Článek
Každý z nás byl minimálně jednou v lese či na houbách. Proč nás to tolik baví. Odpověď je jednoduchá, dříve to byl rodinný výlet s rodiči, prarodiči a dětmi. Nevím, zda poté jsou více unavení rodiče, nebo děti. Bohužel čím dál více vidíme v lese nepořádek ne po zvířátkách, ne po dělnících, co zde pracují, ale po nás. Po rodinách, co jdou na procházku do lesa na houby a odhodí v lese cokoli, co si sebou vezmou. Sáčky od jídla, obaly od sušenek, prázdné pet lahve, plechovky od piva a plno dalších dokonce i nechutných odpadků. Z toho, co v lese vidím, jde hlavně o rodiny s malými dětmi . Jak se asi budou chovat, až vyrostou a půjdou se svojí rodinou také do lesa. Přesně tak, jak to dělají jejich rodiče. Věřím tomu, že doma si nikdo z nich neodhodí na zem odpadky, jako to dělají v lese.
Plno lidí chodí do lesa pro houby, a dokonce je ani nejí. Chodíme si odpočinout, nadýchat se vzduchu, kde cítíme les, někdy dokonce i houby. Ta radost, když slyšíme, mám ji a jakou krásnou. Dá se říci, že jde i o soutěž, kdo kolik najde. Pravdou je, že nasbírat houby je zábava, ale očistit, nakrájet, usušit, to už moc zábavné není. To ale k houbaření patří.
Co dělat v lese, když nám houby moc nerostou? To je jednoduché, pokud máme sebou děti, učíme je rozpoznávat stromy, rostlinky, sbíráme šišky, žaludy, listy. Plno maminek je moc šikovných a rádi tvoří. Kdo z nás nikdy nevyrobil panáčka ze žaludu s kloboučkem, z kaštanů, šišky, to je tolik možností, co a jak tvořit. Věnce, šiškové stromky, zvířátka. Jak utahat děti než procházkou, třeba právě v lese. Jak děti doma zabavit, když je venku špatné počasí než vytvářet z darů lesa. Každý je rád, když sám něco vytvoří.
Další a dnes to už asi moc dětí nezná, je stavění domečků v lese. Jak zabavit neposlušné děti právě toto, je to, co hledáme. Stačí pár větviček, mech, šišky. Přidáme i povídání o zvířátkách, o lesních skřítcích, kteří se do těchto domečků nastěhují atd. Učme naše děti! Nestačí je vzít do lesa a nechat je pobíhat, křičet, ničit les a to nejhorší odhazovat odpadky.
