismus“. (Zde na to skvělá recenze od filozofa Mateje Cibíka z pardubické univerzity.) V názvu knihy je na konci otazník, ale napsaná je jednoznačně bez otazníku. Prostě s liberálním státem musí být konec, a tento člověk má na pedagogické fakultě na starosti přípravu budoucích občankářů!

Součástí Lánského filosofie solidarity, je i požadavek, aby ostatní lidé provedli tzv. sebepotlačení. To je zajímavé. Takže on chce, aby se ostatní lidé „sebepotlačili“, ale sám demonstruje za víc peněz pro sebe.

(Ve vedení protestu stanula i politička strany Zelených Monika Horáková, někdejší členka extrémistické platformy „Zelená revize“. V komunálních volbách roku 2022 kandidovala za alianci „Solidarita“.)

Filda: víc peněz pro Slačálka, Spurného a Pullmanna

Filozofická fakulta protestovala mocně, účastníci valili na Pražský hrad maketu Sisyfova kamene. V úpěnlivém protestu o drtivém podfinancování se zapomněli vyjádřit k tomu, že na fakultě jsou jako „vědci“ placeni i anarchista Ondřej Slačálek a v Pullmannově Ústavu hospodářských dějin zase působí bojovníci za reformní socialismus – Spurný, Sommer i Pullmann.

Je ironie, že anarchista Slačálek působí na katedře politologie, stejně ironické je, že v onom roce 2019 dostal grant na anarchismus (GA20-15012S). To je jako kdyby ÚV KSČM dostal grant na to, aby si napsali volební program. Až na to, že Slačálek nikam kandidovat nemusí, FF UK mu dává jistější a trvalejší možnosti státního financování.

Zastavím se u historika Matěje Spurného z Ústavu hospodářských dějin, na kterém vám mohu ukázat příklad jednoho z těch mnohoobročníků. Ačkoliv jsme slyšeli sténání o nízkém platu, tento reformní socialista má také úvazek na Akademii věd, a sice na Ústavu pro soudobé dějiny. Na obou pracovištích se věnuje propagaci krásného reformního socialismu, a to zejména šířením diskutabilních dezinformací o totalitě 50. let. Kromě toho má ale ještě post předsedy německé politické neziskovky, jež nese zavádějící název „Společnost Bernarda Bolzano“. Kdyby se skutečně zabývala činností slavného osvícence, nic bych proti ní nenamítal, jde ale o nátlakovou skupinu, která tu propaguje klimatickou politiku. S Bolzanem nemá nic společného. (Kromě toho si v roce 2022 řekl i o grant a dostal ho (GA 22-17295S). To jsou 3 platy (Doplnil jsem opravu - pozice předsedy společnosti Bernarda Bolzana je podle nového sdělení čestná.) Přátelé, ale on je „drtivě podfinancován“!

FHS: peníze na porno a performance

A nakonec se zastavím u Fakulty humanitních studií. Zde stál v čele protestů antropolog Petr Wohlmut, jenž napsal další dojemné prohlášení o drtivém podfinancování. (Přitom podle tabulek jsou platy na FHS jedny z nejvyšších.) K jeho zveřejnění si ale vybral levicově extrémistický plátek referendum.cz, což není dobré. Nastínil zde také, jakým záslužným činnostem se na FHS věnují: „Aktivně vedeme rozpravu o sociálních a etických otázkách, podporujeme porozumění ve společnosti, udržujeme naše kulturní bohatství a chráníme historické dědictví.“

Opravdu? Tak já jsem si pane kolego zjistil, co provádí ve výuce zmiňovaná sběratelka grantů paní Klára Bártová. Na FHS učí předmět „lidská sexualita“ (zde sylabus). Řeší se zde „modely sexuální reakce u mužů a žen, typy orgasmů a průběh erekce“. Chodí sem přednášet externisté zvenku. Mezi nimi jsou třeba: „Lenka Blažejová provozující S-M salon“ anebo „Lenka Klodová, umělkyně zabývající se pornografií pro ženy“.

Zda při tom zmíněná „umělkyně“ řešila i „etické otázky“ jsem nezjistil. Určitě však přispěla k „porozumění ve společnosti“ a „udržení kulturního bohatství“.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz