Článek
Možná to zná každý z vás, co má doma aktivní batole, které vám asistuje při všech činnostech a je ho všude plno. Jenže vy občas potřebujete vyřešit záležitosti, při kterých potřebujete klid a musíte vaše dítko alespoň na půl hoďky nějak zabavit. Někdy prostě hračky nestačí, a tak vás napadne „spásná“ myšlenka pustit mu nějaký ten YouTube kanál dětských písniček s vidinou toho, že budete mít chvilku klid třeba vyčistit akvárium, uvařit, nebo vyřešit cokoliv jiného, co je zrovna potřeba a při čem asistenci svého batolátka nepotřebujete.
Ano, i mě to napadlo. Jenže to jsem ještě netušil, že mi u toho naběhne husí kůže, budou se mi ježit vlasy, budu skřípat zubama a budou se mi utrpením kroutit place u nohou. Až do teď jsem vůbec netušil, jak vypadají příznaky těžké formy misofonie. Pocity, kdy budu chtít vyhodit naši ne zrovna levnou televizi z okna, nebo si chtít dobrovolně vrazit hřebíky do uší. Tak strašný zážitek pro mně je každý poslech některých interpretů dětských písní na YouTube.
Bohužel má žena je opačného názoru. Aniž by věděla, jak tuze trpím, zvykla si naši malé princezně každý den na chvíli pustit nějaké ty písničky, protože usoudila, že naši malé se to líbí. A má pravdu, líbí se jí, tancuje u toho, snaží se zpívat, no a já zatím tiše přemýšlím, že si raději po vzoru samuraje padnoucího do zajetí dobrovolně polknu jazyk a ukončím své trápení.
Rozeberme si nyní jednotlivé dětské YouTube interprety. Mezi nejméně otravné, které jsou s jistou mírou sebezapření snesitelné, patří kanály Béba a Henrieta Richterová. U kanálu Béba mi vadí pouze hlas, ale i tak umí celkem zpívat a dá se to ještě strávit. Henrieta Richterová už je trochu „silnější kafe“, ale ještě to jakž takž zní, i když sem tam nějaký falešný tón najdeme. Obecně se tyto dva kanály dají ještě přežít.
Postupme o kousek dál, tam kde už začínám mít tiky a kde už při poslechu přemýšlím o okamžitém opuštění místnosti, nebo rovnou bytu. A tím je dětská kapela Čiperkové. Omlouvám se, ale z těch dětí mám pocit, že se jedná o hejno protekčních dětiček s minimem talentu, na kterých jejich rodiče „rejžují“ prašulky. Ne, Čiperkové opravdu zpívat neumí a je velice otravné je poslouchat. Celkově jsou mi dost nesympatičtí.
Další příčku v mém žebříčku zla zaujímá kanál jménem Hurá dětské písničky. Zde už jde opravdu do tuhého. Ohavný hlas, tupé texty, odpudivá animace, to vše zkoncentrované do nechutného paskvilu, kdy už při prvních tónech jakékoliv jejich písně začínám běsnit a můj instinkt mi velí vyskoč z okna a uteč!
O mnoho lepší zpěv a hlas mají interpreti na kanálu Štístko a Poupěnka. Ovšem tam je mi zase velmi nepříjemné sledovat tupě se uculujícího, úlisného zpěváka, kterému bych za ten jeho nechutný až úchylný úsměv nejraději vlepil facku. Sorry jako…
Poslední příčku v mé pekelné hitparádě obsadil kanál s názvem Kids TV. Tady se už dostáváme na úroveň, kdy se u mě začíná vařit krev v žilách a při poslechu přemýšlím, jestli neprohodit hrnek s kafem obrazovkou, vyškrábat si oči, nebo si dobrovolně zlomit vaz skokem z gauče. Kids TV se sice snaží, ale ten zpěv, obzvlášť mužský hlas je tak falešný, až se chce plakat. Obzvlášť jejich píseň jménem Ano, Ano u mě dokáže vyvolat sebedestruktivní úmysly a opravdu silné záchvaty misofonie.
Na závěr bych ovšem rád vyzdvihl zpěvačku, co si říká Bibi bum. Ze všech dětských kanálů je tahle ženská nejpříjemnější. Má hezký hlas, umí zpívat, tančit a mé dceři se líbí ze všech nejvíc. Děkuji ti Bibi bum, jsi skvělá! Díky tobě se můžu věnovat úklidu nebo čemukoliv jinému a má dcera nadšeně sedí u obrazovky, s kouzelným úsměvem tleská do rytmu a dopřeje mi trochu času vyřešit si, co potřebuji.
