Článek
V pořadu Máte slovo, který odvysílala veřejnoprávní ČT ve čtvrtek 19. října, zazněla tři závažná a bizarní sdělení, jež si zaslouží uvést hned na začátku.
1) Že tunely pod pásmem Gazy už údajně dávno nejsou v provozu. Tuto myšlenku vyslovil orientalista Petr Pelikán a měla by se okamžitě sdělit generálnímu štábu Izraelských obranných sil, neboť ti se zřejmě zcela zbytečně chystají na těžké boje kolem těchto tunelů.
2) Že Izraelci – v roce 1948 – vytrhávali těhotným ženám děti z břicha a před tím uzavírali sázky, zda to bude holčička, nebo chlapeček. Tuto informaci vyjádřenou formou rétorické otázky sdělila paní Hannah Hammadová ze Sdružení přátel Palestiny. Nikdo ji nekorigoval, ani nežádal doložení.
3) Informace, že Izrael chystá „kolektivní trest“ obyvatelstva v pásmu Gazy. Toto obvinění vyjádřila sama moderátorka Michaela Jílková formou otázky, kdy se ptala, zda si myslíte, že je „kolektivní trest“ správný? Tím tvrdila, že pozemní operace v pásmu Gazy je ve skutečnosti míněna jako „kolektivní trest“.
V první řadě mi vůbec nepřipadá, že by tento formát pořadu byl vhodný pro tak závažné téma. Na necelou hodinu čistého času se do studia naženou 2 diskutující z každé strany, z toho po 1 komentujícím hostu z každé strany, někdy se vyjadřují i lidé z publika. To je 7 diskutujících + moderátorka. Ve výsledku z toho vznikne jen několik výkřiků, na které ani není čas reagovat, nebo něco doložit. Navíc diskuze k Palestině bývají často zablokovány tím, že si „propalestinská“ strana vezme do publika nějakého Palestince, který na sebe výkřiky strhne pozornost a zasekne debatu úplně. Tentokrát zastupovala Palestince paní Hannan Hammadová ze Sdružení přátel Palestiny, jež se ovšem narodila v Československu a žije v Praze. Ta sice mluvila klidně, ale obsah toho, co říkala, byla hrůza.
Proizraleskou stranu zastupovali diskutující Alexandr Vondra a Vladimír Votápek, v roli hosta Martin Ondříček, propalestinskou stranu orientalista Petr Pelikán, poslanec Jiří Kobza a v roli hosta Hannan Hammadová, povoláním terapeutka. Podíváme-li se na web paní Hammadové, pochopíme, že propalestinská strana měla nefér výhodu, jelikož jde o bytost s nadpřirozenými schopnostmi. Paní Hammadová před lety nalezla cestu k vnitřní stabilitě a emočnímu míru, osvojila si umění psychoterapie. Na seminářích i při individuální hodině vás naučí buď techniku emoční svobody (EFT), nebo „kvantovou transformaci mysli za pomoci programů ukotvených v podvědomí“ (KTF). Do třetice ovládá i techniku, jak si v mysli vymodelovat realitu, jakou si přejeme. Tuto techniku uplatňuje paní Hammadová očividně i na historii arabsko-izraelského konfliktu.
Od paní Hammadové jsme se dověděli celou řadu nečekaných informací. Izraelská armáda prý postřikuje Araby pesticidy (aspoň to mělo být zřejmě smyslem přetrhávaného sdělení), dále „školní pomůcky nesmí do Gazy, jsou zakázaný“ (6 min 04s). Před vznikem státu Izrael byla Palestina prakticky ráj náboženské tolerance (12 min). O rozdělení Palestiny se prý rozhodlo v OSN bez nich a bylo to nemorální. „Palestinský národ je nejvzdělanější národ na světě (…), přesto že Izrael bombarduje školy.“ (21 min) „Pojďme si dávat pozor na to, abychom pořád neobviňovali tu druhou stranu.“ (22 min 10) „Já bych chtěla jenom říct, já jsem nikdy neslyšela, že by někdo odsoudil to, že v roce 1948 probíhalo rozřezávání těhotným ženám břicho a předtím se sázelo, jestli je to holčička, nebo chlapeček.“ (24min 58s).
Rozřízlá těhotná žena v kibucu Kfar Aza
Paní Hammadovou nikdo neupozornil, že zatímco ona vypráví bez zdroje o poněkud těžko prokazatelných případech z roku 1948, tak během genocidního útoku Hamásu se takový případ opravdu stal. V kibucu Kfar Aza byla objevena mrtvola těhotné ženy, jíž útočníci rozpárali břicho a dítě, jež bylo stále spojeno pupeční šňůrou s matkou, probodli také. Hrozné.
Nález popsal záchranář Yossif Landau, přesně touto větou: „Viděli jsme těhotnou ženu ležet na zemi, pak jsme ji otočili a viděli jsme, že její břicho je rozříznuté, doširoka rozříznuté. Nenarozené dítě, stále spojené pupeční šňůrou, bylo probodnuté nožem. A matka střelená do hlavy. Můžete si zkusit představit, co se stalo jako první.“ (We saw a pregnant lady lying on the floor, and then we turn her around and see that the stomach is cut open, wide open. The unborn baby, still connected with umbilical cord, was stabbed with a knife. And the mother was shot in the head. And you use your imagination, trying to figure out what came first.) Kromě toho byla v kibucu hromada asi 20 mrtvých dětí, spálených do jedné změti, na jedné fotografii můžete vidět kočárek s mrtvolou matky opodál… Ani za tento hrůzný čin se dosud nikdo neomluvil a v debatě neuznala paní Hammadová, ani pan Jehlička, že se něco takového vůbec stalo.
Bylo rozdělení Palestiny podle plánu OSN roku 1947 v neprospěch Arabů?
V debatě jsme se dověděli od pana Zdeňka Jehličky (ISM/Přátelé Palestiny) a Hammadové, že většinu země dostali Židé, plán byl prý pro Araby strašně nevýhodný. Ve skutečnosti dostali Arabové souvislé území, zatímco Židé jen vzájemně oddělené enklávy. Díky poušti Negev na jihu byla rozloha skutečně o něco větší. Rozdělení uškodilo Židům, nedalo jim ani část Jeruzaléma, kde žila velká populace ve starobylé židovské čtvrti. Nedalo jim ani město Hebron, kde byla taky starobylá komunita.
Vznikl Izrael roku 1948 na základě „etnické čistky“?
Během války za nezávislost, která začala už před vznikem státu Izrael, odešlo arabské obyvatelstvo ve dvou vlnách. První vlnu od prosince 1947 až března 1948 podnítil postup domácích arabských ozbrojenců. Mělo jít jen o dočasný odchod z místa bojů, kam se Arabové chtěli vrátit, až budou Židé zmasakrováni či vyhnáni. Teprve druhou vlnu vyvolal vítězný postup izraelských ozbrojených sil mezi dubnem a červnem 1948. V této ofenzívě byli úmyslně vysídleni jen Arabové podél spojnice mezi Jaffou/Tel Avivem a Jeruzalémem. Ta byla neustále odstřelovaná, ale pro přežití zásadní. Boj o Jeruzalém Židé přesto zcela nevyhráli. Původní čtvrť ve Starém městě neubránili, tamní Židé byli buď pobiti, nebo deportováni do Jordánska.
Důslednou etnickou čistku prováděli Arabové, na všech územích, které dobyli. Židé byli vysídleni z Jeruzaléma, z Hebronu i z pásma Gazy. Nikde Židé nesměli zůstat. Na izraelském území část Arabů zůstala. Pokud měli občanství, měli plná občanská práva.
Po válce okupoval pásmo Gazy Egypt, takže nechápu, proč paní Hammadová mluvila o tom, že tam arabské uprchlíky držel Izrael. I když je Egypt arabská a muslimská země, držel domácí obyvatelstvo izolované a neumožnil jim volně splynout. Z pásma Gazy se stalo vězení. Historický Jeruzalém i hory (aneb „Západní břeh“) okupovalo Jordánsko. Ani to neumožnilo Palestincům se volně integrovat, drželi je v „uprchlických táborech“. Izrael získal tato území až za šestidenní války roku 1967. Araby nevysídlil, ale obyvatelé těchto území nejsou občany Izraele a nemají občanské postavení.
Blokáda pásma Gazy
Pásmo Gazy se po dobytí roku 1967 stalo znovu smíšeným územím. Kdo z historie zná Natana z Gazy, ví, že tu Žid žili kontinuálně odedávna. Až do čistky roku 1948. Noví Židé byli ovšem označováni za „osadníky“ a Izrael se zavázal, že při „odchodu“ („disengagement“) roku 2005, je přiměje k odchodu. Kibucy byly vyklizeny, Židé odsunuti. To vše izraelskou armádou. Proti vlastním lidem.
Pásmo Gazy mohlo přesto normálně žít v běžných ekonomických vztazích s izraelským okolím. Za míru skutečně jezdili Arabové na práci do kibuců, ale Hamás to vše zničil. Hamás vyhrál volby roku 2006, v následné občanské válce s Fatahem provedl převrat a nastolil v pásmu Gazy svou vládu. Sleduje iracionální politiku, kdy ničí vlastní ekonomiku, protože jediným jejich cílem je škodit vojensky Izraeli. Skleníky a pole, která po sobě nechaly kibucy, Hamás nechal zchátrat a zničit.
Izrael a Egypt nastolily blokádu nejprve jako dočasnou reakci v letech 2005-06, ale po převratu roku 2007 se blokáda stala časově neomezenou. Přesto není pravda, že by blokáda bránila dovozu potravin a že by měla za cíl vyhladovění, nebo genocidu obyvatel. Blokáda zakazuje dovoz zbraní, vojenského materiálu, chemikálií a pak všeho, co by se dalo použít pro stavbu vojenských outpostů, tunelů a dalším vojenským účelům. Hamás raketovými útoky úmyslně ničil hraniční přechody, zničil místa, kde se odehrával vzájemný obchod.
Že by Izrael zakazoval dovoz učebnic, jak tvrdila paní Hammadová, mě překvapilo. Po rešerších se domnívám, že je to lež. Paní Hammadová opakovala slogan, který vytvořila neziskovka Human Rights Watch v roce 2009, kdy během operace Lité olovo Izrael musel bojovat s Hamásem a stejně jako teď utužil blokádu. I tehdy šlo o reakci na teror. Avšak i Human Rights Watch tehdy tvrdila, že kvůli blokádě v pásmu Gazy prý nezvládají tisknout učebnice a nemají dost pomůcek. Ani oni neříkali, že je zakázán dovoz učebnic a školních pomůcek. Paradoxní je, že učebnice zakazoval Hamás, a to učebnice vytvořené OSN. Podle Hamásu ale neodrážely smýšlení a kulturu domácího lidu. Později vytvořila agentura OSN pro Palestince (UNRWA) učebnice, se kterými spokojeni byli, ale Izrael je kritizoval, protože propagovaly nenávist k Izraeli.
Utužení z doby operace Lité olovo ze zimy 2008/09 je už dávno pryč. Jen neziskovky a propalestinské organizace vytrhávají izolované momenty z dějin a zobecňují je jako trvalá opatření. I když seznam povolených a zakázaných položek může působit bizarně, zkušenosti s Hamásem bohužel ukázaly, že opatrnost je na místě, jelikož vše předělávají na zbraně. Z trubek na zavlažovací vodovod vyrobili rakety, pohonné hmoty pro nemocnice ukradli pro svoje vojenská vozidla.
Vzájemné boje Arabů aneb je utlačovatelem Izrael?
Konečně si závěrem řekněme, že i Arabové byli a jsou vnitřně rozděleni. Hamás není žádný přirozený, ani dobrotivý vládce pásma Gazy. Za občanské války s Fatahem roku 2007 spolu obě frakce otevřeně bojovaly. Tvrdilo-li to divné Sdružení přátel genocidních teroristů, že utlačovatelem je jen Izrael, pak nemluvili pravdu. Hamás udusil veškerý normální život, pásmo Gazy mohlo prosperovat z přímořské polohy, dělat zemědělství, obchodovat s Izraelem. Po genocidním útoku vydal prezident Mahmud Abbas z Palestinské autonomie zprávu, v níž prohlásil OOP za jediného představitele Palestiny. Jde o obnovení občanské války mezi Araby? Abbás pak kritiku stáhl, ale z průběžného zpravodajství vyplývá, že něco se děje. Zejména snaha Hamásu zablokovat civilistům možnost evakuace z budoucí zóny bojů prý vzbudila mezi Palestinci nevoli. Není žádný důvod Hamás obhajovat.
A ještě k pořadu – dramaturgie umožnila domácím propalestinským propagandistům odříkávat svoje dogmata ve veřejnoprávní televizi, a to bez jakékoliv korekce. Při tom se dalo čekat, že „Propalestinci“ budou postupovat takto. Že budou odříkávat nějaký případ, který nelze nijak ověřit, že budou vršit drastická obvinění vůči Izraeli, která zapůsobí už jen tím, že je vysloví. To se jim nemělo umožnit. Myslím, že dramaturgie pořadu poněkud přecenila svoje síly.
