Douglas Haig, nejhorší vojevůdce všech dob a řezník od Sommy

Celé divize byly kompletně zmasakrovány, aniž by dosáhly jakéhokoliv úspěchu. V příštích 4 měsících pak padne dalších 400 000 anglických vojáků. Architektem tohoto šíleného masakru byl právě britský generál Haig. Ten si za něj vysloužil poprávu přezdívku Řezník od Sommy.

Otázka, kdo byl nejhorším vojevůdcem historie, je složitá jako ptát se, kdo byl nejlepší. Jeden z nejžhavějších kandidátů je však právě velitel britských vojsk v 1. světové válce, generál Douglas Haig. Ten proslul především jako nemilosrdný řezník svých vlastních vojáků, kteří umírali po statisících. Haig vedl své vojáky po dobu tří let a většina britských ztrát během války (celkem 723 000 padlých) připadá na vrub právě jeho velení.

Polní maršál Douglas 1. hrabě Haig se narodil 19. června 1861 do bohaté rodiny šlechtice a obchodníka s whisky. Měl absolvovat klasické humanitní vzdělání na britských školách a nic nenasvědčovalo tomu, že by měl udělat kariéru v armádě. Školu však nikdy nedokončil.

Vynikal jen v jedné věci - byl skvělý jezdec a hráč póla. Díky tomu dostal nabídku, aby vedl vojenský tým tohoto jezdeckého sportu. Tak se stal vojákem. Většinu kariéry strávil v Indii, Africe a dalších vzdálených místech impéria, kde velel různým oddílům kavalerie. Zúčastnil se také několika imperiálních válek. V přestávkách mezi nimi zastával různé posty na ministerstvu války a v dalších úřadech.

Jedno však měly společné - vždy se jednalo o jezdectvo. Tedy složku armády, která již byla zcela za zenitem. O moderních způsobech vedení války nevěděl vůbec nic. Na vojenské akademii, kterou absolvoval, se vyučovala jezdecká taktika z napoleonských válek.

V roce 1915 se stal vrchním velitelem britského expedičního sboru ve Francii, a to hlavně díky svým konexím a hanlivým dopisům, které psal na své nadřízené. Tím začala jeho smutně proslulá kariéra ve vedení vojsk.

Zjara 1916 začal plánovat svoji velkou ofenzivu. V ní se držel sto let staré a zcela šílené taktiky, kterou praktikoval Napoleon Bonaparte. Čelní útok pěchoty proti středu obrany nepřítele. Naprosto přitom ignoroval fakt, že tento útok již není technicky možný. Rozsáhlá pole ostnatého drátu, kulomety, plyn a plamenomety zabrzdily jakýkoliv pohyb pěchoty.

Přípravy na útok zabraly několik měsíců. Bez jakéhokoliv utajení. Císařská armáda od prvního dne věděla, kam zaútočí a měla čas vybudovat opevněná postavení. Stejně jako Britové budovali železnice pro přísun posil, Němci se zakopávali a betonovali bunkry.

24. června začala dělostřelecká příprava, která trvala 7 dnů. Haig nechal vystřílet miliony granátů, které se ovšem zcela minuly účinkem - jednalo se o pěchotní šrapnely, které vůbec nepoškodily německá opevnění.

Ráno 1. července vydal rozkaz k útoku. Britští vojáci, v duchu napoleonské taktiky, vyšli ze zákopů a volným krokem postupovali směrem k německým pozicím.

Ačkoliv ostatní důstojníci doporučovali noční útok či kouřovou clonu, Haigh vše zavrhl. Podle něj by to jen zvýšilo chaos na bitevním poli. Odmítal i jakékoliv nové technické prostředky, například letecký průzkum. Britové tedy pochodovali za jasného letního rána, bez jakéhokoliv krytí ve vyrovnaných řadách přímo proti kulometům, které je kosily po tisících jako na střelnici.

Každý jiný důstojník by byl okamžitě odvolán z funkce, Haig však svedl neúspěch na samotné vojáky a další 4 měsíce pokračoval se stejnou taktikou. Celé pluky nezkušených nováčků byly hnány do přímých útoků bez naděje na úspěch. Do útoků byli záměrně nasazováni zcela noví vojáci bez zkušeností ze zákopů, protože podle Haiga měli větší elán.

Bitva byla ukončena 11. listopadu bez jakéhokoliv výsledku. Němci udrželi své pozice, průlom se nepodařil. Bitevní pole na Sommě mělo pouze 10×20 kilometrů. Na této ploše padlo za 4 měsíce 1.200.000 britských, francouzských a německých vojáků. Jednalo se o největší vojenský masakr historie, se kterým se může rovnat jen gigantická bitva u Kurska v roce 1943.

Za svou roli u Sommy si Haig vysloužil přezdívku Řezník, zároveň však byl povýšen na polního maršála. Ačkoliv se proti němu postavili vojáci i politici, snahy o jeho odvolání neuspěly. Proto mohl začít plánovat ještě horší bitvu - ofenzívu u Passchendaele, která se uskutečnila v létě 1917. Ta se odehrála uprostřed bažin a dodnes je synonymem hrůz zákopové války. Proti ní ostře vystoupil i britský premiér, Haig ho však obešel a útok zrealizoval. Přinesla jen dalších 300 000 mrtvých Britů.

Generál Haig velel britským vojskům až do konce války, ke konci se však jej povedlo částečně odstavit od plánování operací. Vítěznou stodenní ofenzívu naplánovali australští a kanadští velitelé.

Haig zemřel 29. ledna 1928 na infarkt. Po skončení války se věnoval především veřejným projevům a odhalování pomníků, kterých bylo potřeba skutečně hodně - hlavně díky němu.

Zdroje:

Bob Bushaway - Haig and the Cavalry - Journal of the Centre for First World War Studies

National Army Museum - Douglas Haig: The chief

Imperial War Museums - Field Marshal Sir Douglas Haig