Kryptoměny vs. největší bubliny historie – čekání na další krach

Nedávno jsem zaslechl velmi zajímavý rozhovor dvou žen. Ta mladší učila tu starší používat fotoaparát na smartphonu. Jak udělat fotku, jak ji uložit, jak ji odeslat. Po detailní instruktáži ta starší řekla něco velmi zajímavého:

„Víš, já mám teď možnost vydělat spoustu peněz. A není to žádný podvod, je to naprosto legální. Říká se tomu kryptoměny. Prostě si uděláš účet na takovém portálu, založíš si tam peněženku, vložíš peníze a pak se jen díváš, jak ti to tam naskakuje. Nemusíš vůbec nic dělat. Ta paní, co mi to poradila už tak vydělala spoustu peněz.“

Byl jsem tím ohromen. Jak je možné, že někdo, kdo zcela evidentně nemá a) ekonomický b) právní c) technologický background, je ochotný investovat své úspory do něčeho, o čem vůbec nic neví? Tady je něco špatně!

A historie nám již uštědřila několik důležitých lekcí, kam může vést slepá důvěra v hodnoty bez zdravé skepse.

Tato bublina je v souvislosti s kryptoměnou zmiňována poměrně často (myslel jsem si, že jsem jediný, koho to napadlo, ale nejsem). Její důležitost spočívá především v tom, že je to patrně nejabsurdnější ceninová bublina všech dob. O co se jednalo? O tulipány. Prostě a krátce se kvůli módě a vysoké poptávce se staly cibulky tulipánů v Holandsku 17. století vyhledávanou investiční příležitostí. Bylo jich málo a jejich cena rostla. Tento růst však v určitém okamžiku překonal hranice normálu; jedna cibule stála 24 vozů s obilím, 8 vepřů, 4 krávy, 4 sudy piva, 1000 liber másla a několik beček sýra. Zavedený pivovar v Utrechtu měl cenu 3 cibulí.

Jak je z popisu výše patrné, jednalo se o naprosto absurdní nadhodnocení ceniny, která ve skutečnosti neměla hodnotu vůbec žádnou. Bublina splaskla ve chvíli, kdy začaly obchodní lodě dovážet tuny cibulí a už nebyl nikdo, kdo by je koupil za nesmyslně navýšené ceny. Celý trh se zhroutil během několika týdnů a výsledkem byla celonárodní recese. Důvěřiví investoři (velké procento společnosti) přišli rázem o celoživotní úspory.

Největší finanční krize v dějinách, o které sice každý slyšel, ale její podstata je často záměrně bagatelizována (jistě, žádný broker nechce mluvit o rizicích investic). Takže jen heslovitě:

Po Velké válce byla ekonomika USA v prudkém růstu. Žádný mrak na obzoru, jen světlé zítřky. Firmy tiskly své akcie po tunách jako supermarkety letáky. Lidé je nadšeně kupovali, protože zúročení bylo (papírově) závratné. Neustálý strmý růst. Byl tu jen jeden malý problém; tyto akcie nebyly podepřeny žádnou reálnou hodnotou. Nikdo nekontroloval, kolik akcí ta která firma natiskne a prodá. A pokud se řešila reálná hodnota, pak většinou jen podle skladových zásob vyrobeného zboží, které ovšem nikdo nekupoval.

Dodnes se neví, zda krach byla náhoda, nebo nezvládnutý záměr spekulantů. Každopádně v určitém okamžiku nejvyššího růstu cen někoho napadlo všechny ty hromady cenných papírů prodat. A najednou zde nebyl nikdo, kdo by je koupil. A tak slevil. Ostatní si toho všimli a napadlo je to samé. Vyměnit papíry zpátky za cash (dolar byl v té době vázán na zlato). Během tří dnů se zhroutil celý finanční systém nejsilnější ekonomiky světa. Samozřejmě tomu pomohlo i to, že v té době v USA fungoval ekosystém malých, lokálních bank – které za peníze svých klientů dlouhodobě skupovaly bezcenné akcie a tím je připravily o celoživotní úspory.

Pokud se podíváme na obě bubliny realisticky, k jejich „nafouknutí“ i „splasknutí“ vedlo několik jednoduchých principů:

Z výše popsaných bodů je jasné, že kryptoměny zcela jasně splňují všechny příznaky iracionálních bublin – ba co víc, k některým se zcela programově hlásí!

…když dojde k tomu, že do těchto iracionálních cenin začnou investovat stabilní, bankovní domy. Nedělám si iluze – rok 2008 to odhalil zcela jasně. Tehdy došlo k tomu, že za peníze střadatelů banky dlouhodobě nakupovaly bezcenné balíky „toxických“ derivátů. Osobně jsem přesvědčen, že již dnes jsou bankovní instituce, které v zájmu zúročení vyměňují peníze za kryptoměnu. Skutečný stav věcí se však dozvíme až po „splasknutí“.

Další lekce historie – nikdy, opakuji nikdy nevydělá ten, kdo ceninu vlastní. Vydělá jen ten, kdo ji poskytuje a nebo zprostředkovává obchodování. A samozřejmě veškeré zisky okamžitě mění za reálné hodnoty.

V posledních týdnech jsem bombardován články, které mě děsí. Pojednávají o tom, jak prudce roste trh s kryptoměnou, kolik bylo investováno, jak ta či která měna stoupá atd. Nevidím za tím čísla. Vidím za tím lidi, kteří sice neumí poslat fotku z mobilu, ale nemají problém nalít peníze do něčeho, čemu vůbec nerozumí. Nesouhlasím s tím. Je to špatně. A budu rád, když mé obavy vyvrátíte…